![]() |
Za vznikem domu stojí návrat majitele, akademického sochaře Pavla Drdy, z Prahy na rodné Vsetínsko, kde cítil své kořeny. Snažil se skloubit práci s bydlením, před patnácti lety ale byly k mání jen malé pozemky. Jediný, který byl dostatečně velký pro dům s ateliérem, objevil mezi starší zástavbou v malé obci nedaleko Valašského Meziříčí. Slunná louka o rozloze 800 metrů čtverečných, položená v klidové zóně, nabízela příjemné inspirativní prostředí, požehnanému tvůrčímu rozjímání. Idyle ale předcházel drsný křest zdlouhavým stavebním procesem. |
Sám sobě řemeslníkem„V devadesátých letech se stavělo úplně jinak než dnes,“ vzpomíná hostitel na krušné začátky. „Přetrvávaly nešvary socialismu, chyběl materiál i řemeslníci, moderní technologie u nás ještě nebyly příliš dostupné. Dům jsem musel z velké části postavit svépomocí, sehnat 11 000 cihel představovalo velký problém.“ Bylo třeba vybudovat i vlastní studnu a žumpu. Stavba stála několik let námahy a přinesla řadu poznatků. „Na začátku jsme si nedokázali poradit se zateplením, nikdo u nás neměl dostatek zkušeností,“ vysvětluje majitel. „Obvodové zdi s izolací z polystyrenu umístěnou na vnitřní straně začaly praskat, na radu specialisty na tepelnou techniku jsme museli provést další, vnější zateplení.“ Spolu se dvěma syny, kteří se stavbou pomáhali, se tak majitel na vlastním domě vyučil několika řemeselům. |
|
![]() ![]() |
|
TECHNICKÉ ÚDAJE
Zastavěná plocha: 210 m² Konstrukce: nosné stěny a příčky zděné, stropy betonové (nad suterénem, keramické z tvarovek HURDIS a dřevěné (v podkroví), dřevěný krov, dřevěná okna s izolačními dvojskly, dřevěné schodiště Vytápění: ústřední, kotel na dřevoplyn, zděný otevřený krb |
Ateliér – nezbytná součást domuKoncept domu Pavel Drda vymyslel sám, za pomoci svého švagra, akademického architekta Libora Sošťáka. Kompozice se skládá ze tří na sebe přímo navazujících dispozičních úseků. Do moravské vesnice zvolili tradičně formovanou zděnou stavbu se sedlovou střechou. „Přál jsem si harmonicky skloubit práci a bydlení, proto je ateliér přístupný z obytného prostoru. Toto pohodlné řešení má ale i své nevýhody, některé pracovní dny se proměnily v nepřetržitý sled návštěv. Dnes už bych to řešil jinak,“ svěřil se nám sochař se svými zkušenostmi. |
![]() |
![]() ![]() |
![]() |
Na podsklepenou dvoupodlažní obytnou část, která se nachází na jižní straně, navazuje přístavba s ateliérem a garáží a další velký ateliér se střešními okny. Pracovní prostory jsou provozně samostatné a mají severní orientaci, rozptýlené severní světlo je pro práci sochaře velmi důležité. V podkroví obytné části se nacházejí ložnice, přízemí standardně zaujímá kuchyň propojená s jídelnou a obývacím pokojem. „Hodně mi záleželo i na propojení se zahradou, kde trávím v létě většinu času, proto jsem ji řešil jako přímé pokračování obývacího prostoru. Doma mám nejraději posezení u otevřeného krbu, který tu vytváří pomyslné i opravdové teplo domova.“ K vytápění se využívá dřevo, kromě krbu také kotel na dřevoplyn. |
Konečná podoba domu vyjadřuje snahu majitele dát mu vtip a vlastní tvář. Uplatňují se tu přírodní tvary a zemité přírodní materiály – dřevo, kámen, keramická hlína, které jsou cítění sochaře blízké. Fasáda je členěna dřevěným obložením a architektonickými doplňky, vytvořenými vlastníma rukama podle vlastních návrhů.
Sokl lemuje kameninová římsa, okna mají kameninové parapety, na komíně sedí keramická kočka pozorující kohouta na hřebeni střechy. Originál vykoupený opravdu tvrdou dřinou tak získal jedinečnou cenu. PŮDORYSY
|
AUTORPavel Drda (1958) |
|
Kontakt |