Skip to content

Dům pro práci i bydlení

Dům postavený svépomocí na počátku devadesátých let minulého století vznikal za zcela jiné situace, než jaká na stavebním trhu panuje dnes. Od běžné zástavby se odlišuje také svou funkční náplní, jeho největší část tvoří sochařský ateliér. Symbióza práce, bydlení a umění ale nabízí inspiraci pro každého.
 

Již u vstupu se projevuje tvůrčí duch, který tu přebývá - kameninové zábradlí a římsa s dekorem na motivy zvířat i domovní znamení ve tvaru trubky s číslem popisným 216 jsou dílem pána domu    

Za vznikem domu stojí návrat majitele, akademického sochaře Pavla Drdy, z Prahy na rodné Vsetínsko, kde cítil své kořeny. Snažil se skloubit práci s bydlením, před patnácti lety ale byly k mání jen malé pozemky. Jediný, který byl dostatečně velký pro dům s ateliérem, objevil mezi starší zástavbou v malé obci nedaleko Valašského Meziříčí. Slunná louka o rozloze 800 metrů čtverečných, položená v klidové zóně, nabízela příjemné inspirativní prostředí, požehnanému tvůrčímu rozjímání. Idyle ale předcházel drsný křest zdlouhavým stavebním procesem.

Sám sobě řemeslníkem

„V devadesátých letech se stavělo úplně jinak než dnes,“ vzpomíná hostitel na krušné začátky. „Přetrvávaly nešvary socialismu, chyběl materiál i řemeslníci, moderní technologie u nás ještě nebyly příliš dostupné.

Dům jsem musel z velké části postavit svépomocí, sehnat 11 000 cihel představovalo velký problém.“ Bylo třeba vybudovat i vlastní studnu a žumpu. Stavba stála několik let námahy a přinesla řadu poznatků.

„Na začátku jsme si nedokázali poradit se zateplením, nikdo u nás neměl dostatek zkušeností,“ vysvětluje majitel. „Obvodové zdi s izolací z polystyrenu umístěnou na vnitřní straně začaly praskat, na radu specialisty na tepelnou techniku jsme museli provést další, vnější zateplení.“ Spolu se dvěma syny, kteří se stavbou pomáhali, se tak majitel na vlastním domě vyučil několika řemeselům. 

     Autorem kameninového zábradlí u vstupu do domu je domácí pán

Téměř jednolitou sedlovou střechu s betonovými taškami narušují jen střešní okna, která do ateliéru přivádějí žádané severní světlo       Hlavní štít je obrácen k východu a oživen geometricky komponovaným dřevěným obložením

Trubku s číslem popisným vyrobil také majitel domu    

TECHNICKÉ ÚDAJE

 

Zastavěná plocha: 210 m²

Konstrukce: nosné stěny a příčky zděné, stropy betonové (nad suterénem, keramické z tvarovek HURDIS a dřevěné (v podkroví), dřevěný krov, dřevěná okna s izolačními dvojskly, dřevěné schodiště

Vytápění: ústřední, kotel na dřevoplyn, zděný otevřený krb

Ateliér – nezbytná součást domu

Koncept domu Pavel Drda vymyslel sám, za pomoci svého švagra, akademického architekta Libora Sošťáka. Kompozice se skládá ze tří na sebe přímo navazujících dispozičních úseků. Do moravské vesnice zvolili tradičně formovanou zděnou stavbu se sedlovou střechou.

„Přál jsem si harmonicky skloubit práci a bydlení, proto je ateliér přístupný z obytného prostoru. Toto pohodlné řešení má ale i své nevýhody, některé pracovní dny se proměnily v nepřetržitý sled návštěv. Dnes už bych to řešil jinak,“ svěřil se nám sochař se svými zkušenostmi.

     Podlahu v celém přízemí pokrývá praktická keramická dlažba. Ústředním bodem obytného prostoru je krb s otevřeným ohništěm. Hladkou omítku krbového tělesa zdobí horizontální drážky
Sezení se nachází u okna, obráceného směrem k přístupové cestě. Zařízení interiéru je zkombinováno ze starého nábytku a jednoduchých dřevěných polic vlastní výroby       Kuchyňská linka z dubového masivu vydrží dlouhá léta
Sochy jsou zde všudypřítomné, najdeme je v hojném množství nejen v ateliéru, ale i na zahradě a v obytné části domu    

Na podsklepenou dvoupodlažní obytnou část, která se nachází na jižní straně, navazuje přístavba s ateliérem a garáží a další velký ateliér se střešními okny.

Pracovní prostory jsou provozně samostatné a mají severní orientaci, rozptýlené severní světlo je pro práci sochaře velmi důležité. V podkroví obytné části se nacházejí ložnice, přízemí standardně zaujímá kuchyň propojená s jídelnou a obývacím pokojem. „Hodně mi záleželo i na propojení se zahradou, kde trávím v létě většinu času, proto jsem ji řešil jako přímé pokračování obývacího prostoru. Doma mám nejraději posezení u otevřeného krbu, který tu vytváří pomyslné i opravdové teplo domova.“ K vytápění se využívá dřevo, kromě krbu také kotel na dřevoplyn.

Konečná podoba domu vyjadřuje snahu majitele dát mu vtip a vlastní tvář. Uplatňují se tu přírodní tvary a zemité přírodní materiály – dřevo, kámen, keramická hlína, které jsou cítění sochaře blízké.

Fasáda je členěna dřevěným obložením a architektonickými doplňky, vytvořenými vlastníma rukama podle vlastních návrhů.

V létě zaujímá roli obývacího pokoje zahradní altán s kamenným stolem, lavicemi z masivního dřeva a otevřeným krbem       V létě zaujímá roli obývacího pokoje zahradní altán s kamenným stolem, lavicemi z masivního dřeva a otevřeným krbem

Sokl lemuje kameninová římsa, okna mají kameninové parapety, na komíně sedí keramická kočka pozorující kohouta na hřebeni střechy. Originál vykoupený opravdu tvrdou dřinou tak získal jedinečnou cenu.

PŮDORYSY

PŘÍZEMÍ: 1 závětří, 2 předsíň, 3 chodba, 4 obývací pokoj, 5 jídelna, 6 kuchyň                PODKROVÍ: 1 chodba, 2 koupelna, 3 WC, 4-6 pokoj, 7 ateliér

AUTOR

Pavel Drda (1958)
Akademický sochař Pavel Drda vystudoval Střední průmyslovou školu keramickou v Bechyni a sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (ateliér prof. Josefa Malenovského). Zabývá se komorním a monumentálním sochařstvím, pracuje s keramikou, kovem, kamenem a dřevem. Jeho tvorba zahrnuje více než 20 realizací v architektuře (reliéfy, plastiky, fontány a další objekty do veřejných i soukromých prostor).
Stavební projekt:
Ing. arch. Jindřich Ondrúš

    

Kontakt

drdasochy@centrum.cz

www.paveldrda.net