Dům s ukrytými příběhy

Stavebněhistorický průzkum zcela zdevastovaného domu, který provedl renomovaný historik Jan Eliáš, odhalil, že jde o jeden z nejstarších domů v Mikulově. Stál v páteřní ulici (dnes Husova ulice) velké, druhé nejstarší židovské čtvrti u nás, která v 17. století vznikla v podhradí mikulovského zámku.

Starobylý a pestrý „rodokmen“ stavby dokládají kamenné gotické sklepy, zdivo smíšené a cihelné z dob renesance a baroka, pocházející z několika období a z různých cihelen, krásné valené klenby několika typů, renesanční dekor na klenbě, barokní štuky a bohužel i dehonestující stavební zásahy z 20. století.

Pohnutá historie

Z nejstaršího období se žádné historické zmínky nedochovaly, není příliš jasné, jak byl dům vlastně využíván. Na základě průzkumů a srovnání s obdobnými stavbami na Moravě se podle Jana Eliáše lze domnívat, že po úpravách na konci 16. století dům sloužil jako vinařský letohrádek s lisovnou hroznů ve sklepě a horním patrem určeným pro zábavu.

Kratochvíle bohatých jihomoravských pánů však netrvaly dlouho. Po třicetileté válce byl již dům prokazatelně v rukou židovských majitelů. Po požáru v r. 1719 proběhly barokní úpravy, jejichž základní struktura přetrvala do současnosti. Z ulice se vcházelo do domu úzkou chodbou s několika schody, která procházela po celé délce až dozadu do dvora obehnaného zdmi. Hlavní obytná místnost byla orientována směrem do ulice a měla výhled dvěma okny. Do středu byla vložena barokní černá kuchyně a schody na půdu, směrem do dvora byla další místnost.

Ve 20. století dům „utrpěl“ další výrazné změny – z ulice byl probourán vjezd do sklepa, z něhož se stala garáž, byla upravena předzahrádka, obložen sokl a upravena fasáda, v zadní části domu vznikla koupelna s WC, komora a ve dvoře dva přístavky atd. Dílo zkázy způsobené člověkem pak dokonaly zanedbání a zub času.

Hledání správné cesty

„Naším cílem bylo především navrátit domu jeho historickou podobu,“ vypráví současný majitel. „Vše jsme konzultovali do detailů s památkáři a hledali jsme co nejvíce rad a zdrojů inspirace z oblasti rekonstrukce památek. Obdivovali jsme zejména první domy, které v této ulici začal úspěšně rekonstruovat Čechoameričan Luboš Chmelař a doslova je vzkřísil z ruin.“

Projekt zpracovala kancelář OK Ateliér z Břeclavi, která se specializuje na rekonstrukce historických památek. Při volbě technologií a materiálů vždy dostaly přednost ty, které měly nejblíže k tradičním řemeslným postupům. Statické zajištění kleneb se provádělo klínkováním, jen chybějící a nejpoškozenější části nahradila nová železobetonová skořepina. V krovu byly zachovány zdravé staré trámy, nové omítky vycházejí z receptury starých štuků. I zde bylo nutné svést boj s vlhkostí, velkým nepřítelem většiny našich památek.

Docent Michael Balík, jeden z našich největších odborníků, poradil řešení pomocí odvětrávacích kanálků v podlaze. Nová okna a dveře byly vyrobeny ze dřeva jako repliky starých oken, na dlažbu ve dvoře se dílem náhody podařilo sehnat staré renesanční dlaždice z kostela, ve sklepě byly použity historické signované cihly z r. 1890.

Od bourání k budování

Po odstranění všech přístavků, příček a vestaveb zůstalo jen historické jádro, dané nosným zdivem, klenbami a starým krovem. V přízemí se tak vedle vstupní chodby odhalily dvě krásné klenuté místnosti, po rekonstrukci propojené v jeden prostor. U čelní stěny směrem do ulice se nachází relaxační část se sezením, směrem do dvora kuchyň s jídelním stolem. Francouzským oknem sem příjemně nakukuje sluníčko a dá se vyjít na dvorek, kde po odstranění všeho harampádí vznikl romantický intimní prostor s posezením a malou zahrádkou.

Kdysi nepříliš šťastně prolomenou klenbou nyní prochází nově vsazené dřevěné schodiště, takže společný obývací prostor má přímé propojení s podkrovím. Zde byly vybudovány dva pokoje, koupelna a střešní terasa.

Citlivé stavební úpravy, realizované v duchu osvědčeného hesla Méně je více, provází jednoduché vybavení, zčásti vyrobené na zakázku, zčásti ze sériově vyrobeného nábytku. Jeho výběr se řídil zásadou účelnosti, harmonie a pokory k charakteru místa a k historické architektuře, které propůjčují domu ničím nenahraditelný genius loci.

Co všechno se v domě odehrálo, se již nedovíme. Dnes se ale pod staletými klenbami a mezi stěnami – němými svědky pohnutých příběhů usídlila pravá domácí pohoda se vším moderním pohodlím.