Nikdo si v moderní době nebude stavět domek z větví jako pravěcí lidé, ani nebude kácet stromy a osekávat trámy, jako to dělali chudí lidé v podhorských oblastech ještě počátkem dvacátého století, ale přesto v nás všech dřevo vyvolává pocity teplého domova. Chceme se jím obklopovat ve svých interiérech, přestože většina lidí ani netuší, jak příznivě dřevo ovlivňuje mikroklima v místnostech. Samozřejmě i dřevo má své specifické vlastnosti, které se při stavbě nebo až za provozu budovy mohou nepříjemně projevit – dřevo mění svůj tvar při změnách vlhkosti (pracuje), mohou je napadnout škůdci, ve stálém vlhku podléhá hnilobě a dřevokazným houbám. Odborníci, kteří se dřevem pracují, však vědí, jak těmto rizikům účinně předcházet. Na staviteli i stavební firmě zůstává dodržet stanovené zásady při stavbě i následujícím provozu. Co můžete čekat od dřevěných domů Dřevostavby mívají většinou velmi příznivé tepelněizolační vlastnosti, které jsou dány skladbou obvodového pláště. Představují tedy typ výstavby, která svému majiteli ušetří náklady na vytápění domu. Na rozdíl od těžkých klasických materiálů nemá dřevo schopnost akumulace – zadržovat teplo. Stavba se tedy velmi rychle vytopí, protože se vytápí jen vlastní prostor a ne stěny, ale po ukončení topení dřevo nedrží teplotu tak dlouho jako cihly, beton nebo kámen. Při uplatnění dřeva na vnitřním povrchu stěn dokáží dřevostavby příznivě ovlivnit mikroklima díky schopnosti přijímat a zpět vydávat vlhkost do interiéru. Velmi důležité je však kombinovat dřevostavbu zásadně jen s okny, která zajišťují výměnu vzduchu i při zavřených křídlech (tzv. mikroventilaci). Jedině tak se dosáhne stálé cirkulace vzduchu a předejde se vzniku plísní (ostatně tato okna by měla být samozřejmostí také u ostatních staveb). Protože skladba obvodového pláště i vnitřních příček se dá optimálně zvolit, mívají dřevostavby slabší stěny než ostatní typy domů. Při stejné zastavěné ploše se tedy získá více vnitřního prostoru pro samotné bydlení. Dřevostavby z jednotlivých prvků Firma by měla pracovat zásadně s dobře vysušeným dřevem, ale přesto se dá jen velmi těžko zabránit tomu, aby dřevo znovu nenavlhlo přímo při stavbě. Dokud není stavba zastřešena a ochráněna obvodovým pláštěm (a to trvá podstatně déle než při použití prefabrikátů), může dřevo kdykoliv zmoknout nebo nasát vodu z vlhkého vzduchu. Nejdůležitější zásadou je, aby se vlhké dřevo neuzavřelo do prostoru bez odvětrávací mezery. Domy z dřevěných panelů Jistou zárukou kvality je také to, že u firmy s takovou technologií už se vyžaduje certifikát – je založený na kontrole výrobního závodu, na kontrole kvality a jakosti materiálů. I tato technologie však může představovat jisté nevýhody nebo rizika. Panely mívají podklad pro izolaci a vnější omítku také na bázi dřeva, které je po určitou dobu (než se provedou omítky) vystaveno případnému dešti. Při nekvalitní montáži nebo nesprávně navržené technologii by navíc mezi jednotlivými panely mohly vznikat tepelné mosty, a tak může docházet ke kondenzaci vody v konstrukci, tedy k nebezpečí napadení dřeva hnilobou. Stěny dokončené ve výrobní hale Celodřevěné domy Originální technologie Každá stěna pak představuje mnohopříhradový celek s vysokým stupněm pevnosti a tuhosti. Nosnost celé konstrukce zpevňují dřevěné sloupky v rozích domu. Sedlovou nebo stanovou střechu tvoří lehká dřevěná příhradová konstrukce. Celý dům je na předem připravené základové desce smontován do pěti týdnů, snadná a rychlá je i vnitřní montáž elektroinstalací či jiných rozvodů, technologie vylučuje mokré procesy. Velmi zajímavá je také cena, čtvereční metr vychází kolem 10 000 Kč. Přízemní domek 4 + 1, který je na fotografiích zachycen v několika fázích výstavby, byl včetně základové desky dokončen za čtyři měsíce a svého majitele přišel na 1 200 000 Kč Foto Jaroslav Hejzlar, Robert Virt a archiv, Text: Věra Konečná |