Skip to content

Ekologické domy ze dřeva

Jeden z pohledů na nové technologie výstavby představuje také ekologie, která preferuje materiály přírodní, tradiční. Nejenom pro jejich zdravotní nezávadnost, ale také pro účinky na psychiku – pohled na důvěrně známé materiály člověka uklidňuje.

Obsah článku

Dřevostavba z panelů připravených ve výrobní hale

dřevěný rám je po obou stranách krytý dřevotřískovými deskami, uvnitř je tepelněizloační výplň.

Vnitřní stěny se po montáži obalují sádrokartonem, obvodové panely se z vnější strany doplňují zateplovací fasádou.

Obvodové panely se z vnější strany  doplňují zateplovací fasádou, z vnitřní parozábranou a sádrokartonem

Dřevo v interiéru působí příznivě na psychiku

Nikdo si v moderní době nebude stavět domek z větví jako pravěcí lidé, ani nebude kácet stromy a osekávat trámy, jako to dělali chudí lidé v podhorských oblastech ještě počátkem dvacátého století, ale přesto v nás všech dřevo vyvolává pocity teplého domova. Chceme se jím obklopovat ve svých interiérech, přestože většina lidí ani netuší, jak příznivě dřevo ovlivňuje mikroklima v místnostech.
¨
Na vlastnostech dřeva i jeho oblibě mezi lidmi jsou založeny také nejnovější stavební technologie, ve kterých dřevo představuje základní stavební materiál. Nevyužívá se v nich dřeva jen jako obkladu stěn v interiéru, ale přímo jako nosného prvku. Dřevo je totiž pevné a pružné, snadno se opracovává, ve vhodných podmínkách má také dlouhou životnost. Připomeňme si třeba dřevěné konstrukce krovů, které dodnes pevně nesou střechy barokních či renesančních domů.

Samozřejmě i dřevo má své specifické vlastnosti, které se při stavbě nebo až za provozu budovy mohou nepříjemně projevit – dřevo mění svůj tvar při změnách vlhkosti (pracuje), mohou je napadnout škůdci, ve stálém vlhku podléhá hnilobě a dřevokazným houbám. Odborníci, kteří se dřevem pracují, však vědí, jak těmto rizikům účinně předcházet. Na staviteli i stavební firmě zůstává dodržet stanovené zásady při stavbě i následujícím provozu.

Co můžete čekat od dřevěných domů
Všechny dřevostavby, bez ohledu na jejich typ, mají některé společné vlastnosti. Velmi rychle se montují, takže stavba bývá brzy dokončena, stavební firma ušetří na platech zaměstnanců a stavebník má možnost brzy se do nového domku nastěhovat. Při stavbě s dřevěnou konstrukcí se používá minimum mokrých procesů (pro dřevo je optimální co nejméně přijít do styku s vodou), takže dům nemusí dlouho „zrát“. Přesto by se před nastěhováním mělo počítat s dokonalým vysušením, aby se vyloučil výskyt plísní, mikrobů či roztočů, které na organismus člověka působí nepříznivě.

Dřevostavby mívají většinou velmi příznivé tepelněizolační vlastnosti, které jsou dány skladbou obvodového pláště. Představují tedy typ výstavby, která svému majiteli ušetří náklady na vytápění domu. Na rozdíl od těžkých klasických materiálů nemá dřevo schopnost akumulace – zadržovat teplo. Stavba se tedy velmi rychle vytopí, protože se vytápí jen vlastní prostor a ne stěny, ale po ukončení topení dřevo nedrží teplotu tak dlouho jako cihly, beton nebo kámen.

Při uplatnění dřeva na vnitřním povrchu stěn dokáží dřevostavby příznivě ovlivnit mikroklima díky schopnosti přijímat a zpět vydávat vlhkost do interiéru. Velmi důležité je však kombinovat dřevostavbu zásadně jen s okny, která zajišťují výměnu vzduchu i při zavřených křídlech (tzv. mikroventilaci). Jedině tak se dosáhne stálé cirkulace vzduchu a předejde se vzniku plísní (ostatně tato okna by měla být samozřejmostí také u ostatních staveb).

Protože skladba obvodového pláště i vnitřních příček se dá optimálně zvolit, mívají dřevostavby slabší stěny než ostatní typy domů. Při stejné zastavěné ploše se tedy získá více vnitřního prostoru pro samotné bydlení.

Dřevostavby z jednotlivých prvků
Dříve nejčastějším způsobem výstavby dřevěných domů bylo sestavování konstrukce z jednotlivých dřevěných prvků, které se podle potřeby připravovaly přímo na stavbě. Nakonec se konstrukce opatřila pláštěm a stěny upravily omítkami. Je to sice nejpracnější a nejdelší postup, ale umožňuje největší variabilitu, stavebník není omezen žádnými moduly. Také se při něm poměrno snadno šetří materiálem, stavba nevyžaduje žádné specifické (předem připravené) prvky a bývá nejlevnější. Pro stavebníka je však nepříjemné, že nemá záruku kvality provedení, protože stavební firmy s touto technologií se nepotřebují prokázat žádným certifikátem.

Firma by měla pracovat zásadně s dobře vysušeným dřevem, ale přesto se dá jen velmi těžko zabránit tomu, aby dřevo znovu nenavlhlo přímo při stavbě. Dokud není stavba zastřešena a ochráněna obvodovým pláštěm (a to trvá podstatně déle než při použití prefabrikátů), může dřevo kdykoliv zmoknout nebo nasát vodu z vlhkého vzduchu. Nejdůležitější zásadou je, aby se vlhké dřevo neuzavřelo do prostoru bez odvětrávací mezery.

Domy z dřevěných panelů
O něco rychlejší způsob výstavby představuje sestavování konstrukce z dřevěných modulovaných panelů (modulace předem částečně omezuje návrh domu). Nosné i nenosné stěny se připraví ve výrobní hale, kde je možné dodržet optimální vlhkost, takže na stavbu se přiváží vysušené dřevo. Rychlou montáží je téměř okamžitě provedena hrubá stavba, podstatně se snižuje riziko navlhnutí.

Jistou zárukou kvality je také to, že u firmy s takovou technologií už se vyžaduje certifikát – je založený na kontrole výrobního závodu, na kontrole kvality a jakosti materiálů.

I tato technologie však může představovat jisté nevýhody nebo rizika. Panely mívají podklad pro izolaci a vnější omítku také na bázi dřeva, které je po určitou dobu (než se provedou omítky) vystaveno případnému dešti. Při nekvalitní montáži nebo nesprávně navržené technologii by navíc mezi jednotlivými panely mohly vznikat tepelné mosty, a tak může docházet ke kondenzaci vody v konstrukci, tedy k nebezpečí napadení dřeva hnilobou.

Stěny dokončené ve výrobní hale
Místo panelů (vyrábějí se v modulech od jednoho do tří metrů) se na stavbu mohou přivážet podstatně větší dílce, celé dokončené stěny s osazenými okny, dveřmi, dokončenou tepelnou izolací, omítkou, a dokonce i s nalepenými obklady na stěnách. Taková montáž hrubé stavby včetně krovu může být u jednodušších domů dokončena i za jediný den. Předpokladem jsou však velmi kvalitní materiály, aby se vyloučilo jakékoliv poškození při přepravě. Tato technologie výstavby dřevostaveb je samozřejmě dražší než obě předchozí, ale představuje nejmenší možná rizika, pokud se stavitel obrátí na renomovanou firmu s certifikátem.

Celodřevěné domy
Nejvyšší cenu zaplatí zákazníci za domy celodřevěné, z masivní trámové konstrukce spojované do zámků. Vnější i vnitřní povrch stěn tedy tvoří dřevo – pro mikroklima v interiéru a pro psychiku obyvatel domu je takový dům nejpříznivější, bydlí se v něm velmi příjemně. Na rozdíl od předchozích uvedených technologií má ale podstatně nižší tepelný odpor. Navíc se celodřevěné domy svým charakterem nehodí do běžné zástavby, jsou vhodné spíše do přírodního prostředí.

Originální technologie
Čtyři představené technologie bychom mohli brát jako základní schéma výstavby dřevěných domů. Kromě nich se samozřejmě mohou objevit i jiné způsoby, jak postavit dřevěný dům. Jako pikantní zajímavost nakonec představíme ještě originální stavbu z dřevěných bedýnek od nábojů. Bedýnky – firma je nazývá dřevomoduly – ve dvou rozměrech (118,5 x 38 x 14 nebo 5 cm) zůstávají na jedné straně otevřené, sestavují se do obvodových stěn či příček a spojují se svorníky.

Každá stěna pak představuje mnohopříhradový celek s vysokým stupněm pevnosti a tuhosti. Nosnost celé konstrukce zpevňují dřevěné sloupky v rozích domu. Sedlovou nebo stanovou střechu tvoří lehká dřevěná příhradová konstrukce.
Jednotlivé bedýnky se vyplňují tepelnou izolací (většinou čedičovou vatou), v interiéru se překrývají sádrokartonem a vnější plášť se doplňuje zateplovací fasádou.

Celý dům je na předem připravené základové desce smontován do pěti týdnů, snadná a rychlá je i vnitřní montáž elektroinstalací či jiných rozvodů, technologie vylučuje mokré procesy. Velmi zajímavá je také cena, čtvereční metr vychází kolem 10 000 Kč. Přízemní domek 4 + 1, který je na fotografiích zachycen v několika fázích výstavby, byl včetně základové desky dokončen za čtyři měsíce a svého majitele přišel na 1 200 000 Kč

Foto Jaroslav Hejzlar, Robert Virt a archiv, Text: Věra Konečná
Zdroj: Moderní byt 6/01