 |
Městečku v malebném údolí Berounky již po desetiletí udává charakter noblesní čtvrť prvorepublikových vil a rytmus projíždějících vlaků, jehož ozvěna se zde šíří jako notoricky známá, ale nikoliv nepříjemná melodie. Právě tyto přednosti, spolu s dobrým zázemím veřejných služeb, vybudovanou infrastrukturou a dobrým dopravním spojením do hlavního města přivedly mladý pár na místo, které dosud znali ze společných výletů. Vybrali si pozemek na náhorní rovině nad starší částí městečka, kde dynamickým tempem vyrůstá nová zástavba. Nedostatek vzrostlé zeleně zatím vyvažuje velká architektonická pestrost, domy tradičního rázu se sedlovými střechami tu v soutěži krásy soupeří s moderními stavbami kubických tvarů.
|
Představy a realita„Naše počáteční vize nebyly příliš konkrétní,“ vzpomíná paní domu. „Představovali jsme si jednoduchý obdélníkový nepodsklepený dům bez garáže, zato jsme toužili po komfortním zázemí a sauně. Nabídka typových domů v moderním stylu v té době byla poměrně nevyhovující. Navštívili jsme jeden realizovaný typový projekt, ale výsledek přinesl zklamání, a tak naše cesta vedla do architektonické kanceláře Kamily Amblerové. Architektce jsme zadali požadavky na velikost a počet místností a nechali jí volný prostor.“
Umístění a tvar domu do značné míry předurčily dva objektivní faktory: pozemek obdélníkového tvaru s přístupem z užší jižní strany a požadavek stavebního úřadu dodržet uliční čáru, tedy umístit stavbu blíže k jižní hranici. Tato situace nebyla pro majitele ideální, nutila je zastavět slunnější jižní část a ponechat volnou severní část, navíc zastiňovanou samotným domem. Nakonec se ale podařilo najít rozumné řešení, štíhlá dlouhá stavba je umístěna u východní a jižní strany. Kromě severozápadní části parcely tak zůstal ještě dostatečně velký volný prostor v slunné jihozápadní části pozemku, přímo před hlavní obytnou částí domu.
|
Život od severu k jihuPodélná osa směřuje od severozápadu k jihovýchodu v souladu s orientací pozemku. Na jižní stranu směrem do ulice je situováno garážové stání a zázemí, obytné místnosti se obracejí prosklenou stěnou na západní stranu, kde je vytvořena malá relaxační zóna s terasou a zelenou plochou. Soukromí zabezpečuje zeleň vysázená na hranici se sousedy. Zadní, severní část zahrady nabízí další možnosti využití od okrasné zahrady až po venkovní bazén.
Dům zachovává dnes standardní dispoziční rozvrh – v přízemí společné obytné prostory, v patře ložnice. Bonus navíc představuje pochozí střecha s dřevěnou palubou, kde mladá dvojice tráví hodně času přes léto.
Prostor nad úrovní střech jim přináší jisté soukromí a daleké výhledy do okolní krajiny. Líbila by se jim tu například vířivka, v původním projektu se s ní ale nepočítalo a konstrukce střechy není přizpůsobena takovému zatížení. |
|
|
SLOVO MAJITELŮCo se nám líbí na našem domě: ■ Otevřená dispozice. Díky ní dům působí vzdušně a prostorně, i když zastavěná plocha není nadměrná. Z kteréhokoliv místa spolu můžeme navzájem komunikovat, horní podlaží je propojeno s přízemím otevřeným schodištěm. ■ Členitý interiér se zajímavými průhledy. Jednotlivé prostory jsou odděleny, ale zároveň propojeny, což dává architektuře další dimenzi. ■ Rafinovaná práce se světlem. Prosklené plochy, skleněné tvárnice a další nenápadné světelné efekty vytvářejí působivou atmosféru během dne i večer. ■ Zahrada až do domu. Dřevěná paluba, která tvoří terasu, je v jedné úrovni jak s trávníkem, tak s podlahou v obývacím pokoji, takže jsme stále „jednou nohou v přírodě”. ■ Sauna s výstupem do zahrady. Z odpočívárny můžeme francouzskými dveřmi vejít přímo na terasu. ■ Dřevěný obklad fasády. Původně nás překvapil. Dává domu příjemně teplý charakter a jak stárne, získává zajímavou patinu. ■ Originální ocelové prvky. Nepředstavují jen elegantní design na oko, jsou velmi praktické. Posuvné venkovní žaluzie s ocelovým pletivem dobře chrání interiér před sluncem i případnými pohledy zvědavých sousedů, ale umožňují výhled zevnitř do zahrady. |
Konstrukce a materiály„Dům má podle našeho názoru symbolizovat trvanlivost a stabilitu, proto jsme se rozhodli pro klasickou zděnou stavbu a trvanlivé materiály,“ pokračují majitelé domu. „Hliníková okna, ocelové a železobetonové konstrukce, stěrkované povrchy a dubové podlahy pro nás představují záruku dlouhé životnosti.“
Na západní stranu architektka navrhla originální slunolamy a stříšky z ocelových profilů a drátoskla a posuvné venkovní žaluzie z pozinkovaných ocelových profilů a tahokovu, které poskytují dostatečnou ochranu proti přehřívání a nevyžadují žádnou údržbu. Majitelé domu už se těší, až se po ocelových lankách vyšplhá popínavá zeleň až do patra. Zjemní zatím téměř industriální charakter stavby a poskytne další příjemný stín.
A co dodat na závěr? „Dům nezařídíte za rok, interiér musí dozrát. Dáváme si na čas a pečlivě vybíráme nábytek i doplňky tak, aby byly v souladu s nadčasovým stylem jeho architektury,“ rozloučili se s námi majitelé nového domu. |
TECHNICKÉ ÚDAJEZastavěná plocha: 112 m² |
|
PŮDORYSY
|
|
|
OTÁZKA PRO AUTORKU:Proč jste na zděný dům zvolila dřevěný obklad? Na začátku projektování člověk stál před problémem, co si počít s pozemkem na rozparcelovaném poli, kde rostou rodinné domy podivného charakteru jako houby po dešti, strom či zeleň je vzácnou výjimkou jak na veřejném prostranství, tak na samotných parcelách, a kde se na vás sousedi lepí ze všech stran. Snaha byla vytvořit prostředí vstřícné jak k samotným obyvatelům domu, tak i k sousedům a lidem náhodně procházejícím. Kombinace dřeva a popínavé zeleně mi připadá jako vhodné řešení. Horský modřín byl na obklad zvolen z toho důvodu, že jde o cenově přijatelnou variantu velmi odolného dřeva. Z konstrukčního hlediska jde o zateplenou zděnou konstrukci se zavěšenou provětrávanou fasádou. Dřevo na fasádě je jednou z možných variant. |
|
AUTORKA MgA. Kamila Amblerová (1976)
Vystudovala architekturu na VŠUP v Praze, od roku 2003 vede vlastní architektonické studio. Mezi nejznámější realizace patří rodinný dům v Květnici, v realizaci jsou další rodinné domy v blízkosti Prahy. |
 |
Kontakt: |
