Fantazie se spoutat nedá

Lužické hory patří mezi nejkrásnější místa v České republice. Primář Jan Paska jako bývalý tramp a automobilový závodník zná snad každý kout naší vlasti a o mírném jižním svahu, který se rozkládá přímo naproti známému vrchu Klíč, s láskou říká: „Toto místo má duši.“

 

Pozemek původně koupil Paskův kamarád, a to i s původní sto let starou roubenou chalupou. Záhy však zdědil jiné nemovitosti, a proto se rozhodl objekt i se zahradou lékaři prodat. Jan Paska celých dvanáct let malebný dům udržoval a postupně rekonstruoval.

Architekti však investorovi dokázali, že chalupa již na náročnou rekonstrukci prostě nemá. „Když jsme se o tom jednou bavili, vzal jsem nůž a zabodl ho do jednoho ze ztrouchnivělých trámů,“ vzpomíná Tomáš Bezpalec. Tato efektní demonstrace rozhodla: je nutné postavit nový dům!

       

Primář Paska nejdříve zvažoval, zda postavit repliku domu

z 19. století. To mu však architekti rozmluvili. Výsledkem někdy i bouřivých diskusí je přívětivý „čtyřštítový“ dům, který vypadá menší, než ve skutečnosti je. Největší překvapení zažijete, když z předsíně vejdete do obytného prostoru: s údivem zjistíte, že součástí ve dřevě vyvedeného interiéru je ne zrovna malý bazén, v němž majitelé udržují teplotu 35 °C! Hned vedle vodní hladiny si přitom bez problémů spokojeně hoví plně funkční křídlo. V pokoji přitom nenajdete žádný odvlhčovač, ale ani žádné stopy po zvýšené vlhkosti. „Je to záhada,“ říkají architekti, které musel investor k instalaci bazénu do obytného prostoru dlouho přemlouvat. „Bazénovou“ část oddělují od vlastního obývacího pokoje a jídelny s kuchyní tři schodišťové stupně. Absolutní pohoda pak nastane, když otevřete francouzské dveře na terasu a dovnitř vstoupí mírně se svažující zahrada s lesem v pozadí…

V patře najdete ložnice s vlastními koupelnami a dva dětské pokoje, z nichž je prosklenými stěnami vidět dolů k bazénu. V podkroví pak primář Paska vytvořil příjemný prostor, v němž může přespat až čtyřicet hostů. Dřevěné palubky přitom jako zdatný řemeslník vyfrézoval sám. Mimochodem – vlastně celý dům postavil svépomocí, přičemž za heroický lze označit jeho výkon při budování terasy, jejíž obvodovou stěnu tvoří těžké kamenné bloky z původní chalupy.    

  

Kontakt:

Klokočná P. O. Box 7

251 64 Mnichovice

tel./fax: 323 841 069

mobil: 603 822 614

e-mail: architektibezpalcovi@seznam.cz

ARCHITEKTI

Ing. arch. Tomáš Bezpalec (1952) vystudoval architekturu na ČVUT v Praze, pracoval v SURPMO v ateliéru P. Kupky a ve Stavoprojektu Liberec v ateliéru SIAL vedeném Karlem Hubáčkem.

Akad. arch. Ing. Alena Bezpalcová (1952) vystudovala pozemní stavby na ČVUT v Praze a v roce 1992 architekturu na AVU v Praze. Pracovala ve Výzkumném a vývojovém ústavu Stavebních závodů Praha a ve Státním statku Praha.

Kancelář Architekti Bezpalcovi vznikla v roce 1991, v roce 1998 přistoupila Ing. Jaroslava Pozníčková. Kancelář spolupracuje s okruhem stálých renomovaných externích spolupracovníků všech potřebných speciálních profesí.

Očima architekta

Dobrá koncepce – celkové řešení domu i celého pozemku vždy splňuje nejen požadavky klienta, ale umožňuje zhodnotit i několik nabízejících

se příležitostí. Objekt je postaven na mírném jižním svahu na místě dožilé roubenky s kamennou stodolou a musel se vejít mezi tři z různých důvodů nedotknutelné nemovitosti: novostavbu garáže, veřejnou komunikaci a vzrostlý modřín.

Klientem požadovaný poměrně rozsáhlý stavební program jsme uspořádali do třípodlažní křížové dispozice, takže objemný dům vypadá zvenku malý. Má čtyři štíty, a proto dostatek plochy průčelí pro řádná okna – nemuseli jsme si vypomáhat okny střešními. Navíc jsme mohli použít výhodný konstrukční systém.

Obytné místnosti domu jsou orientovány důsledně ke slunci a na výhled do malebného údolí s dominantou kopce Klíč, který si „vypůjčujeme“ do interiéru dvoupodlažní obytné haly kruhovým oknem. Konstrukční systém domu je kombinovaný, tvoří jej vnitřní dřevěný skelet a obvodové nosné zdi díky křížové dispozici mnohokrát zalomené, a proto vyzděné z betonových cihel na pouhých 15 centimetrů tlouštky. Stropní pouze 5 centimetrů tlusté železobetonové desky staticky spolupůsobí s viditelnými dřevěnými trámy a zajišťují prostorovou tuhost domu.

Tepelnou izolaci obvodových zdí v dosahu ležícího sněhu kryje obezdívka z místního kamene ze zbourané stodoly, výše pak obklad z palubek. Navržené zahradní úpravy bude klient realizovat následně.