 |
Místo rodinného domu v Chomutovicích patří k urbanisticky jedinečným. Samotná koncepce stavby vychází z krajinářského uspořádání návsi malé obce. V půdorysné stopě dávno zchátralého a posléze zbořeného domu novostavba plní funkci opěrného, těžišťového bodu urbanismu. Jak pro zmíněnou náves, tak nakonec i pro samotnou vesnici.
|
| Zdědila ji po původním objektu. Jde totiž o jediný dům ve vnitřní krajině Chomutovic, v blízkosti jejího srdce, návsi definované zelení prosvítající objekty ostatní vesnické zástavby. Jedinečnost tohoto místa a jeho význam se odrážejí ve vztazích základních architektonických a urbanistických prvků. Tedy v objemu, hmotě, fasádě, v začlenění stavby do terénu i v následných zahradních úpravách. Tím vším se dům vzešlý z tvůrčí dílny architekta Ivana Kroupy zcela právem pyšní. |  |
  |
Odlesky na betonovém nebiNavzdory požadavku intimního prostředí uvnitř a stejně tak kolem domu je snadné se k němu přiblížit – dotknout se ho, pohladit: „Házet do něj míčem – ne snad, že by to tak muselo být, ale měl by z toho být takový pocit.“ Autor stanovil jednoznačný úkol domu. Vytvoření intimního obytného prostředí v duchu klientových potřeb a přitom doplnění vesnice o chybějící bod v jejím nejcitlivějším místě. Podařilo se?
Krajina uvnitř obce, členitý terén, zaseknutí objektu do skály, zčeřená vodní plocha a stavba z masivních fošen ponechaných přirozenému stárnutí na betonovém fundamentu splynou časem v samozřejmost. Uvnitř domu, z velké betonové obytné haly s otevřeným ohněm, lze z temna, z hloubky a nitra velmi intenzivně vnímat výhledy do krajiny skrz masivní sloupy tvořící salu terrenu. Uvědomovat si detaily skal, do nichž je dům zaseknut, a opět z temna, z hloubky vnímat a pozorovat světelné odrazy, běžící od hladiny rybníka po betonovém stropě hluboko do dispozice.
|
Solidnost, doplněná klientem požadovanou strohostí, jsou předpokladem využití tradičních, až archaických hodnot bydlení – bezpečí, tepla, sounáležitosti. Sám autor – byť při jiné příležitosti a v odlišných souvislostech – dodává: „…k dosažení výsledku je nutná celá škála vhodně zvolených možností.“
Působivá jednoduchostModerní architektura by měla být založena na svobodě přístupu a svobodě vytvořené pro klienta, s šetrností k němu i s ohledem na místo. Dům se podle Ivana Kroupy přece staví především pro to, co bude uvnitř. Interiér autor považuje za podstatnou součást projektu. „Jde o to, do jaké míry, do jakého detailu budou právě vnitřní prostory dotažené.“
|
|
Je těžké označit architekta Kroupu pouze za tvůrce rodinných domů. Přesto právě v této oblasti jednoznačně spočívá těžiště jeho tvorby. U drobnějších staveb se totiž jeho velmi charakteristické rysy uplatňují podstatně výrazněji než u širokého spektra ostatních, byť neméně významných projektů. Kroupa pracuje s motivy. Mimo jiné k nim patří neoplasticistní hra s fasádou a napětí mezi velkými plnými plochami s průřezy okenních otvorů, přírodní materiály – jmenovitě především dřevo –, maximální jednoduchost. Odezvou na tuto „vyhraněnost“ je příznivý ohlas klientů i odborné veřejnosti.
|
 |
Ing. arch. Ivan Kroupa,• narozen 1960 |
Kontakt::ING. ARCH. IVAN KROUPA, Neklanova 28, Praha 2, |
