 |
Na okraji nejednoho města v naší zemi vznikají nová satelitní městečka s rodinnými domky i se zajímavě řešenými interiéry. Do jednoho z nich jsme se přijeli podívat. Jana, majitelka domu, sice nemá se Sněhovou královnou z Andersenovy pohádky nic společného, ale dalo by se říct, že žije v ledovém království. Nenechte se však mýlit, jde o velmi atraktivní a moderní interiér vyvedený v kontrastu bílé a černé barvy, v němž prim hrají především dva materiály – kov a sklo a sekunduje jim bílá kůže. „Neměla jsem přesnou představu o svém bydlení, ale přála jsem si moderní a minimalistické ztvárnění, detailně celý dům navrhl můj otec.“
|
V Janině vyjádření je cítit spokojenost a uznání. Jak by ne, její otec, přestože není architekt ani stavař, ví o stavbách své. Sám už postavil chatu pro svoji rodinu a vilku synovi. Interiér bytu pak majitelka nemovitosti vybavovala za pomoci nábytkového studia Vasta.
Na věky moderníPřízemí bytu vévodí odvážně barevně pojatá černobílá kuchyň se skleněným jídelním stolem umístěným v otevřeném prostoru a téměř sterilně bílý obývací pokoj, který velkoryse objímá kožená sedací souprava. Na lehkosti interiéru přidávají i bíle vymalované stěny a celoskleněné příčky s dveřmi v chodbách prostupující domem od vstupních dveří po kuchyň s obývacím pokojem. V přízemí nechybí ani praktická předsíň se skříněmi sahajícími až ke stropu po obou stranách místnosti a koupelna se sprchovým koutem a záchodem. Majitelka si nemůže vynachválit speciální pracovní místnost, kde má své místo pračka, tady se suší prádlo a Jana také tady žehlí – taková trochu jiná pracovna.
|
|
|
Do patra v podkroví, kde se nachází ložnice, je třeba vystoupat po černě obloženém schodišti. Jinak opět bílou barvu nábytku i bílé stěny a stropy ložnice provází barva růžová. Právě ložnice totiž nejnápadněji prozrazuje majitelčinu náklonnost k růžové. V jejím těsném sousedství poskytuje své nepostradatelné služby šatna a kousek opodál v příjemně světlém podkroví s minizahrádkou i prostornější koupelna s rohovou hydromasážní vanou a samostatné WC. Další dva pokoje v patře budou jednou patřit dětem.
|
 |
Holčičí růžováJana ráda vaří, ale nejen proto je jejím nejoblíbenějším místem v domě kuchyň. Lesk černých obkladů, pracovní desky i skleněných skříněk a digestoře tomu na první pohled nenasvědčuje, ale opak je pravdou. Kuchyň si paní domu pochvaluje zejména pro její praktičnost.
|
„Černobílou kombinaci jsem zvolila také proto, že vím, že mě tyto barvy ne omrzí a budou i za deset let vypadat dobře, jsou nadčasové,“ dodává. „Už od dětství mám ale velmi ráda růžovou barvu, je taková holčičí,“ pokračuje. Přestože růžová barva není v bytě dominantní, nelze ji přehlédnout. Jana ji použila jako doplňkovou barvu například v koupelně, kde zvolila růžové ručníky, osušky, župan a další drobnosti a halí se do ní i v noci – oblékla do ní polštáře a přikrývky. Vše je téměř hotovo, chybí jen nějaký ten obraz, o němž má paní domu zcela jasnou představu. Ví, jak by měl vypadat, proto nehodlá nic uspěchat a čeká na ten pravý. Zatím nemá v plánu žádné změny ani předělávky, snad jen šatnu by uvítala větší. „Zřejmě si ještě pořídím hodiny, ale zatím nemám tušení jaké, ani kam je umístit,“ přemýšlí nahlas Jana. Svůj příjemně svěží interiér si spokojeně užívá a těší se z jeho chladivého vzhledu, který si vysnila.
|
|
