Lesní víla ze dřeva a betonu

Dům, částečně zapuštěný do terénu, je zahalen do pláště z modřínových palubek. Architekti chtěli dát stavbě se sedlovou střechou kompaktní výraz, proto má střecha zaatikové okapní žlaby

Na svažitém pozemku o velikosti 21 x 78 metrů, orientovaném užší stranou k jihu, stála původně jen malá chata a za ní už se cesta ztrácela v lese. Opuštěné místo jako stvořené k rekreaci, trvalé bydlení si tu ale většina lidí z města těžko dokáže představit. „Místo jsme si vybrali proto, že tu cítíme velkou pozitivní energii a harmonii, která nám v každodenním spěchu tolik chybí,“ přivítala nás paní domu, která se spolu s manželem věnuje přírodním filozofiím.

Tři funkce, tři podlaží

„Rodina si přála vnímat přítomnost lesa v celém domě. Výhledy do okolí, především jižním směrem, byly proto jedním z určujících faktorů,“ vysvětluje architekt Zdeněk Jiran, jeden ze spoluautorů návrhu. „Dále si klienti přáli vytvořit tři oddělené zóny – pro společenský život, hlavní obytnou část a klidovou ložnicovou část. Jsou uspořádány vertikálně a propojeny schodištěm.“

Prvnímu podlaží částečně zapuštěnému do terénu, dali architekti kamenný charakter. Zasloužila se o to pískovcová dlažba s výraznou povrchovou strukturou Prvním a druhým podlažím prochází krbové těleso ve tvaru hranolu s šedým benátským štukem. Stejný design, ale každý krb má jiné technické řešení Kuchyňskou linku s javorovou dýhou a žulovou deskou přizpůsobili majietlé domu svým potřebám. Zásuvkovou skříňku, která stojí vlevo, je možné pristavět k lince a prodloužit tak pracovní plochu

První podlaží, z poloviny zapuštěné do terénu, tvoří velká společenská místnost s krbem, malé nahrávací studio, sociální a technické zázemí. Společenskou místnost lze díky shrnovací prosklené stěně zcela otevřít a propojit s přírodou. Druhé podlaží je vstupní, zahrnuje obývací pokoj s kuchyní, malou koupelnu, pracovnu a pokoj pro hosta. Ložnice ve třetím podlaží jsou vybaveny šatnou, koupelnou a dvěma terasami. Děti využívají slunnou terasu na jižní straně, ložnice rodičů se obrací na stinný a nerušený sever.

SLOVO AUTORŮ

Na této práci nás nejvíce zaujala touha moderně žijícího klienta bydlet téměř na samotě, na parcele v lese. Jedním z výsledků tohoto spojení protikladů je i použití dvou na sebe navazujících konstrukčních systémů. Spodní části stavby, první podlaží a severní část druhého podlaží jsou částečně zapuštěny do terénu a jsou z betonu a cihel, ostatní části jsou nad terénem a mají dřevěnou konstrukci.

Pohled z východu. Velikosti a umístění oken nejsou náhodné, přesně rámují výhledy do lesa. Komponovaná široká okna vytvářejí v interiéru obrazy bezprostředního okolí. Skládají se z pevně zasklených a otevíravých částí

Ekologie a feng-šuej

Jak dispoziční, tak konstrukční řešení odrážejí zásady staré východní filozofie feng-šuej. Dům byl naplánován přesně na dané místo, vnitřní prostory jsou uspořádány podle světových stran a jejich propojení umožňuje volné proudění energií. Architekti vybrali materiály z domácích zdrojů, vyzařující místní energii (smrkové a javorové dřevo, modřín, pískovec). Vysoce trvanlivé, ale drahé tropické dřevo dobře nahradí i náš modřín.

Společnému obytnému prostoru ve 2. podlaží dominuje smrkový fošnový strop, do něhož firma ATEH z Brna zakomponovala originální svítidla. Nad jídelním stolem je zavěšena deska z plexiskla prosvětlená zářivkami Ložnice rodičů. Terasa svým uspořádáním vtahuje lesní stromy přímo do domu Koupelna ve 3. podlaží. Nadčasový obklad z modré mozaiky 10 x 10 cm vypadá dobře a nevyšel draho

Přírodu ctí i snaha o ekologický provoz domácnosti, zejména úsporné vytápění, podmíněné nadstandardní tepelnou izolací obvodového pláště a střechy. Na jaře a na podzim se dům vytápí krbem, který se nachází ve společenské místnosti v přízemí a dodává teplo horkovzdušným rozvodem do vyšších podlaží. V obývacím pokoji o patro výše stojí druhý krb, napojený na teplovodní rozvod ústředního vytápění. Za mrazivého počasí se jako zdroj energie využívá kotel na dřevo s elektrodohřevem.

Vertikální charakter jižního štítu domu umocňuje svisle spárované obložení a převažující vertikální členění oken. Neupravený modřín časem získá zajímavou patinu

Ideál versus realita

Návrh domu prošel několika fázemi, od kompozice s rovnou střechou, složené ze dvou horizontálních hranolových hmot, až po obdélníkový dům s podkrovím. „Předepsaná regulace Chráněné krajinné oblasti Český kras vyžadovala, aby stavba nesla znaky selského stavení – sedlovou střechu, dělená okna atd. Tyto znaky však podle našeho názoru dnes představují jen formální vnější obálku, která příliš neodpovídá životnímu stylu a funkční náplni moderního domu,“ pokračuje architekt Jiran. „Dospěli jsme ke kompromisu se sedlovou střechou, ale současným architektonickým výrazem.“

„V některých případech jsme z finančních důvodů použili jiné druhy dřeva a kamene než v návrhu, dosud jsme například nerealizovali přístavek na dřevo a některé další věci. V domě prostoupeném vůní lesa se nám ale bydlí pohodlně a příjemně,“ rozloučila se s námi paní domu.

TECHNICKÉ ÚDAJE

Zastavěná plocha: 155 m²
Užitná plocha: 280 m²
Konstrukce: betonové základové pasy, 1. podlaží zděné z betonových tvárnic, 2. podlaží částečně zděné z Porothermu, částečně dřevostavba, 3. podlaží dřevostavba s nosnou fošnovou konstrukcí (obvodový plášť tvoří dvojitá stěna z fošen a OSB desek s výplní 180 mm tepelné izolace, vnější obklad fasády modřínové palubky na latích), dřevěné fošnové stropy, střešní krytina titanzinkový plech se zaatikovými žlaby, samonosné schodiště ze dřeva a ocelové schodnice
Výplně otvorů: dřevěná eurookna, vnitřní dveře dýhované a prosklené, atypická výroba na míru
Vytápění: ústřední, kotel na dřevo s elektrodohřevem, krb připojený na teplovodní rozvod + nezávislý horkovzdušný krb

Terasy jsou nenásilně zapuštěny do hmoty domu. Zábradlí a zastínění z dřevěných hranolů zachovávají tvarové linie střechy a fasády

AUTOŘI

Ing. arch. Zdeněk Jiran (1959)

Autorizovaný architekt. Vystudoval Fakultu architektury VUT Brno. V letech 1995–2005 působil jako vedoucí ateliéru volné tvorby FA ČVUT Praha, je členem vědecko-umělecké rady Fakulty architektury ČVUT. Od roku 1995 vede společně s Michalem Kohoutem ateliér Jiran Kohout Architekti (JKA), který získal řadu ocenění za realizace svých projektů i v architektonických soutěžích.

Ing. arch. Ph.D. David Tichý (1969)

Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze. Na téže škole absolvoval v roce 2006 doktorandské studium teorie architektury. V posledních sedmi letech úzce spolupracuje s firmou Jiran Kohout architekti.