|
|
Stavba domu, do něhož se mladá rodina stěhovala na Velikonoce 2003, stála majitele 1 550 000 korun. Kompletní výdaje – včetně pozemku, vybavení interiéru a úprav okolí – činily až dosud 2,1 milionu korun. Bez peněz do domu lez Tomáš Reichel studoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Studium však nedokončil: navázal v Brně vážnou známost, oženil se a založil rodinu. Následoval pronájem několika bytů a práce redaktora v literárním vydavatelství Host. Práce jistě plodná a povznášející, ovšem nikoli přinášející milionové příjmy na stavbu rodinného domu. Jenže brzy přišlo druhé dítě a bydlení rodiny bylo třeba vyřešit. „Původně jsme sháněli byt na některém z brněnských sídlišť, ale nakonec jsme zvolili variantu malého a levného rodinného domku, na který si kompletně půjčíme,“ líčí Tomáš Reichel. Menší částku nabídli příbuzní a přátelé, ale základ potřebné sumy vytvořily hypotéka a stavební spoření. „Do celé akce jsme šli bez úspor, jen se schopností splácet dluhy,“ vysvětluje pán domu. „Pravda je, že splátky spolknou dost peněz. Zatímco jiné rodiny dávají na bydlení maximálně třetinu svých měsíčních příjmů, nás splátky a provoz domu spolehlivě zbaví poloviny měsíčních příjmů.“ Stavbu podle projektu Svatopluka Sládečka realizovala na klíč jedna menší firma ze Zlína. Dnes v domě spokojeně bydlí majitel s manželkou a dvěma syny (8 a 10 let), třetí dítě je na cestě. Cena versus prostor? Architekta Sládečka „dohodil“ majiteli známý z redakce Hostu. „Věděl jsem, že zpracovává netradiční návrhy,“ připouští Tomáš Reichel, „ale rozhodující pro mě byly nízká cena a dostatečný prostor. Obě podmínky, třebaže jsou těžko slučitelné, architekt akceptoval.“ Individuální projekt se v tomto případě projevil jako výhoda, ba dokonce nutnost. Pán domu chtěl na malou plochu (limitovanou velikostí a tvarem pozemku) vměstnat pět obytných místností a navíc měl – vzhledem ke své profesi zcela logicky – požadavek na umístění rozsáhlé knihovny v pracovně. „Architekt přinesl několik návrhů, nad kterými jsme společně debatovali. Doladili jsme vzájemné představy a v závěru jsme architektovi ponechali volné ruce,“ popisuje spolupráci majitel. „Pořád jsme si ale uvědomovali, že bydlet tu nakonec budeme my. Rukopis architekta se pozná, což je určitě dobře. Ale zároveň je to dům podle našich představ.“ Strč prst skrz tvrz Na betonové základové desce spočívá – navzdory dřevěnému vzhledu – kombinovaná stavba: přízemí je klasicky zděné, v patře jde o hrázděnou dřevěnou konstrukci. Opláštění celého domu tvoří smrkové palubky – materiál nejen působivý, ale zároveň levný (150 Kč/m²). Jsou položeny horizontálně a namořeny do sytě červeného odstínu, který pohledový efekt zvýrazňuje. Stropy jsou trámové, rovněž pobité palubkami. Originální zjev dodávají domu také atypická dřevěná okna: někde malá či podlouhlá, navozující iluzi střílen, jinde naopak velkoryse prosvětlující interiér značnou plochou prosklení. Dvě lichoběžníková okna upomínají na celkový tvar domu, který se promítá z půdorysu do řezu (kdybyste dům převrátili na bok, bude mít téměř stejný půdorys). Střechu pokrývá modifikovaný pás. Tvar zastřešení kombinuje pultovou střechu a rovnou střechu s mírným spádem. Opět jde o drobnou rafinovanost, která prakticky řeší odtékání dešťové vody. Přízemí k dispozici všem… Vnitřní uspořádání domu vychází z požadavku majitelů: plně funkční bydlení pro čtyřčlennou rodinu za cenu minimálních nákladů. Ze zádveří vstoupíte ihned do haly, na kterou logicky navazuje hlavní obytný prostor s moderním kuchyňským koutem. Právě kuchyně tvořila jednu z mála dodatečných investic, ale – jak vzápětí uznáte – nikterak velkou: soukromník z Hané vyrobil celou linku na zakázku z třešňové dýhy a včetně dřezu přišla majitele jen těsně nad 30 tisíc korun. Další investice do vybavení domácnosti byly skutečně skromné. Část nábytku si manželé převezli z předchozího bydliště, zbytek dokoupili ve stylu „made in IKEA“. Ušetřili i na vnitřních dveřích („až na to budeme mít, můžeme je vyměnit za kvalitní“) a podlahách: v přízemí je koberec položen na betonovém podkladu, v patře na dřevotřísce. Efektním prostorem je pracovna. Díky zvýšenému stropu a velkému lichoběžníkovému oknu nabízí až komfortní záplavu denního světla, navíc toto řešení umožňuje rozšířit knihovnu do patra. „Velká knihovna pro mě není jen dekorací – je to záliba i nutnost,“ líčí Tomáš Reichel. „Mám v plánu přidat ještě pár řad knih nahoru a dovybavit knihovnu slušivým dřevěným žebříčkem.“ V přízemí může návštěva využít také účelné malé WC. Za ním kopíruje severní stěnu kotelna, na niž navazuje sklad. Že dům nemá ani jeden komín? Máte pravdu. Plynový kotel je řešen s vývodem přes zeď – jako tzv. turbokotel. „Je to jednodušší a levnější varianta než stavět komín,“ zdůvodňuje majitel. Kotel zajišťuje k plné spokojenosti manželů jak vytápění (klasické teplovodní radiátory), tak i ohřev užitkové vody. …patro jen rodině Dispoziční řešení horního podlaží prozrazuje, že tento prostor má každému členu rodiny zajistit především pohodlné soukromí. Najdete tu manželskou ložnici, dva dětské pokoje, prostornou koupelnu a praktické oddělené WC. Čím se mohou pochlubit jednotlivé místnosti? Ložnice francouzským oknem, které zajišťuje dostatek denního světla, a zrcadly na dveřích skříně, jež místnost opticky zvětšují. Dětské pokoje jsou vybaveny jednoduše a prakticky: plastovými kontejnery na hračky, dřevěným nábytkem a vtipnými roletami ze špejlí. Zvláště u pokojíku obráceného k jihu najdou rolety bohaté využití – stejně jako žlutý závěs, který sluneční záři umně „rozlévá“ po místnosti. Zajímavým prvkem je tu rovněž zkosení stropu. Se zmíněným pokojem sousedí koupelna. Nabízí poměrně velkorysý prostor i dostatečné vybavení: dvě umyvadla se zrcadlem, rohovou vanu, sprchový kout a žebřinové topení. Ozvláštňujícím prvkem je tu lichoběžníkové okénko. Trávník a teráska Úpravy bezprostředního okolí domu prováděl majitel svépomocí – s výjimkou trávníku, jehož výsadbu na srovnanou plochu svěřil profesionálnímu zahradníkovi. „Ani jsem pozemek nepředhnojil,“ přiznává Tomáš Reichel. „Ale myslím, že pažit vzešel krásně a je hustý. Zahradníka stála příprava 300 metrů čtverečních trávníku den intenzivní práce, mě 7 tisíc korun – a spokojeni jsme byli oba.“ Nadmíru příjemné posezení nabízí teráska, na kterou lze vyjít francouzským oknem přímo z obývacího pokoje. Na štěrkovém podsypu je položen jednoduchý dřevěný rošt, namořený do stejného odstínu jako palubkový obklad domu. Díky tomu působí hmota celé stavby jednolitě a elegantně. NA ČEM LZE ŠETŘIT Postavit dům s pěti obytnými místnostmi a užitnou plochou 106 m² na ploše pouhých 78 m² za půldruhého milionu? To už je výkon! Na čem se při stavbě podařilo ušetřit? 1. Ve fázi projektu přinesly úsporu účelné prostorové řešení a volba levné stavební technologie. 2. Ve fázi stavby ušetřila finance volba menší levnější firmy, ale také výběr skromné varianty podlah (v přízemí beton, v patře dřevotříska) a vnitřních dveří. 3. S minimálními náklady pořídili majitelé nábytek: část si převezli z předchozího bydliště, zbytek dokoupili ve stylu „made in IKEA“. NÁŠ TIP Vtipné rolety ze špejlí cloní okna různých tvarů i velikostí. Spojují v sobě dva zdánlivě neslučitelné prvky: eleganci a láci. Majitelé je pořídili v obchodním domě IKEA. Jedna roleta je přišla v průměru jen na 150 korun.
Červená působí optimisticky „Tento dům je koncipován jako objekt nezávislý na okolí a krajině,“ vysvětluje jeho tvůrce, architekt Svatopluk Sládeček. „Tvar je vlastně účelnou hříčkou: půdorys se takřka identicky přepisuje do řezu. Cílem tohoto promítání tvaru je především přehlednost, ale zároveň je tvar přísně podroben náplni objektu. Vychází ze světových stran a orientace stavby na pozemku. Snažil jsem se, aby dům i při minimálních nákladech vypadal důstojně a měl co nejméně stavebních otvorů na vstupní a severní straně.“ Jak se vám podařilo docílit tak úsporné varianty? Největší úspory jsem dosáhl účelným prostorovým řešením a vhodnou volbou konstrukce. V horní části konstrukce a při opláštění celého domu jsem využil dřevo. Jednak je řezivo lehké, což se promítá do menšího zatížení základů, jednak je materiálem neobyčejně levným. Dům ovšem levně nepůsobí… To je hlavně díky barevnému řešení. Červeným odstínem namoření jsem chtěl dosáhnout kontrastu s okolní zástavbou a vyvolat optimistický dojem. Česká krajina se totiž po většinu roku topí v šedivých a hnědých tónech. Do této šedi se bohužel ponoří i většina staveb. Čím ostřejší a kontrastnější je pak barva objektu, tím více své okolí oživuje. A co interiér domu? Plně se hlásím k jeho dispozičnímu řešení, ale zařízení už z mého návrhu příliš nevychází. Do minimálního kompaktního tvaru jsem musel dispozici trochu „nahustit“, a tak jsem celek vyvážil drobnou prostorovou hrou výklenků a výhledů. Vnitřní vybavení i barevnost interiéru bych volil jinak, jenže investora výrazně omezovaly jeho finanční možnosti. Rád bych tu ještě leccos dotvořil, ale záleží hlavně na rozhodnutí majitelů a schopnosti najít společnou řeč. Na něčem už jsme se dohodli – například na budoucím obložení schodiště hliníkovým plechem. text: Vít Straňák foto: David Háva zdroj: Rodinný dům 1/2005 |
Netradiční rodinný dům za minimum peněz
Když se Tomáš Reichel, dnes majitel originálně řešeného rodinného domku v Rajhradě u Brna, svěřil architektovi Svatopluku Sládečkovi, že chce svůj dům pořídit za levný peníz, architekt mu odpověděl: „Klidně vám navrhnu nejlevnější dům v republice!“ Skoro se mu to povedlo.
