|
|
Dvoupodlažní rodinný dům v Nebušicích má své zvláštní kouzlo. Na kolemjdoucího působí uzavřeným dojmem kompaktní dvoupatrové chladné hmoty. Jeho hrubé neomítnuté stěny z betonových tvárnic jsou nepřístupné, ale také pevné a poctivé. Za neprostupnou hradbou se skrývá soukromí majitelů. Opačným směrem však objekt otevírá svou náruč zahradě. Stavba je tedy v bezprostředním kontaktu se zelení, která do budoucna celý objekt postupně obroste a celkově zjemní. Čelní stěnu pak zakryje rychle se šplhající břečťan.
Požadavky klientů Architekt Stanislav Fiala ze studia D3A kladl při tvorbě domu velký důraz na flexibilitu, která byla jedním z hlavních požadavků a potřeb investora. Rodina se třemi dospělými dětmi potřebuje takové prostory, kde všichni členové mohou pohodlně trávit společné chvíle a zároveň nalézt soukromé útočiště. Jednoduchou strukturu patra charakterizuje pětkrát se opakující modul, v němž je zahrnuta ložnice s koupelnou, s vestavěnou šatní skříní a s vlastním vstupem přímo ze zahrady. Členové rodiny nebo jejich hosté ho mohou v případě potřeby využít jako hlavní vchod, čímž se vyhnou společným místnostem. Není nic jednoduššího než se ve vymezeném modulu uzavřít a fungovat zcela nezávisle na ostatních. Naopak vznikne–li u kohokoliv potřeba zakusit společenského života, stačí otevřít dveře a rodinní příslušníci mohou trávit družné večery třeba na kryté terase. Další úprava vnitřních prostor vznikne jednoduchým přehrazením obývacího pokoje lehkou příčkou. Zvětší se tak soukromé prostory na úkor společenských. Vzniklou místnost lze propojit s pokojem a využít jako samostatnou kuchyň. V případě větších požadavků na velikost je možné k objektu jednoduše přistavovat další jednotlivé moduly a prodloužit tak dům po délce. V přízemí se nacházejí místnosti provozního charakteru. Šikovně vestavěné skříně umožňují ukládat sezonní věci.
Vývoj architektury Velkou předností architekta Stanislava Fialy je schopnost komunikovat. Dokázal vyslechnout názory a požadavky členů rodiny a skloubit s nimi své nápady a myšlenky a ještě je pro ně nadchnout. Finální vzhled objektu byl jednou ze zvažovaných variant, které se formovaly postupně. Nemalý vliv přitom měly investorovy finanční možnosti. Ve snaze ušetřit nebo uspořené peníze investovat do jiné, důležitější části stavby, dohlížel Stanislav Fiala na realizaci projektu do poslední chvíle. „Je také mistr improvizace, jenž dokáže na každou otázku či připomínku najít odpověď,“ říká o autorovi dcera majitelů, která shodou okolností studuje architekturu.
A tak ne všechny předem navržené materiály byly použity přesně podle původního plánu. K některým úpravám docházelo přímo „za pochodu“ jako například u střešních světlíků do koupelen. Nápad neomítnout betonové tvárnice byl přijat s tím, že jsou vzhledově atraktivní a majitelé navíc ušetří. Podobně tomu bylo i s viditelně vedenou kabeláží, kde jako hlavní výhodu zdůraznil architekt snadnou opravitelnost v případě závady. Ideu měl tedy architekt předem připravenou a jen s ní ve správnou chvíli vyrukoval.
Čitelný rukopis Rukopis autorů Stanislava Fialy a Daniely Polubědovové je poměrně čitelný. Vévodí mu čisté linie a materiály jako sklo, beton, dřevo a železo. V exteriéru i interiéru dominují velké prosklené plochy v kombinaci s režným betonovým zdivem, doplněné deskami Cetris šedavé barvy. Ty tvoří vnější plášť rámové dřevěné konstrukce dveřních křídel. Atypické dveře mají svislé panty umístěné v jedné třetině šířky. Přestože vypadají masivně, k jejich otevíraní není zapotřebí mnoho síly. V přízemí hosta zaujme dominantní schodiště osvětlované střešním světlíkem, jehož železná konstrukce dává dojem lehkosti. Tenké stupnice z ocelového plechu jsou po straně zavěšené na ocelových táhlech. Po jednoramenném schodišti se návštěvník dostane přímo do společenské místnosti, kde díky velkým proskleným plochám a otočným dveřím je člověk stále jednou nohou na zahradě. Zato ve „štítové“ stěně směrem ke komunikaci je vidět ze společenské místnosti na případné návštěvníky jen jediným oknem – takzvanou střílnou. V jednotlivých koupelnách si mohli budoucí obyvatelé zvolit různé varianty vybavení. A tak se setkáme v jedné koupelně se sprchovým koutem, umyvadlem z nerezové oceli a s prosklenou stěnou z čirého skla, zatímco v jiné s vanou, keramickým umyvadlem a stěnou z pískovaného skla… Koupelny spojené s ložnicemi uživatelům vyhovují a nemohou si je vynachválit.
Majitelé ještě nestačili dům zcela zařídit – interiér působí zatím spartánsky. Investoři nechtějí snížit jeho estetickou kvalitu a dovybavují ho kvalitním nábytkem raději postupně.
Rodina je se svým domovem spokojena a má ho ráda. Dům architektů z ateliéru D3A je moderní nejen svým vzhledem a použitými materiály, ale především kvalitní dispozicí.
Technické údaje: Dispozice: 8 + 1 Obestavěný prostor: 1 170 m3 Obytná plocha: 400 m2
Architekti:
text: Vladimír Martinec |
Pět ložnic z Nebušic
Nenucenost, čitelnost, jednoduchost a přirozená krása použitého materiálu jsou hlavními rozpoznávacími znameními rodinného domu v Nebušicích. Stavba ateliéru D3A odhaluje před návštěvníkem důmyslně řešené prostory a průhledy. V neposlední řadě pak vynikají i její elegantní linie.
