Skip to content

Skalpel v rukou architekta

K přesné chirurgické práci lze bez nadsázky přirovnat projekt rekonstrukce vily na pražském Smíchově, jehož autorem je Pavel Zvěřina. Původní stavbu ze čtyřicátých let architekt přestavěl podle požadavků moderního bydlení. Zůstal přitom věrný svým celoživotním idejím o symbiotické architektuře.

Obsah článku

 Rekonstruovaná vila neztratila svůj původní charakter

 Kovová konstrukce umožňuje majitelce napnout v případě nepříznivého počasí nad balkonem plachtu z režného plátna.

 Stěnu u schodů Zvěřina prolomil abstraktním tvarem

 Ložnice v podkroví

 Kuchyňský kout v přízemí

 Kuchyňský kout v podkroví.

 Posezení u krbu v podkroví

 Původní projekt

 Pohled jihovýchodní

 Pohled jihozápadní

 Suterén

 Přízemí

 Podkroví

Mnoho předních odborníků označuje za jeden z nejdůležitějších, ale často opomíjených aspektů bydlení začlenění stavby do jejího nejbližšího okolí. S ukázkovým řešením přišel architekt Pavel Zvěřina v projektu rekonstrukce typické činžovní vily ze čtyřicátých let 20. století. Citlivě přestavěný dům se nachází na jednom ze severních smíchovských svahů. Hlavní přání investorky bylo od začátku jasné: vytvořit v objektu tři samostatné byty s oddělenými vstupy.

 

Terénní vlny svažitého pozemku využil architekt pro terasovité přístupy k jednotlivým vchodům. Venkovní prostory jsou tak propojeny s interiérem vily. „Původní stavbu mohu označit za poměrně hodnotnou a sympatickou. Nešlo tedy o popření jejího charakteru. Naopak bylo žádoucí z ní vycházet a posílit její jasné a čisté prvky,“ popisuje autor svůj záměr.

 

Zvěřinův projekt přitom zpočátku počítal s nástavbou o dvě podlaží s využitím ploché střechy. Především z finančních důvodů však nakonec kromě jiných podstatných zákroků došlo pouze k výstavbě bytu v podkroví.

 

Přírodní barvy

Architekt svůj zásah do domu nijak nemaskuje, naopak se k němu otevřeně hlásí. Tento princip je jasně patrný již u vchodu. K hlavnímu vstupu do objektu je razantně přiloženo nové schodiště. Stěnu u schodů Zvěřina prolomil abstraktním tvarem, který lze chápat jako výraz uvolnění v jinak přísném řádu betonových stěn. „Čistá lapidární geometrie tu kontrastuje s nahodilostmi textury dřevěného otisku v litém betonu. Tento individuální prvek vytváří protipól průmyslovosti,“ říká architekt Zvěřina. Ve své nejnovější práci tedy autor opět zúročil svoje úvahy o všudypřítomných souhrách protikladů.

 

Stavba je hodnotná i z hlediska vnitřního uspořádání. Nové půdorysy se kontinuálně přelévají z jedné místnosti do druhé. Nejen uživatele, ale i hosta, který je na návštěvě poprvé, dům vlastně „sám vede“ svým vnitřním prostorem.

 

Autor vnesl do stavby specifické architektonické prvky. Například střechu na jihovýchodní straně zkrátil, takže z obytné části podkroví lze nyní vstoupit na balkon s výhledem na Prahu. Šedá břidlicová krytina kontrastuje s jasně bílou břízolitovou omítkou na stěnách domu. Celek vhodně doplňuje titanzinkové oplechování markýz a říms.

 

Všechny materiály použité při rekonstrukci si zachovávají svou původní barvu. Typickým příkladem je přístupové schodiště do podkroví, vyrobené z oceli. Černý přírodní kámen nero assoluto pak vyniká na schodišti a na třech přístupových terasách. Černé teraco pokrývá podlahy předsíně, kuchyně a koupelny v suterénu – v ostatních pokojích tam navozují hřejivou atmosféru dubové parkety.

 

Originální prvky interiéru

V době naší návštěvy bohužel nebyla majitelka zrekonstruované vily přítomna. Objektem nás proto provázela její příbuzná, která společně se svou rodinou spokojeně užívá byt v přízemí, jehož součástí je původní ložnicové patro.

 

Po vstupu do předsíně lze projít do vstupní haly s parketovou podlahou. Moderně zařízená kuchyňská linka je od jídelního koutu oddělena barovým pultem. Velký obývací pokoj podporuje příjemný pocit z komfortního bydlení.

 

Do podkroví je možné vstupovat po vnějším schodišti. Šikmé stěny střešní vestavby pokrývá dřevěné obložení. Integrované skříně jsou už takřka neodmyslitelnou součástí většiny Zvěřinových interiérů. V našem případě nalezly uplatnění zejména v ložnici majitelky, kde šetří prostor. Zcela originálním prvkem jsou zde dva kovové noční stolky, které vyrobili mnichovští řemeslníci přímo podle návrhu Pavla Zvěřiny. „V různých situacích lze vždy variabilně měnit jejich tvar,“ říká architekt.

 

Prosklený štít, kterým lze posuvnými dveřmi projít na balkon, dodává dostatek světla podkrovní obývací místnosti. Její osobitý charakter zdůrazňuje již zmíněná terakotová dlažba. Příjemnou atmosféru pomáhá dotvářet krb, u něhož lze odpočívat v pohodlných křeslech.

 

Kuchyňský kout osvětlují dvě vikýřová okna. U moderní kuchyňské linky vyniká žulová deska, do níž je zapuštěn nerezový dvoudřez.

 

Suterén vily nebyl v době naší návštěvy dosud zcela zařízen. V budoucnu ho ale mají obývat především podnájemníci. Již nyní je jasné, že se mají na co těšit. Samostatná kuchyně i koupelna s WC jim zaručují potřebné soukromí. Ze dvou hostinských pokojů je možné vejít na anglický dvorek.

 

Pečlivě zpracované detaily

Ateliér Pavla Zvěřiny dokonale zpracoval plány pro stavebníky, což v českých poměrech dosud není zcela obvyklé. Dodavatel mohl z půdorysů vyčíst dokonce i takové detaily, jako jsou kliky u dveří. Pracovníci stavební společnosti Sládek se přitom podle architekta zhostili náročného úkolu i přes určitá úskalí velmi dobře.

 

O pečlivém přístupu firmy svědčí postoj stavbyvedoucího Martina Vaňouse, který navštívil jednu z loňských Zvěřinových přednášek v Praze. „Musel jsem přesně vědět, o čem vlastně naplánovaná rekonstrukce je. Všichni jsme se hodně naučili,“ podotýká Vaňous.

 

Autorův zásah do vily lze připodobnit k jemné chirurgické práci. „Operatér“ přesně vedl pomyslný skalpel neuralgickými body vily. Své představy si přitom Zvěřina průběžně ověřoval na pracovních modelech. „Počítačové programy nedokážou nahradit zážitek ze vztahu prostoru a objemu,“ upřesňuje architekt.

 

Zvěřinův rukopis, který jsme na stránkách Mého domu poznali již v projektu unikátní symbiotické vily v Troji, se dále vyvíjí. Další autorovy práce ukážou, kam až jej cesta hledání harmonie vyrůstající ze střetu protikladných elementů zavede.

 

 Prof. Ing.arch. Pavel Zvěřina

Architekt:

Prof. ing. arch. Pavel Zvěřina (1951) se dlouhodobě věnuje své koncepci takzvané symbiotické architektury. Od roku 1978 žije ve Spolkové republice Německo. Po revoluci v listopadu 1989 začal pravidelně navštěvovat Českou republiku. V letech 1990 až 1991 vedl ateliér FA ČVUT Praha, souběžně také vyučoval na Akademii výtvarných umění v Norimberku. V současné době přednáší architekturu na „Fachhochschule“ v Regensburgu. Přestavba vily na pražském Smíchově je nejnovější konkrétní realizací Zvěřinových myšlenek o symbiotické architektuře.

 

Technické údaje:

Dispozice: 4 + 1, 8 + kk, 2 + kk

Obestavěný prostor: 1 750 m3

Užitná plocha: 401,75 m2

Zastavěná plocha: 182 m2

Realizace: Sládek, a. s.

 

Kontakty:

Ateliér Pavel Zvěřina, Kamenická 16, 170 00 Praha 7

tel.: 233 373 707, fax: 233 373 708,

e-mail: atelier.zverina@seznam.cz;

Sládek, a. s., Jana Nohy 1441, 256 01 Benešov,

tel.: 317 721 191

 

text: Filip Hubička

foto: Ota Pajer
zdroj: Můj dům 2/2003

Odebírejte newsletter

Nechte si posílat novinky a inspiraci ze světa bydlení