Středočeské pueblo

Relativně malý rodinný dům se nachází na pozemku, kde se již v 19. století rozkládalo venkovské stavení se stodolou a chlévy. Špatný technický stav původního obytného objektu vylučoval rekonstrukci. Už jen jeho zbourání vyžadovalo od mladých manželů množství energie. Naštěstí jim pomohli přátelé. Staré cihly tak mohly být částečně použity při stavbě nového domu. Po poradě s architekty Jiřím Poláčkem a Václavem Škardou z Atelieru K2 zachovali investoři ještě další originální prvek – břidlicové schodišťové stupně, které vedou ke vstupní zastřešené části.

Hmotu stavby tvoří dvě části na půdorysu ve tvaru písmene „L“, obě mají pultovou střechu. Vyšší kryjí betonové tašky, nižší patří travinám a skalničkám. Vnější štukovou omítku zedníci ručně hladili, aby nebyla sterilně dokonalá, ale – slovy autorů v průvodní zprávě – „provedena v jemné křivosti“.

Příjemná volnost

Jsem přesvědčen, že nový dům by se musel líbit i hospodářům před sto lety, přestože je samozřejmě zcela současný. Klidnou atmosféru minulých dob evokuje smrková kulatina, z níž řemeslníci vyrobili nosníky stropu a krokve. Přiznaná střešní konstrukce je vidět i díky proskleným plochám mezi vstupem, zádveřím a chodbou. Již zde hosta osloví intenzivní pocit volnosti.

Podlahy v přízemí jsou betonové. „Kdyby byly rovněž dřevěné, už by to asi bylo příliš ‚country‘. Navíc se tady může chodit třeba i v botách,“ dodává paní domu. Podlahové úrovně reagují na okolní terén. Hlavní obytný prostor přechází přes terasu ve zmíněné atrium, které je od ulice oddělené zdí. Ve středu domu se nachází krb s betonovou lavicí prohřívanou ohněm.

V průhledu jednoramenného schodiště architekti umístili velkoformátová bezrámová okna, kterými se vnitřní prostor otevírá do exteriéru. Spojení s okolím vyniká i v podkrovní ložnici. Pohled z okna na okolní domy vám připomene malebné malostranské scenerie a vy pochopíte, že rovná střecha by se sem prostě nehodila.

Těžko definovatelné kouzlo

Prolínání interiéru s exteriérem je opticky zvýrazněno stejným odstínem vnějších i vnitřních nátěrů stěn. Objekt tak svým způsobem připomíná známá puebla. Avšak nejen v této vzdálené podobě s indiánskými sídly z jihozápadu Severní Ameriky pramení jeho kouzlo. Ani smrková kulatina v kombinaci se zatravněnou pultovou střechou, která může někomu pro změnu evokovat inspiraci norskou architekturou, by sama o sobě stavbě její nezaměnitelnou originalitu nevtiskla. Jedinečnost domu spočívá v tom, že přes množství různých asociací, jež vás při jeho návštěvě napadají, patří právě tam, kde je, a nikam jinam. Na místo, které má svou vlastní historii.

Architekti:

Ing. arch. Jiří Poláček (1971) absolvoval v roce 1997 Fakultu architektury ČVUT. Odbornou praxi získal ve studiu R. U. A. a Architektonickém atelieru Lábus. Je spoluzakladatelem Atelieru K2.

Ing. arch. Václav Škarda (1971) vystudoval v roce 1997 Fakultu architektury ČVUT. Odbornou praxi získal v ateliéru Bočan, je spoluzakladatelem Atelieru K2.

Technické údaje:

Obestavěný prostor: 493 m³

Zastavěná plocha: 88 m²

Odpovědný projektant: Ing. arch. Zdeněk Heřman

Náklady: 2 370 000 Kč

Kontakty:

Atelier K2, Nám. hrdinů 8, 140 00 Praha 4,

tel./fax: 261 222 339,

e-mail: atelierk2@volny.cz, http://atelierk2.nanetu.net

Dodavatelé

Ing. Milan Härtig,

mobil: 732 245 421