Skip to content

Underground kousek od Brna

Přepych neomezených prostředků dává fantazii architektů rozmarná křídla. Pořádně utažený opasek ale může mít někdy úplně stejný efekt. Nutí totiž autory a investory, aby společně hledali neobvyklá řešení.

Obsah článku

 Minimalistické řešení čelní stěny s vchodovými dveřmi

 Kuchyňský kout

 Lichoběžníkové okno je jedinou dekorací strohé koupelny

 Skromné vybavení interiéru prozatím postačí

 Knihovna v pracovně

 Schodiště čeká ještě elegantní hliníkové opláštění

 Přízemí: 1)zádveří, 2)hala, 3)WC, 4)pracovna, 5)obytný prostor, 6)kuchyňský kout, 7)sklad

 Patro: 3)WC, 8)chodba, 9)koupelna, 10)ložnice

Neustálý růst cen nemovitostí, stavebních prací i materiálů odrazuje mnoho zájemců o bydlení ve vlastním domě. Někdy se ale ukazuje, že risk je přece jenom zisk.

 

Majitelé originální vilky v Rajhradu u Brna si zdánlivě vytáhli jenom samé černé Petry. Stavební pozemek o rozloze zhruba 400 m2 byl vhodný spíše pro víkendovou chatu než pro stavbu pětipokojového rodinného domu. Ještě vážnějším problémem se mohly stát omezené finanční možnosti. Případné velkorysé překračování rozpočtu v průběhu stavby, populární a rozšířené šarády většiny stavebních firem, by totiž pro majitele znamenalo katastrofu. Situaci ještě komplikovalo investorovo tiché přání postavit si dům originální, osobitý, který by v sobě nesl jednoduchý rustikální punc. K projektu domu přizval architekta Svatopluka Sládečka, který přišel s rodinným domkem volně vloženým do krajiny. Stavba působí kontrastně a až provokativně vzhledem k okolní zástavbě „podnikatelsky barokních“ typizovaných vilek.

 

Oživená krajina

Absurdní požadavky úředníků na sedlové střechy snad už časem povedou až k protestním hladovkám architektů. Zatímco krajinu zaplavují rozlézající se aglomerace domů těch nejpokleslejších estetických kvalit, skutečnou tvůrčí práci maří zaklínadlo „sedlo a úhel sklonu“. Každý z autorů má nějaký svůj osvědčený způsob boje s byrokratickým molochem. Tým architekta Sládečka v případě tohoto domu zvolil taktiku samozřejmé vstřícnosti. Tvůrci od počátku tvrdili, že dům má vzhledem ke specifickému tvaru, totožnému v půdoryse i v řezu, střechu sedlovou s nepatrným sklonem. Zda se spíše jedná o kombinaci pultové a rovné střechy s mírným spádem, můžete posoudit sami.

 

Investor musel své představy podřídit finančním možnostem. Svatopluk Sládeček se rozhodl zvolit místo klasické stavby variantu „technologického undergroundu“. Sám autor hovoří o „realizovaném modelu v měřítku 1 : 1“. Nosná konstrukce je kombinací zděných stěn v přízemí a hrázděné konstrukce v patře, stropy jsou trámové. „Underground“ užitých stavebních technologií spočívá  v jejich až primitivní jednoduchosti a finanční nenáročnosti. Zkrátka žádné složité a drahé postupy, nic, co by nešlo udělat přímo na stavbě, a to těmi nejjednoduššími prostředky. Stačily jen pilka, hřebíky, kladívko a zručné ruce. S trochou nadsázky lze říci, že by se takový rodinný domek mohl prodávat složený v krabici jako stavebnice pro šikovné kutily.

 

Dokonce i působivé opláštění domu využívá ten nejlevnější materiál na našem trhu – obyčejnou dřevěnou palubku (150 Kč za m2), namořenou sytě červenou barvou. Ta ostře kontrastuje s okolím a vyvolává optimistický dojem. Jde o další ze zásadních záměrů architekta Sládečka. České prostředí a podnebí je poměrně nemilosrdné a krajina se po většinu roku topí v šedivých a hnědých tónech. Čím ostřejší a kontrastnější je pak barva objektu, tím víc potom okolní prostředí oživuje.

 

Takový normální dům

Lichoběžníkový půdorys objektu se svým tvarem takřka identicky přepisuje do řezu, což vyvolává dojem přehlednosti objektu. Tento tvar ovšem vychází i z členění vnitřního prostoru, jenž musel být vzhledem k omezeným rozměrům velmi precizně promyšlen a rozvržen.

 

V přízemí objektu je situována hlavní obytná část, pracovna a nezbytné zázemí, do patra pak Svatopluk Sládeček umístil ložnice, WC a koupelnu. V otevřené pracovně se nachází velká dvoupatrová knihovna. Nahuštěnou dispozici v minimálním kompaktním tvaru vyvažují drobné prostorové „hry“ různých výklenků a výhledů.

 

Zařízení domu je stejně jednoduché jako celá stavba, ovšem nevychází z architektonického návrhu. Vybavení koupelny, volba dlažby, kuchyňská linka – to vše už bylo plně v rukou a v mezích finančních možností investora. Sami autoři by dali v interiéru přednost jiné barevnosti. Podstatné ale je, že stavba majitelům po všech stránkách vyhovuje. Cítí se v ní velmi spokojeně. „Je to normální levný dům,“ říká Svatopluk Sládeček a uzavírá: „Nyní ještě navrhneme několik kousků nábytku, a hlavně se chystáme opláštit schodiště hliníkovým plechem, aby získalo ten správný švih.“

 

 M. A. Svatopluk Sládeček (1969)

Architekt

M. A. Svatopluk Sládeček (1969) studoval od roku 1988 design na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, o rok později zde začal studovat obor architektura. Za realizaci novostavby Obecního úřadu Šarovy obdržel v roce 1998 Čestné uznání Grand Prix. Loni získal Cenu Grand Prix za interiér vily v Kroměříži.

 

Technické údaje:

Zastavěná plocha: 80,3 m2

Obestavěný prostor: 506,7 m3

Užitná plocha: 105,9 m2

Obytná plocha: 70 m2

Cena: 1,5 mil. Kč

Spolupráce: Bc. Pavel Míček, Ing. arch. Hana Maršíková, Ing. Martin Nedbálek

 

Kontakt:

Studio New Work, Vranovská 102, 614 00 Brno-Husovice,

tel.: 545 575 755,

e-mail: studio@newwork.cz, www.newwork.cz

 

text: Lucie Konášová

foto: Libor Stavjaník
zdroj: Můj dům 4/2004