Skip to content

Vodní tvrz: Chvála starým mistrům

Kamenná, vodním příkopem obehnaná budova uprostřed města Jeseník rozhodně stojí za pozornost. Bývalá vodní tvrz byla zjevně zrekonstruována s nejvyšší pečlivostí. Zásluhu na tom mají místní památkáři a šikovní řemeslníci, kteří se řídili doporučeními a radami platnými po staletí.

Podle dochovaných pramenů byla původní tvrz postavena ve 2. polovině 13. století a současnou podobu získala v letech 1738 až 1745. Na konci 18. století se uskutečnily rozsáhlé vnitřní úpravy a tvrz sloužila až do konce druhé světové války vratislavskému arcibiskupství.

V letech 1970 až 1982 probíhala přestavba celého areálu, ale až současná doba přinesla zásadní změny v postupech při rekonstrukci tohoto cenného historického objektu. Šlo převážně o konstrukční sanaci zhlaví stropních trámů napadených dřevokaznými houbami. Narušené byly i části krovu, což vedlo k určitým pochybnostem, ale odborné posouzení nakonec prokázalo velmi dobrý stav původního dřeva.

Jižní pohled na Vodní tvrz v Jeseníku po dokončení sanačních prací.

Posouzení odborníků

Z průzkumové dokumentace vyplývá, že se ke stavbě používalo především jedlové dřevo. Krov nad hlavními třemi křídly starobylé tvrze pochází ze stromů pokácených v letech 1737–38. Původní pozednice krovu vstupní brány je ze smrkového dřeva káceného v sezoně 1784–85.

Dochovaná konstrukce krovu se pyšní unikátními pracnými detaily plátovaných krytých spojů na ztužujících páscích a také náročným řešením souběhu spojů na sloupcích stolic. 

Celkový pohled na příčné a podélné vázání krovu pomocí dvojitých pásků spojovaných pomocí plátování.„Jde o přesnou, pečlivou a reprezentativní tesařskou práci, která jen obtížně hledá srovnání s prací dnešních řemeslníků. Původní barokní konstrukce krovu se dochovala v ucelené podobě a je cenným dokladem vysoké úrovně stavebních řemesel první poloviny 18. století,“ upřesňuje jeden z autorů odborného posudku Michal Kloiber, vědecký pracovník Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, CET Telč.

Ve zprávě stavebnětechnického průzkumu, kterou nám dává k nahlédnutí, se dočítáme o pochybeních v předcházejících rekonstrukcích (zejména již zmíněná 70. léta 20. století), o značně necitlivém zásahu do nosných konstrukcí krovu.

Zasažené konstrukce opravovali řemeslníci pomocí nejrůznějších příložek, destruovaná zhlaví krokví ponechávali v původním stavu nebo je v nejproblematičtějších místech vypodložili bez jakékoli návaznosti na statiku celé konstrukce.

Dřevo nebylo ošetřeno proti napadení biotickými škůdci, podkladové latě štípaných šindelů nezohledňovaly klimatické podmínky, kterým je historický objekt trvale vystaven. Použitím lokálně neodkorněného dřeva došlo k následné další infekci dřevokazným hmyzem (zejména tesařík krovový a červotoč proužkovaný).

Restaurované patro východního křídla s pavlačí.

Navržená opatření

Podle stavebnětechnického posouzení a návrhu sanace bylo nutné odstranit všechny krytiny a latě, doplnit nosné konstrukce a učinit taková opatření proti zatékání do objektu, aby bylo definitivně vyloučeno zatékání do podkroví a tím možnost výskytu dřevokazné hniloby.

Veškeré nové dřevěné materiály řemeslníci před zabudováním důkladně chemicky ošetřili, a to včetně nově provedených řezů při výrobě tesařských spojů. Zvláštní pozornost byla věnována později nepřístupným místům.

„Konstrukce střechy je velmi citlivá záležitost. Vlastní rekonstrukce i výběr materiálu vyžadují skutečného mistra. Při výrobě šindelů je třeba použít dostatečně hustý materiál, štípaný včetně drážky, a po ukončení tesařských prací důkladnou konzervaci,“ dodává Michal Kloiber.

Detail volského oka po dokončení pokládky štípaného šindele.

Dřevo přežije staletí

Z doložených obrázků je patrné, že krovy jižního a západního křídla jsou poměrně dobře přístupné a povrch dřeva byl bez nátěrů. Z původního barokního krovu věže jesenické tvrze se podle dokumentace dochovaly pouze vazné trámy a několik druhotně použitých prvků.

Na základě stavebnětechnického průzkumu zpracovaného Michalem Kloiberem byla většina původních prvků historické konstrukce krovu zachována. Autor průzkumu konstatoval, že dřevěné prvky, byť i lokálně narušené, vykazují požadované tuhostní a pevnostní parametry.

V případě sanace Vodní tvrze Jeseník bylo možné ponechat 85 % původních prvků krovové konstrukce.

Výsledek je podložen mnohaletými zkušenostmi při posuzování dřeva zabudovaného v historických stavbách, které často vykazuje lepší mechanické vlastnosti než dřevo dnes používané. V případě sanace Vodní tvrze Jeseník tak bylo možné ponechat 85 % původních prvků krovové konstrukce.

Ušetřily se značné peníze, které se následně použily na obnovu původního konstrukčního systému stropu výstavní místnosti ve východním křídle, kde byla v minulosti provedena velmi neodborně sanace uhnilých zhlaví stropních trámů.

Výstavní síň ve východním křídle Vodní tvrze, kde byl obnoven původní konstrukční systém stropní konstrukce.