Dva a víc

Jsou-li vaše děti stejného pohlaví a nepříliš rozdílného věku, máte štěstí. Existuje totiž šance, že budou mít podobné zájmy a potřeby a dokážou se na mnohém samy dohodnout. Vždy se však snažte vytvořit každému z nich v pokoji co nejvíce soukromí. Určitě musí mít svou postel, psací stůl, skříňku nebo zásuvky na ukládání osobních věcí a ve skříni vyhrazené místo na oblečení.

Pokud se vaše děti nedohodnou jinak, pořiďte nábytek v přírodních odstínech nebo neutrálních barvách. Záliba v určitých barvách je velice individuální, dá se dohnat pomocí bytového textilu, doplňků či hraček, a změní-li potomek názor, lze je snadno vyměnit. Nesnažte se vměstnat do prostoru co nejvíc skříní. Dítě je až na výjimky nepotřebuje a pokoj plný nábytku působí tísnivě. Netvořte ze skříní celistvé bloky, raději střídejte vyšší a nižší. Získáte volné plochy pro poličky, obrázky a nástěnky.  

Menší děti potřebují spoustu místa na hraní. Přístup k hračkám by měl být co nejjednodušší, například v zásuvkách nebo kontejnerech, kam snadno dosáhnou. I úklid rozházených hraček by měl být jednoduchou a zábavnou záležitostí. Větší děti ocení menší, ale klidné místo, patřící výhradně jim. Tam si mohou nerušeně číst, hrát hry na počítači nebo psát esemesky kamarádům.

Počítejte s tím, že postele zaberou hodně místa. V minulosti se tento problém často řešil palandami, ale zkušenosti ukazují, že nešlo o ideální řešení. Pomineme-li komplikovanou dosažitelnost horní postele, dítě zde má k dispozici jen vydýchaný, teplý vzduch, obzvlášť v bytech s nízkým stropem, což je ze zdravotního hlediska naprosto nevhodné. Stále častěji se proto setkáváme s výsuvnými postelemi na kolečkách, které se mohou zasouvat pod sebe. Pokud se nám vejde do pokoje postelí víc, můžeme zvednout lehací plochu (ideálně do výšky 1 metru), a tak vytvořit prostor pro prádelníky, skříně nebo knihovnu pod postelí.

  

JE TO SNADNÉ!

Nedostatek soukromí začne dítě pociťovat kolem dvanáctého třináctého roku a nejspíš začne vyžadovat vlastní pokoj. Ne vždy mu ho ale mohou rodiče dopřát. Rozměrnější dětský pokoj s více než jedním oknem lze sádrokartonovou příčkou rozdělit na dva malé. Pokud takovou místností nedisponujete, snažte se vytvořit alespoň vizuální zábrany. Prostor rozdělte například oboustranně přístupnými regály, žaluziemi, roletami nebo paravány.