Dům s „ušima“ vsadil na cihly a plech

Mladý pár si našel pozemek na okraji obce za Prahou, oslovil je zdejší klid a příroda s hustou sítí cyklostezek, což vyhovuje jejich aktivnímu založení.

Dům dělá fasáda            

V jejich představách o domě je inspirovaly horské chalupy s plechovou střechou, líbil se jim jejich kompaktní tvar. „Dům dělá fasáda, to je to první, nač se člověk podívá. Proto jsem nechtěl jen sterilní bílou omítku, ale přál jsem si fasádu ozvláštnit,“ začíná své vyprávění „zvenčí“ investor a pokračuje: „A možnost prodloužit oplechování ze střechy na fasádu mi přišla jako nejlepší estetické i finanční řešení. Zároveň jsem tím rozdělil dům na dvě hmoty, obývací část jsme oplechovali včetně štítu, a druhou odpočinkovou část, která vytváří „T“, říkám tomu „uši“, mají bílou fasádu.“

Okna i terasy na dvě světové strany

Základ zmíněného „téčka“ tvoří ložnicová část, která je orientována rovnoběžně se severní hranicí pozemku. Je zde pokoj pro hosty, ložnice, dětský pokoj, WC a koupelna. Kolmo směrem k jihu se napojuje společný obývací prostor s kuchyní. „Toto řešení nám umožnilo prosklít stěny na dvě strany – na západ a na východ. Díky tomu máme v domě jak ranní, tak odpolední sluníčko a také si můžeme užívat dvě terasy. Ráno snídat s výhledem do zeleně a večer si vychutnat sklenku při západu slunce, “ pochvaluje si majitel.

Dřeva není nikdy dost… v interiéru

Interiér, který byl hodně dílem manželky, zase pojali ve střídmém skandinávském stylu, když dřevo zkombinovali s industriálními prvky, jako je ocel natřená kovářskou černí. S dřevem začali na podlaze, a to třívrstvou dubovou krytinou z kolekce Piacente švédského výrobce Kährs. A podobně, jako plech zvenčí, protáhli dřevo až do střechy. „Stačí odjet na dva tři dny a po návratu první, co vás udeří do nosu, je vůně dřeva, což je super. A taky se po dřevěné podlaze příjemně chodí na boso,“ chválí si investor.

Dubový dekor má obložení kuchyňské linky, dveře, ale i schody do galerie v patře a pověstnou třešničkou je přiznané trámoví, které obývací prostor otevřelo až do krovu. „Dřeva není nikdy dost,“ podotýká investor a vypráví o trámech, které mají svou vlastní více než stoletou historii – pocházejí od Jičína, kde rozebírali to, co zbylo po Valdštejnské konírně a pivovaru z roku 1898. „130 let staré a zdravé dřevo je rarita,“ zdůrazňuje investor.

Cihly bez nutnosti dalšího zateplení byly jasná volba

Historie, resp. lety prověřená tradice cihlových staveb ho inspirovala i při výběru, z jakého materiálu dům postavit. „Vzniklo to na základě dlouhých debat, protože těch možností, z čeho stavět, je spousta. Když jsme se rozhodli pro zděný dům, tak bod, na čem se to lámalo, byla otázka, zda zateplovat nebo ne. Rozhodnutím nezateplovat jsme zúžili výběr a dospěli k cihlám HELUZ FAMILY 2in1, které v šířce 50 cm mají skvělé tepelně izolační parametry, takž je netřeba zateplovat,“  vysvětluje investor.

Dům měla původně postavit stavební firma na klíč, ale v momentě hrubé stavby přestala komunikovat… „Po měsíci čekání a zklamání  jsem „vystřízlivěl“ a začal jsem si shánět řemeslníky sám,“ nerad vzpomíná vystudovaný ekonom, který si tak musel o stavbě všechno načíst. „Po večerech, po nocích, když jsem se vrátil z práce, jsem hledal řemeslníky, dával dohromady nabídky… Bylo to náročné a i když jsem rád za tu zkušenost, tak těm stresům bych se už rád vyhnul. Člověk si prošel něčím, co ho nějakým způsobem obohatilo, do života mu dalo určité zkušenosti, ale zopakovat si to už nechci. Navíc naštěstí vše dobře dopadlo, ale když si člověk domyslí, co vše se mohlo pokazit…,“ uvědomuje si majitel.

O střešní okno více…

Jediným, čeho dnes tak trochu lituje, je, že do střechy osadil jen jedno celodřevěné střešní okno (VELUX) a nevpustil do interiéru více denního světla. Ze společné obývací části, která je otevřena do stropu, totiž vede jednoramenné schodiště na galerii, která slouží k odpočinku. Je tu šatna a také prostor pro hrátky dětí, aniž by byl vidět nepořádek z hraček. A v plánu je i pracovna. „Ale je tu jen jedno okno na východ, takže kdybychom udělali alespoň ještě jedno na západ, bylo by to lepší. Není tady tolik světla, kolik bych si přál…“

Nápad přihlásit se do hlasování o HELUZ Dům roku vznikl v okamžiku, když viděl fotky z dronu, které si pořizoval jejich projektant. A spousty hlasů, které dům získal, považuje za satisfakci. „I když jsme nevyhráli, potěšilo nás to, investovali jsme  do stavby hodně energie a kus sebe,“ dodává.