Stavba nese charakteristický rukopis svého autora, architekta Ernesta Wiesnera: kompaktní kompozice z kvádrů, strohý „masivní“ vzhled, typická okna, přehledný půdorys s oddělenými prostory pro rodinu majitelů a pro personál. Jádro domu, zakomponovaného do jižního svahu, tvoří přízemí s hlavním vstupem a vstupní halou. Přijímací salon, jídelna, hudební pokoj, pracovna a zimní zahrada odrážely životní styl vyšších společenských vrstev první republiky. Zde jsou navzájem dispozičně i opticky propojeny do jedné přímé linie, což patří k charakteristickým znakům Wiesnerových obytných domů.
| Dotazy ohledně STAVBY domu můžete pokládat v PORADNĚ ZDE. |
V patře se nacházely dvě samostatné manželské ložnice, pokoj dcery, herna, pokoj vychovatelky, šatna a koupelna. Na hlavní křídlo navazuje (kolmo do L) v přízemí menší obslužný trakt obsahující kuchyni, spíž a zázemí pro personál včetně odděleného schodiště. V nejvyšším patře byla sušárna prádla a rozlehlá střešní terasa.
Suterén se vstupem pro služebnictvo, mnoha sklepy, kotelnou, prádelnou a dalšími pomocnými prostory sloužil především jako zázemí.
Dokonalá iluze
Ačkoliv na první pohled vypadá zcela autenticky, vila ve skutečnosti „klame tělem“. Během uplynulých desetiletí byla z velké míry přebourána včetně většiny oken, navíc současný technický stav, zejména železobetonových konstrukcí, byl již neudržitelný. Dům nebyl památkově chráněn, nový majitel má však silný vztah k funkcionalismu a rozhodl se pro kompletní zbourání a výstavbu kopie, přizpůsobené současnému životnímu stylu. Její návrh vytvořili architekti Tomáš Rusín, Kristýna Shromáždilová, David Šrom a Ivan Wahla. „Stavba byla ve své době ceněna a dost publikována, takže jsme mohli využít dochované dobové fotografie a plány, podrobnější popis stavby se ale nedochoval,“ vysvětluje architekt Ivan Wahla z architektonické kanceláře RAW. „Pečlivě a do detailů jsme zkoumali historii stavebních změn, abychom odlišili původní od nového. V hlavním obytném podlaží a v nejvyšším podlaží jsme dodrželi rozvrh a velikost místností, ale dispozici jsme upravili s ohledem na provoz dnešní domácnosti, která nemá personál.“ Proto nebyl obnoven vstup pro služebnictvo, kuchyň je nově propojena s jídelnou posuvnými dveřmi, na přízemí navazuje nová dřevěná terasa. V patře je nyní společná manželská ložnice se dvěma šatnami místo dvou samostatných ložnic, byly přistavěny garáže a bazén. Suterén má zcela novou dispozici obsahující malou bytovou jednotku s vlastním vchodem ze zahrady, je tu domácí kino, vinotéka a prostorné technické zázemí úměrné provozu velkého domu.
| Důmyslná okna a dveře |
|
K nejzajímavějším architektonickým prvkům vily patří řešení oken a dveří. Podobně jako u jiných vil, i zde navrhl Ernest Wiesner několik typů oken, která vynikala funkčností a důmyslně řešenými mechanismy otevírání. Vedle klasických dvoj- a vícedílných dřevěných kaslových oken tu najdeme horizontálně dělená okna (dvojitě zasklená), kde se spodní díl pomocí speciálního kování a závaží vysouvá vzhůru, zimní zahrada měla kovová tabulová okna, schodiště osvětlovalo vertikální pásové okno. Okna do obytných místností chránily před sluncem dřevěné výklopné žaluzie, podobné, jaké známe ze Středomoří. Zvláštní pozornost Wiesner věnoval (již ve své době!) tepelným únikům, proto se do domu vstupovalo přes z dnešního pohledu poměrně stísněné zádveří. To sloužilo jako jakási tepelněizolační „přechodová komora“ mezi vnějším a vnitřním prostředím. Dveře z jídelny na terasu byly dvojité, v meziprostoru bránily únikům tepla vnitřní žaluzie. Většina nově vyrobených oken a dveří jsou repliky těch původních, jejich konstrukce a detaily včetně kování architekti odvodili z dochovaných oken ve vile i na jiných Wiesnerových stavbách. Zimní zahrada má novou prosklenou stěnu s kovovými rámy. |
Bez materiálu není architektury
Vzhledem k současným tepelnětechnickým normám je dům vyzděn z termoizolačních cihel, stropy a schodiště jsou železobetonové. Ruku v ruce s úsilím zachovat původní architektonické kvality jde výběr autentických materiálů a stavebních prvků. Architekti navrhli dřevěná a kovová okna dle původních oken, jako obkladový materiál zvolili travertin, pískovec, v interiéru byly položeny dubové parkety se skladbou typickou pro stavby Ernesta Wiesnera, nábytek s mahagonovou dýhou… Pevné prvky – dveře, okna, obložení, podlahy, zábradlí, kování apod. – jsou inspirovány prvky ze staveb Ernesta Wiesnera, včetně volby materiálů, pracovních postupů a povrchových úprav.
| ! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ ! |
||
 |
 |
 |
Kolekce nábytku se skládá z repasovaných dobových „kusů“, nově vyrobeného vybavení na zakázku v autentickém duchu a moderního nábytku. Například kuchyňská linka či zařízení vinotéky byly navrženy v moderním designu za použití soudobých technologií, sedací nábytek, stoly, stolky jsou rovněž představiteli kvalitního moderního nábytku. „Při navrhování stavby i interiéru jsme se snažili si představit, jak by dům mohl dnes vypadat a jak by rodina bydlela, kdyby se vila postupně upravovala přirozeným způsobem.“ Účelný a jednoduchý koncept umožnil přizpůsobit vilu bez velkých zásahů dnešním požadavkům na komfortní bydlení. Dokládá tak nadčasovost a genialitu Wiesnerova myšlení.
| Technické údaje |
|
Konstrukce: betonové základové pasy, cihelné zdivo, schodiště a stropy železobetonové, obvodové zdivo z termoizolačních cihel má vnější kontaktní zateplení minerální vlnou 50 mm Výplně otvorů: kopie původních kastlových oken s přidáním izolačního skla ditherm do vnějšího křídla, kopie výsuvných oken s dvojitým zasklením, zimní zahrada má moderní kovová okna s izolačními dvojskly, vnitřní dveře dřevěné dýhované na laťovku – kopie původních dveří Vytápění: ústřední plynové, podlahové vytápění + repliky dobových litinových radiátorů |
Poslat Messengerem
