Při prakticky stejné technologii aplikace existují dvě základní dělení podle použitého izolantu: buď s deskami z minerálních, resp. skelných vláken, anebo s polystyrenovými deskami. Každý z těchto izolantů má své výhody i nevýhody. Polystyrenu je vytýkána malá prodyšnost, u minerální vaty je zas na závadu až přílišná propustnost.
V dnešní době ale není ani jedno z těchto tvrzení zcela pravdivé. Kontaktní zateplovací systém netvoří jenom polystyrenové desky či lamely z minerálních vláken. Skládá se z několika vrstev, které musí být svými vlastnostmi navzájem propojeny – sladěny, jinak systém ztrácí účinnost. Například otázka paropropustnosti základního izolantu musí korespondovat se stejnými koeficienty použitých lepidel a stěrek, ale velkou roli hraje i typ spojovacího materiálu a způsobu jeho aplikace. Jakmile jedna z vrstev nebude mít odpovídající hodnoty, ničí tím i vlastnosti celého systému a může mít destruktivní důsledky. V tom se právě liší certifikované systémy od těch podomácku sestavených.
Kromě výše zmíněných aspektů byste při volbě izolantu měli zohlednit i další neméně důležitá hlediska. Jako příklad může posloužit použití kamenné vlny při izolaci střechy. Při větším počtu slunečních dní se může stát, že minerální izolace naakumuluje tolik tepla, že pak topí i v noci.
Pokud je ovšem dům staršího data s horší izolací spodní stavby, díky které se do konstrukce dostává vzlínající vlhkost, pak oceníme větší vzdušnost a větratelnost minerálních izolantů. A naopak, pokud máte stěnu fasády nasměrovanou na jih, a navíc zvolíte pro její povrchovou úpravu některý z dnes moderních sytých tmavých odstínů, může se stát, že díky vysoké povrchové teplotě se polystyren poškodí a dojde k objemovým deformacím.
Z těchto důvodů někteří stavebníci nahrazují pěnový polystyren (EPS) jeho tvrdší a odolnější variantou – polystyrenem extrudovaným. Ten sice vyšším teplotám odolává, ale pro fasádní zateplovací systémy ho poněkud paradoxně diskvalifikuje jeho tvrdost. Ta má totiž na svědomí fakt, že se desky hůře vyrovnávají dilataci vznikající rozpínáním desek pod vlivem tepla. Pnutí a další průvodní jevy, které díky tomu vznikají, se pak mohou projevit poruchami ostatních vrstev systému, včetně té pohledové – na fasádě se začnou objevovat trhliny a praskliny.
Také si přečtěte: Jak na fasádu: pro ochranu i krásu domu
Nízkoenergetické standardy
Při použití tepelné izolace z expandovaného polystyrenu nebo z minerálních vláken je nutné při zateplování do úrovně nízkoenergetického nebo pasivního standardu počítat s poměrně velkými tloušťkami výsledné tepelněizolační vrstvy. Velká tloušťka tepelné izolace pak klade zvýšené požadavky na kotvení. Zároveň také způsobuje výrazné rozšíření ostění oken, to se může projevit zhoršením osvětlení v interiéru. V případě, že tloušťka tepelněizolační vrstvy z expandovaného polystyrenu nebo z minerálních vláken vychází 20 cm a více, je vhodné zvážit použití moderních tepelněizolačních materiálů s velmi nízkým součinitelem tepelné vodivosti.
S výhodou lze například použít tzv. „šedý polystyren“ neboli expandovaný polystyren s příměsí grafitu. Tento materiál má cca o 20 % lepší tepelněizolační vlastnosti než klasický bílý polystyren. Pro shodný tepelněizolační účinek lze tedy zvolit menší tloušťku tepelněizolační vrstvy. Nejvýkonnějším tepelným izolantem mezi materiály určenými pro kontaktní zateplovací systémy je tepelná izolace z fenolické pěny. Na náš trh se dodává pod názvem Kingspan Kooltherm K5 a vyznačuje se výrazně nižším součinitelem tepelné vodivosti, než jaký má například expandovaný polystyren (EPS).
Pro názornost uveďme, že pokud bychom nahradili tepelněizolační vrstvu z EPS tloušťky 20cm tepelnou izolací Kingspan Kooltherm K5, postačila by nám tloušťka 11 cm při shodném tepelněizolačním účinku. Pro rekonstrukce, kterými má být dosaženo nízkoenergetického nebo pasivního standardu, je proto použití kontaktního zateplovacího systému s tepelnou izolací Kingspan Kooltherm K5 zvlášť výhodné. Díky menší potřebné tloušťce tepelného izolantu tak lze zachovat ostění oken a dveří v obvyklých šířkách.
Také v případě, že je prostor pro zateplovací systém omezený, například hranicemi sousedních pozemků apod., oceníte možnost použít menší tloušťku izolantu, stejně jako u budov, u nichž malý přesah střechy neumožní aplikaci zateplovacího systému s tepelným izolantem velké tloušťky.
Moderní omítky umějí více |
|
Někdy k výraznému zlepšení požadovaných vlastností fasády stačí zdánlivě „obyčejná“ omítka. Omítkové směsi prodělaly v posledních letech také velmi výrazný pokrok směrem ke zdokonalení a rozšíření užitných vlastností. Pryč jsou doby, kdy technologie fasády vycházela z klasické kombinace vápna, písku, vody a případně trochy cementu. Vznikaly tak omítky, u kterých se záhy začaly objevovat mikrotrhliny a další povrchové deformace, drolily se a barvy na nich rychle bledly. Jinými slovy, měkké vápenné omítky, které chránily kamenné a cihlové domy, jsou už dnes technologicky překonané. Novými technologiemi vyrobené fasádní omítky preferují zejména takové kvality, jako jsou tepelná izolace, estetické vlastnosti a otázky související s ekologií, jsou sofistikovanější a trvanlivější. Soudobé dekorativní a strukturální omítky mají proto nejrůznější příměsi, jako například perlit, pěnový polystyren, sklolaminátové střiže, drcený korek, mramorové drtě a mnoho dalších látek. Každá z přísad má svou specifickou funkci, zlepšují například tepelněizolační vlastnosti, odlehčují materiál nebo zvyšují vodoodpudivost. |
Větrané zateplovací systémy
S vlhkostí jde ale účinně bojovat i druhým typem zatepleni obvodové stěny – větranou konstrukcí. Vyznačuje se tím, že vrchní plášť odolává povětrnostním vlivům, za ním je větraná vzduchová mezera a pak až následuje tepelná izolace a další skladba konstrukce. Pro dřevěné, nebo kovové rošty s výškou cca 60 cm je možné vkládaní desek minerální izolace bez mechanického ukotvení.
Mohlo by vás zajímat: Představujeme samočisticí fasády
Vhodné je použití desek středně tuhé minerální vaty z kamenných nebo skelných vláken. Tyto desky mají nejlepší tepelněizolační vlastnosti z celého sortimentu minerálních vláken. Pro svislé rošty nebo vodorovné s vyšší výškou – 1 až 1,2 m už je nutné mechanické přikotvení desek, aby se nevyboulily do větrané mezery a tím nenarušily její funkci.
Pro fasády, kde je použit samostatný vrchní plášť, je možné izolaci pouze napichovat na trny, které pak stabilizují ochrannou přizdívku. V tomto případě se používají nejpevnější desky pro větrané systémy. V tomto smyslu nabízí zajímavý typ fasády česká společnost Stavoblock systém, jejíž fasádní cihly Stavoblock jsou ze speciálního lehčeného materiálu, který propouští vlhko a vodní páry. V domě je tak zajištěna optimální vlhkost, což je mezi 40–60 %.
Obavy z toho, že by cihly nadměrně zatížily konstrukci domu, jsou liché, protože tento typ fasády patří mezi tzv. bezkontaktní. Staví se do nosného roštu z lehkého kovu, kdy je každá cihla samostatně na rošt zavěšena. Díky tomu je celá konstrukce maximálně stabilní a bezpečná. Ačkoliv mají cihly tloušťku jen tři centimetry, zaizolují dům jak proti únikům tepla, tak i proti hluku zvenku.
Výhody větraných fasád |
|
Zateplení soklů
Na zateplení soklových partií staveb, exponovaných ostřikem srážkové vody, je třeba použít zateplovací systém s izolantem ze soklových desek z extrudovaného polystyrenu (XPS) nebo polystyrenu perimetr, které mají vysokou odolnost proti působení vlhkosti, mrazu a jsou odolné proti průrazu.
Prodyšný zateplovací systém s použitím izolantu z minerální vlny nebo prodyšného polystyrenu EPS-F-Clima Rda je vhodný na zateplení staveb s mírně zvýšenou vlhkostí nebo zateplení rychle stavěných novostaveb. Prodyšný zateplovací systém zajistí odvod vlhkosti z konstrukce v podobě vodní páry do exteriéru. Při návrhu prodyšného zateplovacího systému musíme použít všechny komponenty prodyšné, to znamená lepicí a stěrkovou hmotu, izolant i omítku.
