|
Pro posuzování bonity používá každá banka své vlastní metody výpočtu, které navíc ještě závisí například na typu hypotéky, věku žadatele, výši jeho příjmů, kvalitě zajištění hypotéky a podobně. Po odečtení splátek hypotéky a všech ostatních pravidelných výdajů, jako jsou třeba splátky dalších úvěrů, platby pojištění, leasingů, alimentů atd., musí klientovi zbývat ještě dostatek prostředků na obživu. Obvykle banky vycházejí z životního minima navyšovaného o různě vypočítávanou rezervu. Některé k tomuto parametru vůbec nepřihlížejí a požadují, aby splátka nepřekročila stanovené procento celkových příjmů žadatele. Způsoby výpočtu bonity se v jednotlivých bankách liší. Není nic neobvyklého, když témuž žadateli v jedné bance půjčí maximálně milion a ve druhé třeba dvojnásobek.
|
 |
Doložení příjmůSvé příjmy musí klient bance stanoveným způsobem doložit. Zaměstnanci tak činí pomocí potvrzení od zaměstnavatele o výši příjmů, popřípadě i výplatními páskami za několik posledních měsíců. Podnikatelé a OSVČ přikládají k žádosti o hypotéku ověřené kopie daňových přiznání za poslední dva roky, ověřenou kopii živnostenského listu nebo výpis z obchodního rejstříku a potvrzení z finančního úřadu o bezdlužnosti. |
| Do výpočtu bonity lze zahrnout i některé další pravidelné příjmy – například příjmy z pronájmu, přídavky na děti, soudem stanovené výživné, plný invalidní důchod a podobně. |
SLOVNÍČEKBonita – schopnost žadatele o hypotéku splácet, úvěruschopnost. Při posuzování bonity pracovníci banky hodnotí příjmy, výdaje, rodinnou situaci a další faktory podle metodiky konkrétní banky. |
Pro úplnost nutno poznamenat, že existují i hypotéky bez dokládání příjmů, poskytované pouze na základě čestného prohlášení klienta, že dostatečné příjmy má. Takový nadstandard banky samozřejmě neposkytují zadarmo – znamená to vyšší úroky a především daleko větší nároky na zajištění (tzn. banka žadateli půjčí např. pouze 50 % hodnoty zastavované nemovitosti!). |
