(KOMERČNÍ PREZENTACE)
Odborníci se snaží poukázat na příznaky, které mohou člověka na vznik astmatu upozornit. Řada lidí totiž své obtíže podceňuje a nekonzultuje je s lékařem. „Astma se typicky projevuje suchým kašlem v noci nebo po tělesné zátěži, případně kašlem přetrvávajícím déle i po odeznění respirační infekce. Hlavními příznaky jsou ale dechové potíže nebo dokonce pískoty při dýchání vyskytující se především mimo akutní respirační infekce,“ popsal projevy onemocnění ředitel České iniciativy pro astma Petr Pohunek ze skupiny Dětské pneumologie Pediatrické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.
Podle něj je téměř nemožné vzniku astmatu zcela předejít. „Vzniká na podkladě genetické dispozice ve spojení s řadou dalších faktorů, především s alergickou přecitlivělostí. Význam mohou mít také virové infekce,“ upozornil profesor Pohunek.
Riziko vzniku astmatu zvyšuje také pobyt ve vlhkém prostředí s výskytem plísní. „Ze studie provedené napříč Evropou vyplynulo, že 2,2 milionu Evropanů trpí astmatem kvůli pobývání ve vlhkých či plesnivých budovách. Vlhkost může přivolávat také alergické reakce. Existuje jen jedno skutečně účinné a dlouhodobé řešení, jak se postavit důsledkům špatného vnitřního klimatu – vyvětrat zatuchlý vzduch čerstvým vzduchem. Přesto téměř šest z deseti domácností dostatečně nevětrá,“ sdělila hlavní architektka společnosti VELUX Klára Bukolská.
Poukázala přitom na to, že existují technologie, které umí dokonce větrání regulovat samy – čidla uvnitř místnosti určí hodnoty vlhkosti, CO2 apod. a přizpůsobí tomu větrání – systém VELUX ACTIVE například dovede sám otevřít a zavřít střešní okno, stáhnout a roztáhnout rolety.
Větrání je podle Pohunka důležité i v prostorách, které lidé obývají jen nepravidelně. „V chatách nebo chalupách může za dobu, kdy nejsou obývané, narůst například koncentrace alergenů roztoče nebo plísní, které mohou přispět k vyvolání potíží,“ varoval profesor Pohunek.
Větrání je podstatné i ve chvíli, kdy už se astma naplno projeví. Klíčové ale je, aby pacient své onemocnění řešil s lékařem, který zahájí dlouhodobou preventivní protizánětlivou léčbu. „Ta je v současné době podávaná především inhalačně ve velmi nízkých a bezpečných dávkách s vysokou účinností. Je třeba ji ale podávat i v době, kdy je nemocný bez obtíží,“ vysvětlil lékař.
V případě, že pacient léčbu dodržuje, nemusí se bát závažnějších komplikací. „Je nezbytné, aby si každý nemocný léčbu zařadil do svého každodenního života a nezapomínal. Vysazení nebo snížení dávky léků bez konzultace s lékařem může být nebezpečné. To se obvykle neprojeví hned, ale s odstupem několika týdnů až měsíců může dojít k rozvoji i těžkého stavu, který může pacienta ohrozit,“ zdůraznil Pohunek.
Potřeba pravidelného podávání léků podle něj platí i pro období těhotenství. „Neopodstatněné obavy z nežádoucích účinků léků mohou vést k akutnímu stavu dušnosti, který ohrožuje matku i dítě,“ sdělil přední český odborník na plicní choroby.
Poslat Messengerem
