BARVY: Impresionistou ve vlastním bytě

Do bytu, podobně jako na oblečení, si každý přirozeně vybírá své oblíbené barvy. Výsledek ale nemusí dopadnout podle očekávání. Proto vybírejte nejen podle osobního vkusu, ale i podle stylu interiéru, velikosti a účelu místností a použitých materiálů. A hlavně – všeho s mírou! Barvy totiž umí čarovat.

Barva je část elektromagnetického vlnění viditelná okem. Barevný vjem vzniká v mozku, je vždy velmi individuální a je ovlivněn rovněž osvětlením, kombinací s dalšími barvami a materiály a jinými faktory. Hodně se mění podle fází dne, ročních období…

Sluneční svit dodává barvám jas, kontrast a teplý nádech, rozzáří žlutou, červenou a oranžovou, za šera jsou naopak všechny barvy tlumenější a tmavší. Týž odstín bude působit úplně jinak ráno, jinak při zapadajícím slunci a jinak při umělém osvětlení.

Barvy a emoce

Obecná teorie barev je velmi obsáhlá, v zásadě barvy dělí na tzv. teplé, studené a neutrální. Teplé odstíny (žlutá, oranžová, červená) zahřejí na duši a stimulují lidskou aktivitu. Jejich působištěm je zejména společenská zóna bytu.

Žlutá vzbuzuje chuť k jídlu a hodí se např. do jídelny, červená vyvolává vzrušení, zrychluje krevní oběh, může dokonce vyvolat agresivitu, proto je radno s ní raději šetřit. Barvy studené (modrá, zelená, fialová) mají naopak účinky uklidňující, podporují koncentraci, harmonii, hloubku myšlení… Doporučují se například do pracovny, do ložnic apod.

V praxi se ale málokdy setkáte s čistými odstíny, v podstatě každá barva může mít jak studené, tak teplé ladění (studená červenofialová versus teplá cihlová, chladná citronová a teplá hořčicová).

Černá, šedá a bílá jsou barvy tzv. neutrální. Zpravidla nic nezkazí, samy o sobě ale působí fádně, kombinujte je s jinými barvami a materiály. Zejména černá si v poslední době získala srdce architektů a designérů. Ve správném množství vyvolává – podobně jako dáma ve večerní toaletě – dojem elegance, luxusu a noblesy.

Barvy a styl

Výběr barev a jejich odstínů je radno sladit s celkovým pojetím interiéru. Každý styl má svou charakteristickou paletu. K přírodním materiálům – dřevu, kameni, keramice – ladí tlumené teplé a neutrální odstíny země, lesa a louky – okrová, béžová, šedá, hnědá, olivová, cihlově červená apod.

Romantický interiér si zase dobře porozumí s jemnými pastelovými tóny – růžovou, hráškově zelenou, nebeskou modrou.

Dnes oblíbený minimalistický či industriální styl obvykle pracuje s kovem, sklem, šedou, černou a bílou. Takovému interiéru dodají šťávu kontrastní jasné odstíny, třeba žlutá pohovka či červený koberec.

Barvy a prostor

Světlé barvy opticky zvětšují prostor. Syté (tmavé) jej naopak zmenšují, proto se jich raději vyvarujte nebo je použijte jen na doplňky.
Velkému prostoru prospějí výrazné barevné akcenty, bez nich bude působit „prázdně“.
Místnost s tmavým stropem bude vždy vypadat nižší než místnost se stropem bílým. Toho lze využít tam, kde vysoký strop nepůsobí příjemně.
Tmavší boční stěny interiér opticky zúží a prodlouží. Tmavá čelní stěna zase napohled „zkrátí“ a rozšíří protáhlou úzkou místnost.
Chodby a kouty, kde je málo denního světla, rozsvítí a opticky zvětší žlutá. Pokud si přejete přehřívaný západní pokoj trochu „zchladit“, vymalujte jej modrou nebo šedou barvou.
Na velké ploše je barva vždy sytější než na malém vzorku. Na stěny vyberte ze vzorníku raději ten světlejší ze zvažovaných odstínů.
Barevný kontrast vždy upoutá pozornost. Chcete-li zvýraznit obraz, zajímavou komodu nebo sochu, umístěte jej na kontrastní pozadí.
Nebojte se použít více barev, monochromatické interiéry bývají smutné. V jednom prostoru můžete použít až tři barvy (včetně např. odstínu dřeva) a kombinovat jejich světlejší a tmavší odstíny.