Byt pro decentní dámu

Vzdát se domu a veškerý svůj život vměstnat do menšího bytu, to vyžaduje velkou odvahu, cit pro selekci důležitého, ale také zkušené oko odborníka. Tady se to povedlo také díky vzájemnému souznění duší optimistické majitelky a šikovné designérky.

Dopis čtenářky:

"Vážená redakce!

Musela jsem učinit zásadní životní rozhodnutí a svou funkcionalistickou vilu vyměnit za menší byt, který bude více odpovídat mým současným potřebám a nárokům. V bytě budu bydlet sama, ale potřebuji i prostor pro přespání hostů. Vzhledem k mému věku bych chtěla bezbariérové bydlení s nadčasovým, účelným a pěkným zařízením. Ráda bych vyšla z čistého minimalistického stylu, který je mi blízký. Zvlášť důležitý je pro mě prostor kuchyně s jídelnou a líbilo by se mi, kdyby se do bytu vešla i pracovna. Během mých cest po světě jsem si oblíbila mramor, který chci použít v co největší míře."

Jarmila, Praha 6

Záměr designérky

S majitelkou jsme si padly do oka už při prvním setkání. Byla jsem nadšená jejím optimistickým vystupováním, životním nadhledem a vstřícností k diskuzi. Sdělila mi své požadavky a dala volnou ruku s tím, že bude ráda nad návrhy diskutovat.

Přestože bydlela ve funkcionalistické vile, která nabízela vysokou životní úroveň, byla otevřená absolutně normálním věcem, které jsem do interiéru navrhla. Jediné, co bylo pro mě limitující a od čeho jsem se musela odrazit, bylo použití mramoru v maximální míře.

Byt nebyl největší, a tak jsem se rozhodla, nedělit ho na jednotlivé místnosti a nechat ho otevřený, aby působil světle a vzdušně. Do velké haly jsem umístila ke zdi kuchyňskou sestavu do L, kterou jsem oddělila od pracovny pouze skleněnou příčkou. Doprostřed kuchyňské části přišel bílý stůl se skleněnou deskou a designovými židlemi.

Obývací část vyplňuje sedací souprava a TV stolek. Ložnici jsem „schovala“ za částečně vyzděnou a částečně skleněnou příčku. K mramoru jsem zvolila bílou kuchyň i nábytek, který se kompletně vyráběl na zakázku. Aby prostor nepůsobil sterilně, na stěnu v kuchyni a polici s výstavkou náprstků jsem vybrala oranžový lacobel. Tato oblíbená barva majitelky dodala místnosti „šťávu“.

Finále kuchyně se od původního návrhu s uzavřenými skříňkami liší a její levá část podle přání majitelky pokračuje pracovní deskou a horními skříňkami s policí na mikrovlnku. Také v pravé části sestavy jsem kvůli pocitu vzdušnosti nahradila vyzděnou příčku pouze sklem, které nenápadně odděluje pracovnu od kuchyně.

Místo sestavy skříní je v tomto místě police s náprstky, kterou si zcestovalá majitelka přiváží ze světa. Pod mramorem je podlahové vytápění zajišťující tepelný komfort.