Vysoké nároky René Beauchampa

Byt, který navrhovali architekti z EH studia Eva Hlaváčková a Robert Folprecht, poskytuje vše, co moderní člověk k bydlení potřebuje. Jeho přesah je v dokonalém designu, práci se světly, pečlivém výběru doplňků a v celkovém dojmu, který se podařilo vytvořit. Velkorysý prostor působí velmi útulně a zabydleně.

RENÉ BEAUCHAMP

■ generální ředitel hotelu Four Seasons ■ narodil se v Montrealu roku 1956 ■ vystudoval Institut de Tourisme et d‘Hôtellerie du Québec, Montreal ■ ve společnosti Four Seasons pracuje už od roku 1978: Le Quatre Saisons Montreal Four Seasons Hotel New York The Ritz-Carlton Chicago (A Four Seasons Hotel) Four Seasons Hotel Toronto Four Seasons Hotel Prague Four Seasons Resort Provence v Terre Blanche ■ mluví francouzsky, anglicky a italsky

V rámci společnosti Four Seasons jste pracoval v New Yorku, Chicagu, Torontu, Montrealu a Terre Blanche v Provence. Je velký rozdíl ve stylu bydlení u nás a v Kanadě nebo USA?

Každé místo je jiné a má něco unikátního, ale vždy záleží na lidech, které potkáváte a jejich přístupu k vám. Díky práci hodně cestuji, poznávám každých pár let nová místa a to je pro mě velmi příjemné. Ale zpět k Praze. Pobyt zde beru stále jako dar. Dívám se na ni očima Severoameričana a denně, když přecházím Karlův most a míjím všechny architektonické skvosty, obdivuji každý detail. I poloha Prahy je příjemná. Můžeme odtud cestovat do okolních států a trvá to jen velmi krátkou dobu. Všude se dá vlastně dojet autem. A co se týká bytového designu, vídám tu i hodně klasického zařízení a starožitného nábytku z různých období. To v Severní Americe najdete pouze na opravdu luxusních místech. Nicméně moderní design tu má své místo, rychle se vyvíjí a stále více Čechů zajímá. Přibývá obchodů s kvalitním a designově zajímavým nábytkem ze zahraničí, ale i od českých designérů. Každý rok se chodím podívat na Designblok, který prezentuje zajímavé české návrháře. Český design jednoznačně stojí za povšimnutí.

Jste v Praze pracovně už podruhé. Znamená to, že se vám v Praze tolik líbí, nebo je pro vás pražský Four Seasons stálou výzvou a láká vás jeho potenciál?

Obojí. Praha je nádherné město, které se stále vyvíjí, které má historii a je ohromně kulturní. Mám zde přátele a Prahu považuji za komfortní zónu. Ale i pracovní nabídka byla velkou výzvou. V hotelu jsme hodně věcí měnili, dokončujeme teď čtyři nové projekty, renovovali jsme pokoje, otevřeli novou restauraci Cotto Crudo – a to je něco, co se vám v kariéře tak často nestává.

O vás je známo, že jste vášnivým milovníkem jídla, kuchařem a členem pražské asociace Chaîne des Rôtisseurs. Souvisí nějak právě otevření restaurace Cotto Crudo s vaší vášní? A máte doma vůbec čas vařit?

Miluji vaření, pustím si hudbu a dám se do práce. Nechám se úplně unést, vaření je část mě samotného. Pocházím z rodiny s 12 dětmi, takže nás u každé oslavy bylo nejméně dvacet. Dělat velké večeře je pro mě radost a rád se také setkávám s lidmi z různého prostředí. Připravuji například večeři na čínský nový rok nebo při příležitosti indických oslav vařím indické jídlo, rád peču chleba. Takže Cotto Crudo byla moje srdeční záležitost. Ovlivňoval jsem design restaurace, menu, výběr vína, hudbu. Bavily mě debaty s šéfkuchařem, který byl velmi otevřený všem změnám, a podařilo se nám vytvořit úplně unikátní menu. Vzrušující bylo ale i zvládnout realizaci projektu, na který byl limitovaný rozpočet. Podařilo se nám vytvořit chuť šampaňského s pivním rozpočtem.

Váš hotel je špičkou v nabídce pražských hotelů. Pokoje jsou vybaveny tak, aby poskytovaly hostům dokonalé pohodlí. Inspirovaly vás při zařízení vašeho bydlení?

Pro nás je to asi druhá přirozenost. Kdykoli vytváříme prostor, vždy myslíme na hosta, aby jeho pobyt byl maximálně příjemný a aby se cítil jako doma. Máme na paměti všechny detaily, které zajistí hladký průběh veškerého pohybu hosta. Televize musí být v takovém úhlu, aby se na ni dobře dívalo a aby na ni dálkové ovládání dosáhlo. U světel je nutné, aby se daly ztlumit, aby si host v pokoji vytvořil příjemnou atmosféru a měnil náladu pokoje podle své potřeby. A tohle jsem si určitě přenesl domů. Osobně mám rád minimalismus, připadá mi osvobozující. Myslím, že přeplněný prostor zahlcuje i mysl. Stejné je to i s uměním – jenom pár kousků může vyniknout a vzájemně se nepotlačovat.

Setkáváte se někdy s řediteli ostatních hotelů, nebo jste konkurenti a rivalové? Vaříte pro ně?

Setkáváme se jednou měsíčně, dáme si společně oběd, vyměníme si zkušenosti, ale jinak není čas. Ve volném čase ani nemáme potřebu řešit něco, co se týká hotelového byznysu.

Vím, že k vaší práci patří i absolutní diskrétnost, obzvlášť proto, že vašimi hosty byli osobnosti jako třeba Madonna nebo Jean Paul Gaultier. Ale přesto se zeptám: Vyžadují nějakou speciální péči? Je hotel v pozoru, když tyto hvězdy přijedou?

Znáte ten příběh o třech opicích? Jedna nevidí, druhá neslyší a třetí je němá. Tak my hodně vidíme, hodně slyšíme, ale nic neřekneme. Respektujeme soukromí našich hostů, diskrétnost k naší práci nezbytně patří. Hvězdy jsou obvykle skromné a tiché a jsou to lidé kolem nich, kteří dělají povyk a mají náročné požadavky. Ale i to dělá práci vzrušující.