Skip to content

Kdo šetří, topí dřívím

Národohospodáři, přesvědčující před časem občany o výhodách zemního plynu, to možná mysleli upřímně, ale pro rodinné hospodaření upřímnost nestačí. Rostoucí ceny fosilních paliv působí, že se majitelé rodinných domků poohlížejí po levnějších zdrojích tepla. A k nejvýhodnějším patří spalování dřeva.

V průměrném jednogeneračním rodinném domku, vytápěném elektřinou, není výjimkou platba za teplo v roční výši 31 000 korun. Cena plynu téměř dohnala elektřinu, podle statistiků se srovnatelný domek zahřeje plynem za 30 000 korun ročně. Topení hnědým uhlím přijde na 13 500, dřevěnými peletami na 21 000, polena stojí ročně 7 600 a krátké kusové dřevo 3 300 korun. Není se tedy čemu divit, že nejen na vesnicích můžeme sledovat návrat k pevným palivům.

Největší zájem je o dřevo. Čerstvě poražené mívá vlhkost okolo 50 procent, ale efektivní spalování dřeva nastává až při vlhkosti kolem 20 procent. Tento stav můžeme očekávat zpravidla po dvou letech vysychání. To už se výhřevnost polen pohybuje kolem 4 kWh/kg, dřevěné brikety i pelety vykazují hodnotu 5,40 a štěpky 4 kWh/kg. Pro srovnání: výhřevnost hnědého uhlí bývá asi 5 kWh/kg. Vyschlost dřeva také zjistíme, když poleno rozštípneme. Platí zásada, podle níž se nevyschlé dřevo dělí snadněji. Hoření vyschlého dřeva se projevuje vyšší teplotou plamene a menší tvorbou nežádoucích zplodin. Oproti mokrému je tedy jeho spalování nejen ekonomické, ale i ekologické.

Silnější listnáče je vhodné zpracovat nejlépe ihned z jara. V tu dobu hmota obsahuje více mízy než v létě a lépe se řeže. Pokácené porosty jehličnanů mohou klidně odpočívat do dalšího léta. Dřevo do té doby tzv. zavadne a lépe se s ním na pile pracuje.

Co by měl investor zvážit

Každá změna topení znamená zásah do původní stavební koncepce. Lehce se může stát, že modernizace topného systému přinese uživateli domu problémy. Je tedy na projektantech, aby správně posoudili případné dopady záměny druhu paliva na efektivitu a kvalitu vytápění. Investoři i další zájemci se v dané věci mohou s dotazem obrátit na konzultanty České energetické agentury (www.ceacr.cz) anebo na Energetické informační centrum (www.energetik.cz).

Kolik stojí kotel na dřevo?

Cena se obvykle pohybuje v rozmezí 25 000 až 95 000 korun. Nabídka je dostatečně bohatá, pro názornost jsme vybrali kotle typu DC na dřevo s vlhkostí 12 až 20 %, průměru 70 až 150 mm, výhřevnosti 15 až 18 MJ/kg.

VÍTE, ŽE…

na nový kotel je možno získat od státu dotaci? Poskytuje ji Státní
fond životního prostředí, vždy příslušné pracoviště v krajském
městě. Podrobnosti (včetně formulářů žádostí) jsou uvedeny na webových stránkách www.sfzp.cz. Pro letošní rok však byl již
příjem žádostí (vzhledem k vyčerpání prostředků) zastaven.

Nejde ale o dotaci na nákup. Kotel musí být nejprve nainstalován, uveden do provozu a zaplacen. Teprve od tohoto okamžiku lze po dobu dvanácti měsíců žádat o dotaci. Žádost doporučujeme podat v okamžiku, kdy fond vyhlásí příjem žádostí (letos to bylo 15. 3. 2006). Otázkou zůstává, zda a jak nová vláda změní pravidla pro rok 2007.

Jak na instalaci kotle

Správná instalace vyžaduje splnění několika pravidel. Nejdříve je třeba mít v domě v souladu s platným povolením potřebné rozvody. Potom může nastoupit instalační podnik, který upevní a ke zdroji připojí kotel. Kominická firma zkontroluje správnost odvodu spalin (vložkování komínu) a elektrikář „oživí“ případné ovládací prvky. Teprve po prověrce všech těchto operací smí revizní technik dát servisní organizaci pokyn k převzetí revizí a uvedení kotle do provozu. Je dobré vědět, že odvod spalin může být zapojen i do náhradního dvouplášťového plechového komínu, který se dá vztyčit k boku stávajícího obydlí. Kdo má v jednotlivých místnostech možnost odvodu spalin do komína, může vytápět lokálně, kamna na dřevo se dají pořídit už od 10 000 korun.

Co takhle štěpka, pelety nebo brikety?

Stále častěji se pro výrobu tepla používá v domácnostech štěpka. Je třeba ale počítat s tím, že velmi často se pod jejím názvem skrývá směs tvrdého a měkkého dřeva, nezřídka nestejnoměrně vysušeného. Výrobce anebo dodavatel by sice měl prodávat štěpku, u níž vlhkost nepřekročí hodnotu 40 procent, ne vždy však tomu tak bývá. Cena za jeden prostorový metr (cca 220 kg) se na současném trhu pohybuje okolo 500 korun a nezahrnuje dopravu. Také eventuální přeprava v kontejnerech finální produkt citelně zdraží, naložení prostorového metru dřeva stojí asi 60 korun. Důležité je rovněž vědět, že skladovaná štěpka se může sama vznítit. Snížení tohoto rizika dosáhneme občasným přeložením (práci výrazně ulehčí zahradní vysavač listí). Podobně je třeba se věnovat uskladněným peletám nebo briketám, ve vlhku se rozpadají.

Pořizovací i provozní náklady topení peletami však nepatří k nejlevnějším. Kvalitnější kotel se dá pořídit v ceně kolem 80 000 korun a bílé pelety přijdou zhruba na 3 300 korun za tunu. Pro vytápění rodinného domku je třeba až 8 tun pelet ročně.
Spalovat je možné i odpady ze zemědělské produkce (seno, sláma, kůra), avšak proces hoření je nutno s výrobcem kotlů konzultovat.

KONTAKT

Miroslav Hruška
e-mail: miroslav.hruska@mybox.cz


NAŠE RADY:

1• pokud máme daleko do lesa, zvažme náklady na dopravu. Její cena perspektivně poroste a může velice snadno převýšit vstupy, spojené s relativně nízkou pořizovací cenou paliva.

2• kotel je možno dodat s chladicím výměníkem. Je to pojistka proti přehřátí, ke kterému může dojít při výpadku elektrické energie a nuceném oběhu. Výhoda je zřejmá – při prohoření kotle je možno vyměnit jen vložku, tj. těleso kotle za 1/3 ceny.

3• při výběru kotle dbejme, aby byl vybaven chladicí smyčkou proti přetopení a aby byl vybaven spalinovým termostatem (po dohoření paliva vypne ventilátor).