Bazén kolem dokola

Pečlivě zvažte své záměry, abyste nešetřili tam, kde byste toho později litovali. Nebo abyste naopak nestavěli zbytečně nákladnou stavbu u rekreační chalupy, kam jezdíte jednou za 14 dní či měsíc. Bazén a následná úprava okolí je drahá záležitost, která si žádá stálou péči a ošetřování.

U dodavatelů bazénů a realizačních firem se často setkáte s názorem, že „bazén dělá jeho okolí“. Je to skutečnost závažná, protože jsou s ní spojeny další náklady a práce. Okolí bazénu lze z pohledu využití rozdělit na parkovou úpravu a úpravu povrchu v těsné návaznosti na vodní plochu. Navazující plocha musí být upravena tak, aby se do vody dalo pohodlně vstupovat, aby se dalo u bazénu sedět, ležet a opalovat se či pořádat ještě další činnosti.

Materiál, který sousedí s vodou, trpí rozmary počasí, tepelnými změnami i účinky bazénové chemie, musí být estetický, odolný a odborně aplikovaný. Pokud není dodržen například správný postup při pokládce dlažby, časem se vám rozjedou kolejnice mobilního zastřešení a posuvný systém začne drhnout. Stačí jedna krutější zima.

Hrana tvoří začátek

Důležitým rozhodnutím pro venkovní bazény je osazení vrchního lemu neboli hrany bazénu. Má význam jak z hlediska ohraničení bazénu, tak i z hlediska estetického vnímání a také z hlediska technického v případě umístění zastřešení.

Pokud totiž osadíte lem bazénu výše, než je okolní plocha, bude nutné případné zastřešení pořídit přinejmenším o jeden metr širší a delší, než když bude obruba probíhat ve stejné výšce jako dlažba kolem vody. Kvůli tomu ale mohou zase nastat problémy se zafoukáváním nečistot do bazénu.

Možnosti materiálů

Při výběru materiálů pro přilehlé plochy se nabízí, kromě často používané dlažby keramické, také pískovcová z přírodního nebo umělého materiálu, přírodní kámen, klasický beton nebo dlažba z bílého betonu, přírodní dřevo či dřevoplast. Můžete také zvolit sypané kamínky do předem upraveného půdního lože či rovněž velmi rozšířenou variantu zatravnění.

Zvážit je třeba nejenom bezprostřední okolí bazénu, ale i sladění (či působivý kontrast) s dalšími materiály použitými v zahradě na cestičky, schodiště, zpevněné plochy… Na okolních úpravách a jejich volbě bude pak záviset nejenom estetická kvalita celku, ale také bezpečnost a míra znečišťování bazénu. S tím posledním pak úzce souvisí i nutnost čistění bazénu a spotřeba dezinfekčních prostředků.

V neposlední řadě je třeba myslet i na odvod dešťové vody ze zpevněných ploch kolem bazénu – na úpravu podloží, sklon plochy, případně použití odvodňovacích prvků…

Výhody a nevýhody různých typů povrchů

Podívejme se na některé povrchy z hlediska nejenom estetického, ale i praktického efektu a účelnosti:

Betonová dlažba – nejčastější volba budovatelů bazénů – výhodou je bohatý výběr od nejlevnějších „šedých“ dlažeb až po designové dlažby. Terasu u bazénu díky tomu zpravidla snadno sladíte s dalšími betonovými prvky v zahradě (s chodníčky, schodišti atd.), zvláště pokud jsou nakoupeny u jednoho výrobce. Někteří výrobci vyrábějí bazénové lemy přímo na míru konkrétních bazénů;

Dřevo je přírodní povrch, který v prvních letech vypadá rozhodně dobře, ale v kontaktu s vodou i bazénovou chemií velmi brzy „odchází“ a vyžaduje pravidelnou údržbu formou čištění a natírání;

Dřevoplast, též zkratka WPC: pokud zvolíte kvalitní materiál – doporučují se produkty s 50 % dřeva a 50 % PVC, pak je to terasa, která vydrží dlouhé roky. Na trhu jsou jak levné produkty s diskutabilní kvalitou, tak i kvalitní produkty z dovozu i domácí výroby;

Terasy z litých kamínků – poměrně levná varianta, ale jsou i atraktivní dražší dekory, výhodou je vodopropustnost a možnost si takovou dlažbu položit jednoduše svépomocí;

Přírodní kámen nebo umělý kámen/umělý pískovec – atraktivní vzhled (časté jsou dlažby z pískovce), dlažba se dá „penetrovat“ a získá tak sytější barvy a vyšší odolnost proti zašpinění;

Přírodní žula – atraktivní materiál s téměř nekonečnou životností (je-li terasa realizována odbornou firmou), nevýhodou může být pouze poněkud vyšší pořizovací cena.