U prostřeného stolu lépe chutná

Trochu historie

Nejstarší částí příboru je zcela jistě nůž, který už byl znám v době kamenné. Nožem se jídlo nejen krájelo, ale i podávalo do úst, neboť neexistovaly vidličky. Od té doby změnil nejednou svou podobu v závislosti na tom, k jakému účelu byl ještě používán.

Dnešní tvar získal až v 18. století. Druhou nejstarší částí příboru je lžíce. Pochází z doby bronzové a také ona vypadala původně jinak. Rukojeť byla podstatně kratší a silnější, aby se mohla pevně uchopit. Teprve v 16. století se rukojeť prodloužila a ztenčila. Její dnešní tvar též pochází z 18. století. Vidličku sice už znali staří Římané, ale používali ji spolu s nožem pouze k přidržování masa při porcování, k čemuž ostatně sloužila i ve středověku. Teprve v 16. století se začala v Itálii používat, jak to známe dnes. Patrně to způsobila tehdy panující móda – široké límce, které přímo vyžadovaly prodloužení prstů, které do té doby sloužily vlastně jako příbory. Ne nadarmo se říká, že prsty byly příbory králů. Odtud se tento způsob rozšířil do Francie, kde se o něco později stalo zvykem jíst vidličkou a nožem. Dále pak se šířil po celé Evropě.

Samozřejmě že nejprve do nejvyšších společenských vrstev, kde se po čase proměnil v až příliš složitý rituál, ale jak šel čas a společnost se demokratizovala, stal se tento zvyk všeobecným. Příbory dlouho platily za drahocenný majetek, vždyť se jednalo o nákladnou výrobu po všech stránkách. Teprve v 19. století se začaly vyrábět sériově.

Z čeho se vyrábějí

Stříbro, zlato, ušlechtilá ocel, alpaka, ale i obyčejný hliník – to jsou materiály, z nichž lze příbory vyrobit. Že se dnes nejčastěji setkáváme s příbory z nerez oceli nebo alpaky, je zcela přirozené. Jsou to materiály snadno opracovatelné a dobře udržovatelné. A samozřejmě rozhodující je i jejich dobrá pořizovací cena. Výrobou příborů se již dávno zabývá celé jedno průmyslové odvětví. Renomované firmy zaměstnávají designéry zvučných jmen, kteří mají za úkol dodat výrobkům ty správné tvary. A i když se zdá, že už nic nového není možné vymyslet, designéři nás mají stále čím překvapit.

Zařizujeme se

Koupě příborů není tak jednoduchá záležitost, jak by se na první pohled zdálo, i když nabídka v našich obchodech je opravdu lákavá a pestrá, a to jak designově, tak cenově. Při rozhodování by měla převládat jedna zásada – příbory jsou většinou určeny k dennímu užívání, proto musí správně plnit svůj hlavní úkol – být především praktické. Je sice zajímavé mít doma designově nevšedně pojatou sadu příborů, ale pokud by nám jejich užívání mělo činit potíže, pak je lépe vystavit je spíš na odiv než používat. Ovšem je třeba zdůraznit, že světově uznávaní designéři jsou si tohoto úskalí vědomi a příbory vycházející z jejich dílny jsou nejen krásné a přitažlivé svým designem, ale zároveň splňují i všechny praktické požadavky.

Jak prostírat:

Podle zcela jednoduché zásady: příbory klademe vedle talíře v tom pořadí, v jakém budeme podávat jednotlivé chody. To znamená, že příbor na jídlo, které budeme konzumovat nejdříve, bude od talíře nejdále, příbor na jídlo, které konzumujeme nejpozději, dáme těsně vedle talíře. Příbor na dezert klademe nad talíř. Těsně u talíře vidličku s rukojetí vlevo, nad ni lžičku s rukojetí vpravo. Další a hlubší poučení snadno najdeme v některé z publikací zabývajících se touto tematikou, je jich na našem knižním trhu opravdu dostatek.

Kontakty:

ARCADA (WMF), Zlatý Anděl, Plzeňská 344, Praha 5,

tel.: 257 310 022;

Soukenná 1, Jablonec nad Nisou,

tel.: 483 311 131; Rumunská 47/16,

Liberec, tel.: 485 103 433; Zámecká 4, Ostrava,

tel.: 596 114 252, www.arcada.cz;

EUROMEDIA GROUP – KNIŽNÍ KLUB, IKAR, Nádražní 32, Praha 5,

tel.: 296 536 685;

NOŽÍŘSTVÍ PLATÝZ (BERNDORF-SANDRIK), Národní 37, Praha 1,

tel.: 224 228 633

text: Květuše Sajnerová