Setkání u kulatého stolu Vysoká škola výtvarného umění vznikla v Bratislavě 9. června 1949. Začaly se tu vyučovat obory malba, grafika a sochařství s restaurátorstvím. Koncem padesátých let byly otevřeny další katedry zaměřené na užité umění a architekturu. Po roce 1989 prošla škola významnou proměnou. Radikálně se modifikoval celý pedagogický sbor, na místa učitelů zasedla generace slovenských výtvarníků, kteří byli vybráni na základě uměleckých kvalit a pedagogických schopností. V současné době má VŠVU jedenáct kateder, na nichž působí 89 interních a 68 externích učitelů a navštěvuje ji v rámci třístupňového studia přibližně 600 studentů nejen ze Slovenska, ale z celé Evropy. V Bratislavě jsem se setkala i s učiteli. Formují budoucí designéry, kteří se budou podílet na vzhledu mnoha výrobků ovlivňujících naše estetické cítění. Chtěla jsem také na vlastní oči vidět studentské práce a třeba i poznat jejich autory. Měla jsem možnost hovořit s Mgr. Miroslavem Debnárem, vedoucím katedry průmyslového designu, dále se šéfem ateliéru industriálního designu docentem akad. soch. Ferdinandem Chrenkou a šéfem ateliéru produktového designu profesorem akad. soch. Františkem Burianem. S lehkostí a vtipem mi odpovídali na otázky.
Co by měl student znát, když se hlásí na katedru průmyslového designu? Podmínkou k přijetí je jednoznačně talent. Přestože jsou pro design důležité schopnosti uměleckého a technického charakteru, hledáme osobnosti renesančního typu. Podle čeho vybíráte studenty? Podle prokázaných schopností. Přijímací zkoušky mají dvě kola a trvají tři dny. Skládají se z písemného testu, ústního pohovoru, hodnotíme domácí práce, modelování, kresbu a práci na speciální designérské zadání. Jaké jsou cíle vaší výuky? Studenty připravujeme na samostatnou designérskou dráhu. Snažíme se rozvíjet jejich talent, vedeme je ke schopnosti přijímat a zpracovávat informace a poznatky z různých oborů. Na škole mohou získat tři stupně vysokoškolského vzdělání: bakalářské, magisterské a doktorandské. Pro koho studenti navrhují? Pracují podle zadání ve třech specializovaných ateliérech a kurzech designu. Spektrum zadání je velmi pestré a odpovídá specifikaci jednotlivých ateliérů. Témata filozoficko-akademického charakteru střídá praktická spolupráce s domácími i zahraničními výrobci, s mezinárodními soutěžemi i speciálními soutěžemi organizovanými naší katedrou. Změnil se v posledních letech přístup studentů k navrhování? Z pohledu originality se nemění. Jiná je ale kvalita, kterou výrazně ovlivňují nové technologie a vývoj společnosti. Co podle vás ovlivňuje studenty při jejich návrzích? V podstatě cokoliv. Individuální schopnosti jsou atakovány obrovským přílivem informací. Kvalitu studentských návrhů nejvíc ovlivňuje třídění a aktivizování poznatků. Nacházejí žáci uplatnění už během studia? Našim studentům se podařilo vyhrát některé soutěže tuzemských výrobců, kteří od školy odkoupili autorská práva. Jaké produkty studenti nejčastěji navrhují? Zadání se každý semestr mění. Reagujeme citlivě, ale rychle na nabídky a impulzy. Odmítáme stereotyp, slovo „nejčastěji“ u nás neexistuje. Jezdí vaši studenti na stáže do zahraničních firem? Samozřejmě. Rozšiřuje to jejich přehled a získávají nové zkušenosti. V poslední době máme studenty na stáži ve firmách Volkswagen, Zanussi, Electrolux, Ford, Ikea. Absolvují také studentské pobyty na zahraničních školách designérského zaměření, např. v Saint-Étienne, Helsinkách, Varšavě.
Vysoká škola výtvarných umění – Studijní obory: Katedra malby Katedra sochařství Katedra grafiky Katedra fotografie a nových médií Katedra textilu Katedra užitého umění Katedra grafického designu Katedra průmyslového designu Katedra architektury Katedra restaurování Katedra teorie a dějin umění
Kontakt: VYSOKÁ ŠKOLA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ, Hviezdoslavovo nám. 18, Bratislava, tel.: 00421 2 54 43 11 32, fax: 00421 2 54 43 23 40, e-mail: studijne@vsvu.sk
text: Lenka Haklová foto: archiv |
Jak se rodí designéři v Bratislavě
Navštívila jsem Vysokou školu výtvarného umění v Bratislavě a v ateliéru průmyslového designu jsem viděla řadu zajímavých návrhů i prototypů. Vymysleli je a vyrobili studenti. Většina těchto výrobků bohužel nemá ani naději, že pronikne za zdi školy. A přitom by mnohé z nich byly zajímavé pro domácí a možná i zahraniční trh. Těmto talentovaným lidem prozatím chybí schopný manažer, který by jejich dovednosti uměl prodat. A je to škoda. Společně by totiž mohli usilovat o úspěch, který by třeba přesáhl i hranice Slovenska.