Není divu, že ho lákala Paříž, kam přijel v roce 1965, a jak sám říká, nikdy ji potom už de facto neopustil. Po pěti letech uspořádal první přehlídku a hned nato otevřel butik Jungle Jap, zcela zařízený ve stylu Celníka Rousseaua. Bylo mu teprve třicet, když se jeho model objevil na titulu časopisu Elle a dál už úspěch stíhal úspěch. Inspirovaly ho oděvy různých kultur světa od Vietnamu přes Afriku až po „indiánskou“ Latinskou Ameriku, které moderně interpretoval a vždy dolaďoval určitým zábavným prvkem.
Výraznou barevností svých žlutých, tyrkysových, fuchsiově růžových a červených tónů dokázal dokonce oživit i třeba už tak dost živou módu hippies. Měl k ní ostatně blízko i proto, že rád pracoval s bavlnou, kůží a květinovými vzory. Protože pronikl do světa haute couture, jeho svérázné kolekce plné energie oslovovaly i ty nejbohatší Francouze. Kenzo byl prvním Japoncem, který dobyl Paříž a s ní v „divokých“ 80. letech zároveň i celý svět.
KENZO TAKADA (narozen 1939) |
| ■ 1958 – studia na tokijské Bunka College ■ 1965 – přijíždí do Paříže ■ 1970 – pořádá 1. módní přehlídku a otvírá butik Jungle Jap ■ 1987 – zahajuje výrobu parfémů v divizi Parfums Kenzo ■ 1988–95 – jen v Paříži otevírá deset značkových butiků Kenzo ■ 1998 – jako první módní tvůrce v historii získává prestižní cenu Time For Piece pro módní návrháře a stylisty ■ 1999 – po třiceti letech slavné tvorby odchází ze světa módy, v New Yorku znovu dostává cenu Time For Piece ■ 2002 – po tříletém odpočinku se objevuje opět na scéně, tentokrát prostřednictvím jednoho z největších evropských internetových obchodů La Redoute ■ 2005 – zakládá novou společnost Gokan Kobo, v níž se vedle výlučných módních kolekcí věnuje především realizaci vlastních návrhů dekorativních a užitkových předmětů do interiéru |
Době postmodernismu nezůstával nic dlužný ani svými módními přehlídkami. Na velkolepých show s ohňostroji proměňoval pódia v oázy s pískem a palmami, nebo třeba i ve sváteční jarmarky s krasojezdkyněmi na bělouších. Aby toho nebylo málo, v roce 1987 zahájil výrobu parfémů Kenzo, které v kontrastu s ostatními těžkými vůněmi zaujaly svou svěžestí. Do domácností pronikl ale i prostřednictvím dekorativního textilu a dalších interiérových prvků. Svého času dost zaujaly také jeho keramické obklady.
Pro firmu Villeroy & Boch navrhl novou koncepci koupelen s tím, že je měnil v obrazové galerie s dlaždicemi o velikosti 30 x 40 cm. Na nich zobrazené cizokrajné květy sjednocoval nejen autorský rukopis, ale i převládající zelené tóny. Do krémových a modrých odstínů později ladil nadčasovou kolekci z glazované kameniny Kenzo Mosaic, v níž si pohrál díky drobné mozaice už i s formáty. V barvách a nejen florálních, ale i zoomorfních dekorech přitom opět mistrně propojil vlivy Východu a Západu. Tak, jak si ověřil ve svém velkém domě nedaleko Bastilly, jehož interiér prý skvěle dotvářela mj. i jedinečná sbírka slonů nebo zahrada ve stylu zen s šumící fontánou. Když v roce 1999 oznámil odchod ze světa módy, bylo to prý i proto, že se rozhodl věnovat malířství a tvorbě dekorativních předmětů.
ZAJÍMAVOST |
| Poté co Takada (Kenzo je jeho křestní jméno) přestal aktivně řídit společnost, dámské módy se ujal Ital A. Nadras a pánské Dán R. Krejberg. Značka Kenzo je vedle módních oděvů dál proslulá i výrobou parfémů a interiérových doplňků, zejména bytového textilu všeho druhu. Už od roku 1993 ale patří do francouzské skupiny LVMH (Louis Vuitton, Moët, Hennessy), působící ve 28 zemích světa a má více než 270 exkluzivních butiků. Obchoduje s luxusním zbožím – oděvy počínaje a alkoholem konče. |
Uplynuly vlastně jen tři roky a Kenzo Takada se znovu objevil na scéně, tentokrát už ovšem především jako designér, jehož soubory ručně malovaného užitkového porcelánu, skla nebo i nábytku bylo možné zakoupit mj. prostřednictvím největších evropských internetových obchodů, jako je třeba La Redoute. To, čím jsou jeho návrhy typické, je samozřejmě opět kombinace živých barev, textur, tvarů a nápadů umocněných citem pro zvláštní alchymii Orientu a Západu.
Květinové dekory přitom vedou, ať už jde o nápojové sklo, jídelní sety nebo třeba i repliky „francouzských“ židlí z poloviny 19. století, zkombinovaných s typicky „japonskými“ květinovými potahy. Svůj první obchodní projekt v oblasti interiérového designu s názvem Yumé posunul dál v roce 2005, kdy přišel s novou značkou Gokan Kobo (Dílna pěti smyslů). I když měla být původně jen o věcech do interiéru, výlučným modelovým kreacím se Kenzo stejně nevyhnul.
