|
|
Nakolik je vlastně možné zvládnout rekonstrukci nebo jen prosté zařízení interiéru bez pomoci odborníků? Co může – a za jakých podmínek – přinést spolupráce s bytovým architektem, jsme se zeptali ing. arch. Aleše Holmana.
Otázky jsou myslím zcela jasné, ta zásadní přímo uvádí náš rozhovor. Tedy, architekt jako dobrá investice, nebo služba v kvalitě luxusu? V každém případě je to dobrá investice. Jestliže si představíme, kolik času a úsilí věnujeme například věcem zcela běžné osobní spotřeby, pak v případě daleko objemnějších a hlavně trvalých investic, jako je koupě nebo výstavba rodinného sídla, rozhodně stojí za to spolupracovat s profesionálem. Své obydlí nevytváříme a nezařizujeme každých čtrnáct dní. Jedná se v mnoha případech o investice, které podnikáme jen několikrát za život. S tím také souvisí, že dostatečnou vlastní, osobní zkušenost s touto činností běžný člověk nemá. Neříkám, že architekt ví a zná všechno, dokáže však spoustu zdánlivě nepodstatných otázek domýšlet do všech důsledků. Pokud má bohaté zkušenosti a dokáže-li jich využívat ve prospěch klienta, je pak možné „zabydlet se“ v interiéru již v představách nad půdorysy a perspektivami. To vše s dostatečným nadhledem a profesionálním odstupem. Jak vůbec vypadá spolupráce s architektem ? Na co by se měl budoucí klient připravit? Je to dialog, i když zpočátku především naslouchání architekta požadavkům, přáním a představám klienta. Měl by problémy zařizování pochopit jeho očima. Vžít se do role budoucího obyvatele bytu. Obvykle v této fázi proběhne i přehodnocení funkčního využití jednotlivých prostorů v bytě a „ohmatání“ jeho prostorové struktury. Potom se objeví pestrá škála možné další budoucí spolupráce. Ta může mít podobu přikoupení jedné komody, komplexní změny zařízení bytu včetně vestavěného nábytku, nebo přebourání příček a drobných stavebních zásahů, úpravy podlah, barvy stěn, výběru či návrhu jednotlivých kusů nábytku, světel atp.
Jak vypadá váš první kontakt s klientem? Co by jej k vám mělo vlastně přivést? Obvykle již klient má jakousi představu o tom, co by chtěl. Často je to pocit, že něco v jeho dosavadním obydlí chybí, a v prvních okamžicích zařizování nového bytu ani neví, co to vlastně je. Může chtít zrealizovat svůj dávný sen, a teď neví, co si počít, když se mu například do předsíně nevejde ta úžasná vykládaná komoda po babičce. Těch motivů a důvodů k návštěvě architekta je nepřeberná řada.
Z toho, co říkáte, mimo jiné vyplývá, že architekt by měl být také dobrý psycholog, který umí rozkrýt potřeby a pojmenovat ona nevyřčená zákazníkova přání. Architekt musí v klientovi vzbuzovat důvěru. Tento vztah je pro zdárný průběh spolupráce velmi důležitý, neboť během projekční činnosti se dotýká nejcitlivějších oblastí života jednotlivce a spoluurčuje mu hranice a míru na dlouhá léta dopředu. Na druhé straně je třeba vědět, že klient bude ve svém zájmu a v některých ohledech vybízen k tomu, aby poopravil své zažité zvyklosti či omezující předsudky. Vše je tvůrčí proces, jehož součástí jsou situace v kvalitě změny. Od klienta se vyžaduje jistá míra námahy a odvaha přehodnocovat své vlastní závěry. Pokud však klient na tuto „hru“ přistoupí, je na koneci o to spokojenější, neboť nedostane jen dokonalý produkt, ale i pocit spolutvůrce. Dobře, jakou formu může mít takové řešení, je možné uvést i konkrétní náklady, které jsou s tím spojené? Nejpřístupnější je pro klienta konzultace, která je účtována v hodinách. Jedna hodina se pohybuje okolo 500 Kč. Během ní je ale možno vyjasnit jen nejelementárnější věci, seznámit se s problémem, a buďto schválit klientův přístup, nebo doporučit komplexnější a náročnější detailní dopracování. Důležitá je pak idea, myšlenka uspořádání, která by měla být dopracována do jednotlivých konkrétních souvislostí. Otázkou je finanční a kvalitativní náročnost, skutečnost, jestli interiér bude vybaven nábytkem typovým nebo atypickým atd. Nezřídka se také stává, že nábytek atypický je ve svém důsledku nejen kvalitnější, ale i levnější než průměrná nabídka typových zařizovacích předmětů na již poměrně širokém trhu. V případě, že se klient s architektem dohodnou na další spolupráci, cenové hladině zařízení, stylu, rozsahu a termínech, měl by architekt vypracovat podrobnou cenovou nabídku, jejíž součástí bude i návrh jeho honoráře. Obvykle tuto nabídku není možné provést na počkání, tedy má-li být kvalitní. Výše honoráře se pohybuje od 7 % výše. V případě zařízení interiéru pouze atypickými prvky může klient očekávat honorář ve výši až 13 % celkové investice, to jsou ale již velice komplikované a složité návrhy. Na začátku je tedy jakési základní ideové řešení, jeho návrh, podle kterého se bude klient rozhodovat, zdali má ve spolupráci s architektem pokračovat nebo nikoliv. Co je vlastně možné představit si pod pojmem „ideový návrh“? Je to základní prostorové a funkční schéma, vyznačeny by měly být jednotlivé kusy nábytku včetně základního rámcového popisu. Stejně tak by se měla objevit jejich přibližná velikost, materiál, barva atd. Ideový návrh může být naplněn různým způsobem. Mluvím o osnově, pomáhající klientovi v dalších krocích zařizování. Co všechno vlastně ovlivňuje vaši volbu navrženého řešení? Architekt by měl při zpracování podrobnějšího řešení prostor několikrát navštívit. Jsou věci, které z plánků nevyčteme. Osvětlení, výhledy z oken, akustické a klimatické poměry v bytě, charakter objektu, ulice nebo čtvrti. Pokud chceme opravdu porozumět požadavkům klienta, je pochopení jeho požadavků, způsobu života, konkrétní vyjádření jednotlivých funkčních celků v bytě základem, který se pak snažíme povýšit do jedinečné estetické formy.
Rozhodnout se využít službu architekta, je tedy záležitostí investice do kvality bydlení, která se projeví jako vyšší užitná i ergonomická hodnota bytu. Architekt umí lépe a přesněji porozumět řeči prostoru, dokáže ji srozumitelně přeložit a následně navrhovat řešení. Dá se to takto shrnout? Spoluprací s architektem má klient jistotu, že jeho obydlí nebude jen skrumáží sice pěkných, ale náhodně vybraných kusů nábytku, ale že tato sestava bude mít určitý smysl, myšlenku. Umožňuje nám pak vytvořit uspořádání, hierarchii nejen ergonomickou a funkční, ale také především tzv. krásnou. Architekta bychom postavili do role jakéhosi supervizora, který ručí za to, že vše dopadne ku prospěchu a spokojenosti klienta. Podle čeho si může budoucí klient vybrat toho svého, tedy pravého architekta ? Existuje nějaké vodítko? Nejjistější je doporučení od spokojeného klienta. Kvalitní studio by také mělo doložit své schopnosti seznamem realizací, portfoliem s fotografiemi, případně odkazy na publikace v odborném tisku. Při prvním kontaktu, kdy se ještě rozhodujeme, zda služeb té které kanceláře využijeme, zjistíme odbornou úroveň většinou několika jednoduchými otázkami, na které známe odpověď. Na co si dát pozor především? Nedejte se vmanipulovat do role člověka neznalého, vždy musí být brán zřetel na váš individuální přístup. Při odchodu z první schůzky byste již měli mít jasno, jaké jsou výhody a nevýhody této spolupráce, měli byste již vědět o možnostech a formách spolupráce, měly by vám být nabídnuty jednotlivé možnosti a návrhy na zpracování smlouvy. Neočekávejte však komplexní detailní řešení již na první schůzce.
Ing. arch. Aleš Holman -narozen 1969 -1994 FA ČVUT -1992-1996 spolupráce s rakouskými architektonickými ateliéry W. Schaffer, Riepel-Moser, A. Kuermayr a W. Leitner -1997 založení ateliéru BHC Architekti v Praze
Kontakt: BHC ARCHITEKTI, Stejskalova 15/12, Praha 8, tel.: 02/66 31 60 60, e-mail: bhc.architekti@tiscali.cz
text: Petr Haas foto: archiv |
Luxus, nebo dobrá investice?
Rozhovor s bytovým architektem! Znám dámu, která si nechala zrekonstruovat byt podle vlastních návrhů, a podotýkám, že není architektka. Když mě jím prováděla, neustále upozorňovala: „Pozor na hlavu, tady trčí trám. Pozor na schůdek, není za dveřmi téměř k postřehnutí…“ Prostě hororové, životu nebezpečné bludiště.
