Předchozí díl seriálu najdete zde.
Představa o rodinném domě nabývá výraznějších kontur díky vlastní fantazii, pozorování okolí a tipům od přátel či známých, inspirací z časopisů a z internetu nebo při návštěvě projekčního ateliéru. Přesto je dle odborníků průměrná kvalita rodinné výstavby v porovnání s vyspělejší Evropou stále poměrně nízká. Zaostáváme architektonickou úrovní, ale i technickým řešením a hlavně kvalitou výsledného díla.
Kudy z projekční nudy
Navrhování rodinného domu je složitá a rozsáhlá disciplína, která se na vysoké škole učí stejně dlouho jako například práva nebo medicína. Velmi zjednodušeně řečeno, projektová dokumentace jako soubor schémat a výkresů doplněných textem slouží jako manuál budoucího stavebního díla. Hlavním smyslem všech těch složitých výpočtů a malůvek rozhodně není jen uspokojení úředního šimla.
„Projektant je vysokoškolsky vzdělaný odborník-specialista,“ doplňuje architekt Tomáš Veselý z ateliéru Break Point. „Po ukončení studia a nejméně tříleté praxi může složit zkoušku odborné způsobilosti a stát se samostatným autorizovaným inženýrem nebo architektem. Výstupem jeho práce je návrh stavby (nebo její specializované části). Ovšem bez těsné spolupráce architekta s inženýry samozřejmě nemůže vzniknout kvalitní stavba. Architekt jako autor návrhu a koordinátor projektu musí do jisté míry znát všechny navazující profese. A inženýr -specialista zase musí do detailu znát svou profesi a sledovat aktuální trendy a vývoj v daném oboru.“
Možnost výběru |
| V praxi se zpravidla setkáte s projekty pro stavební a územní řízení (jsou většinou levnější a ne tak podrobné) a s projekty prováděcími (je dražší, řeší stavbu do detailu, slouží jako manuál dodavatelské firmě a zároveň svým způsobem představuje vaši pojistku vůči stavební firmě). V obou případech se však můžete vydat cestou realizace podle individuálního nebo typového či katalogového projektu. V prvním případě se stáváte spolutvůrci budoucího díla, navrhujete originál šitý na míru stavební parcely i vašim představám. V tom druhém vlastně kupujete hotovou věc, kterou ovšem můžete doladit některými dílčími změnami. |
Jak postupovat
Na počátku stojí studie, v níž si investor (jeho účast je naprosto nezbytná) s projektantem ujasní základní architektonické řešení, výběr konstrukčního a materiálového řešení a finanční náročnost stavby. V této fázi se rodí celkový vzhled objektu, jeho umístění na parcele a zasazení do terénu, orientace vůči světovým stranám, korespondence s okolní zástavbou a spousta dalších věcí. Podle odborníků je v této fázi vhodné nic neuspěchat a nechat výsledek dostatečně „uzrát“.
Dobrá rada zní: pokud si právě v této fázi nebudete s projektantem rozumět, raději se s ním rozlučte. Může vás usměrňovat a snad i maličko „krotit“, rozhodně vám však nemůže vnucovat svoji vlastní představu. Je to přece jen váš dům. A vaše peníze, vaše budoucnost. Studie slouží jako podklad k vydání územního rozhodnutí o stavbě rodinného domu.
„Návrh individuálního řešení stejně jako výběr typového rodinného domu by měl být vždy výsledkem dialogu stavebníka s projektantem,“ upřesňuje majitel projektového ateliéru ThermoPlus Ing. Karel Peterka. „A dobrý projektant musí umět klientovi pozorně naslouchat a následně, na řekněme racionálním jádru jeho představ a požadavků, pak studii vytvořit. Zároveň by ho však měl upozornit na případná rizika a chránit ho, i všechny zainteresované, před možnými komplikacemi.“
Dokumentace pro stavební povolení
Její zpracování už je vysloveně „pivem“ odborníků a stavebník by je měl nechat v klidu pracovat. Projektant v této fázi kromě jiného řeší například připojení na stávající inženýrské sítě, zjištění základových poměrů a povětrnostních vlivů na pozemku, součástí tlusté složky jsou také požárně-bezpečnostní opatření, průkaz energetické náročnosti budovy a další dokumenty.
Teprve na základě těchto podkladů se zhotovují jednotlivé výkresy s řešením veškerých technických detailů, sepisují se technické zprávy a další dokumenty. Kompletní složka je pak nezbytnou součástí žádosti o stavební povolení…Ohlášení stavby samozřejmě řeší stavební zákon, přesto je vhodné informovat se také u příslušného úřadu nebo odboru.
Každý papír něco stojí |
|
Podle firmy a dalších kritérií se ceny katalogových projektů pohybují v rozmezí od 20 do 45 tisíc korun. K tomu je však nutné připočítat ještě „honoráře“ za projekt řešící umístění objektu na konkrétní pozemek, napojení na inženýrské sítě a také všechny případně změny. Konečná částka za projekt ke stavebnímu povolení se tak může vyšplhat až k 50 nebo 80 tisícům Kč. Projekt tzv. na míru, je-li zhruba v rozsahu katalogového řešení, se cenově příliš neliší (60 až 90 tisíc Kč), zcela individuální řešení je pochopitelně dražší. Je třeba připomenout, že projekt pro stavební povolení sice stačí úřadu k vydání rozhodnutí, pro realizaci stavby je ale záhodno mít detailně zpracovaný prováděcí projekt. Bez něj totiž dáváte realizační firmě možnost manipulovat s cenou díla okřídleným výrokem „to v projektu nebylo“. Obecně platí: cena katalogového projektu pro stavební povolení činí asi 2 % rozpočtové ceny kompletní stavby, cena individuálního projektu pro stavební povolení je přibližně 2,5 % rozpočtové ceny díla a cena prováděcího projektu pro realizaci stavby se pohybuje okolo 4 % rozpočtové ceny domu. |
Další díl seriálu najdete v této rubrice příští úterý.
