Skip to content

Architekt: Širší uplatnění dřevostaveb u nás komplikují normy a předpisy

Dřevostavby klasického střihu u nás mají staletou tradici, moderní formy dřevostaveb se u nás zabydlují už tři desetiletí. Na situaci v oboru jsme se zeptali architekta Pavla Šmelhause z ateliéru ARS, který se mimo jiné navrhováním dřevostaveb zabývá.

Galerie

Existuje mnoho systémů dřevostaveb a mnozí dodavatelé používají svou specifickou technologii. Lze dřevostavby nějak snadno rozlišit z hlediska konstrukce?

Základní rozlišení může být dle podílu dřeva v konstrukci. Nejvíce ho je v masivních roubených domech či srubech, zde je celá stěna z dřevěných různě silných trámů. Nyní jsou většinou lepené a díky tomu velmi stabilní. Pro vysoké nároky na množství a kvalitu dřeva jsou tyto domy u nás zatím mezi novostavbami nejméně rozšířené, ale v některých oblastech jde vzhledem ke klimatickým podmínkám o nejpopulárnější typy domů.

Dřevěnou konstrukci lze s výhodou užít i pro administrativní či skladovací objekty. Sídlo společnosti Dagros v Kostomlatech je jednou z největších dřevostaveb tohoto typu u nás. V zahraničí nejsou výjimkou ani roubené stavby komerčních a školských staveb – vpravo administrativní budova KontioVelký podíl dřeva mají i domy z lepených panelů, které se zvenku následně zateplují a obkládají, ale v interiéru bývá často celoplošný panel pohledově přiznán, takže obyvatelé mohou být uvnitř obklopeni dřevem. Velká tuhost celostěnových panelů umožňuje architektonicky zajímavá řešení, problémem nejsou velká okna či výraznější vykonzolování stěn.

Jednoznačně nejrozšířenějšími dřevostavbami jsou lehké skelety, stavěné z ekonomických, subtilních profilů s izolační výplní a oboustranným opláštěním. Domy této konstrukce se dají prefabrikovat a na místě velmi rychle montovat, ale i smontovat na místě, což je vhodné například pro hůře přístupná staveniště. Stavba pak trvá pochopitelně o něco déle, ale ve výsledku nabídne podobné parametry. Lehké skelety mohou být pojednány architektonicky zcela individuálně, konstrukční prvky jsou většinou zcela skryté a dřevo na nich se objevuje de facto jen ve formě dekoračního obložení.

Také si přečtěte: Dřevostavba: Dům na jedno použití?

Jaký je váš názor na masivní srubové stavby importované např. ze severských zemí?

Mám s těmito stavbami osobní zkušenost danou pobytem ve Skandinávii a je třeba říci, že pocit z takové stavby je naprosto odlišný. To, že jste obklopeni kvalitním masivním dřevem, je uvnitř cítit, stěny jsou i v zimě na dotek teplé a nic neduní jako u lehkých staveb obložených sádrokartonem.

Dřevěnou konstrukci lze s výhodou užít i pro administrativní či skladovací objekty. Sídlo společnosti Dagros v Kostomlatech je jednou z největších dřevostaveb tohoto typu u nás. V zahraničí nejsou výjimkou ani roubené stavby komerčních a školských staveb – vpravo administrativní budova KontioTato konstrukce ale u nás jen obtížně vyhoví současným tepelným normám, díky našim lokálním předpisům a způsobům výpočtu. Například ve Finsku lze „horší“ parametr stěny snadno kompenzovat zesílením izolace ve střeše a dům vyjde v energetické kategorii „A“, u nás však tento postup legislativa nepřipouští. Takže paradoxně jsou tyto stavby běžně realizovány ve Skandinávii či vyšších polohách Alp, kde se takto staví nejen rodinné domy.

Oceňována je zejména jejich tepelná stabilita, trvanlivost a homogenita – není třeba mít obavy z rozdílného chování jednotlivých vrstev ve stěně, vlastností vložené izolace či napojení parotěsnicí vrstvy. Celou stěnu tvoří masivní profil z jednoho materiálu. Málokdo si též uvědomí, že masivní dřevěná stěna má i několikanásobně vyšší akumulaci tepla než stěny z cihel či betonu!

Masivní dřevo též dobře reaguje na teplotní výkyvy, udržuje uvnitř stabilní teplotu, stěny dobře odrážejí sálavé teplo. Tyto parametry se u nás tolik neoceňují. A to je – mimo nákladnost danou vyšší spotřebou řeziva – také důvod, proč je u nás staveb tohoto typu méně.

Mohlo by vás zajímat: Vytápění a energetika dřevostaveb

Prosazují se dnes častěji difuzně otevřené konstrukce obvodových stěn? Co je jejich výhodou?

Difuzně propustné byly vlastně všechny dříve používané konstrukce, ať už zděné nebo dřevěné. Na problémy vyvolané novými konstrukcemi a jejich poruchami zareagovala stavební fyzika řešením s parozábranou, která se v mnoha skladbách plně osvědčila. Nepropustný obvodový plášť ale není přirozeným jak pro použité materiály, tak pro lidi obývající tyto budovy, a tak se začala hledat řešení přirozenější, nebránící prostupu molekul vzduchu z interiéru do exteriéru a naopak. Difuzně otevřená stěna může absorbovat část vlhkosti a zároveň ji dokáže i oběma směry uvolňovat – v případě nějaké poruchy pak stěna snáze vysychá, pohyb molekul vzduchu zabraňuje vzniku plísní na povrchu stěn atp.

Životnost a funkčnost difuzně otevřené dřevostavby též není zcela závislá na zranitelné, několik mikrometrů tenké vrstvě parotěsnicí fólie a na nespolehlivých spojích přelepovaných těsnicí páskou.

Dřevěnou konstrukci lze s výhodou užít i pro administrativní či skladovací objekty. Sídlo společnosti Dagros v Kostomlatech je jednou z největších dřevostaveb tohoto typu u nás. V zahraničí nejsou výjimkou ani roubené stavby komerčních a školských staveb – vpravo administrativní budova Kontio

Dřevostavby se u nás staví většinou jako rodinné domky, proč se nestaví větší dřevěné budovy?

Dřevostavby lze samozřejmě využít i pro bytové domy, občanskou výstavbu, komerční budovy atd., a tyto stavby se začínají pomalu objevovat i u nás. I přes nesporné výhody dřevěné konstrukce je obtížné splnit veškeré normové požadavky a zejména požárně bezpečnostní předpisy širší uplatnění dřevostaveb u nás výrazně komplikují. Příkladem mohou být školy a školky, které se v elegantní formě s přiznanou dřevěnou konstrukcí staví po celém světě, ale tuzemským požadavkům na nespalitelnost nosné konstrukce nevyhovují. A je škoda tak ušlechtilý materiál, jakým dřevo bezesporu je, zcela zakrýt protipožárními obklady, místo aby oživoval interiér a dětem odmalička ukazoval, že i ze dřeva se dají stavět krásné a účelné budovy.

Ing. arch. Pavel Šmelhaus (1972)

Ing. arch. Pavel ŠmelhausVystudoval FA ČVUT, kde se zaměřoval především na environmentální dopady staveb a to téma rozvíjel i v postgraduálním studiu. Pracuje v Atelieru ARS a se svými spolupracovníky se v praxi věnuje navrhování rezidenčních, komerčních i občanských staveb a interiérů. Specializací ateliéru jsou nízkoenergetické a pasivní stavby. Studie i realizované projekty byly oceněné v mnoha soutěžích.
Kontakt: www.arch.cz/smelhaus

 
Navštívili jsme: Dřevostavba s hranolem ve střeše