Bydlení ve stínu horských štítů (1.)

Horalé by mohli vyprávět. O nevyzpytatelnosti podnebí ve všech souvislostech, prudkých a nečekaných zvratech počasí, o kratičkém létu a krušném zbytku roku s nejistou dodávkou energií, o nutnosti zásob… To vše se podepisuje na požadavcích na bydlení.

Specifika horského domu

Základním předpokladem je stabilní, odolné, bezpečné a také energeticky soběstačné obydlí. V povědomí mnoha lidí roubenka či horská „bouda“. A k ní vedoucí pevná, dlážděná (kvůli úklidu sněhu) příjezdová komunikace a v rámci možností garáž nebo přístřešek pro vozidlo a sněhovou frézu. Netřeba vyjmenovávat všechny rozdíly mezi horským domem a stavbou v příměstském satelitu, přesto zmíníme alespoň některé…

Založení stavby

Při zakládání ve svahu se pasy zhotovují stupňovitě. Únosnost zeminy a také hladinu podzemních vod zjistí geolog sondami, zpráva (za cca 16–18 tisíc) slouží projektantovi k rozhodnutí o úpravě parcely zaříznutím, násypem, opěrnou zdí nebo podepřením piloty, anebo respektováním sklonu pozemku, kde v mírném svahu „zalomí“ základovou desku do několika úrovní, propojených schodišti.

Stavební materiály

I v drsnějších klimatických podmínkách lze stavět z cihelných komponentů, z pórobetonu nebo ztraceného bednění, zhotovit masivní dřevostavbu nebo ji smontovat ze sendvičových panelů. Důležité jsou tepelněizolační vlastnosti konstrukcí a stavby jako celku. Nejčastěji aplikované vnější, kontaktní zateplovací systémy zde ztrácejí své výhody, neboť jsou trvale vystaveny agresivním atakům počasí.

Když už cihla, pak je vhodnější použití konstrukcí s integrovanou tepelnou izolací (Porotherm, Heluz, ale i Velox a další). A pokud dřevostavbu, pak panelovou (existuje asi 20 základních sendvičových konstrukčních systémů).

Kupříkladu thermopasivní stěna domu Okal TIF s tloušťkou 34,6 cm v porovnání se srovnatelnými stavbami dokáže ušetřit až 60 % energie potřebné k vytápění. Oblíbenou variantou je také jednovrstvá srubová konstrukce.

Tepelné pohody lze v případě masivního dřeva docílit už při teplotě kolem 20 °C, proto lze ve srubech a roubenkách využívat topné zdroje s nižším výkonem. K větší akumulaci tepla a zároveň rychlejší absorpci i desorpci vzdušné vlhkosti přispějete stavbou vnitřní příčky z nepálených cihel nebo hliněnou omítkou.

Difuzně propustná stěna z materiálů na bázi dřeva umožňuje neustálé proudění vzduchu, udržení optimální vnitřní vzdušné vlhkosti (kolem 30 až 55 %), dřevostavby jsou i při své dlouhověkosti velmi stabilní.

Okna a dveře

U oken co nejnižší součinitel prostupu tepla (U) a naopak co nejvyšší stupeň celkové propustnosti slunečního záření (g). Součinitel prostupu tepla celého okna by neměl být větší než 0,8 W/m2K.

V horských staveních se často montují okna s otevíráním (vnější směrem ven, vnitřní naopak dovnitř). První „vstřícnou“ náruč anebo nepřístupnou hradbu představují vstupní dveře. Musí dokonale těsnit (proti prachu, dešti, sněhu, náporům větru a mrazu) a být chráněna dobře provedeným závětřím.

Střešní plášť

Říká se, že stavbu nejlépe prověří mráz. Ten se na horách spolčuje s nárazovým větrem, mrznoucím deštěm, mrholením, vánicemi a ledem. Na střeše o rozloze 100 m2 se pak při 30cm sněhové vrstvě vytvoří ledovec vážící až 30 tun.

Extrémní zatížení vede k poruchám krytiny (zejména skládané) i k závadám na konstrukci (laťování) a jejím souvrství. Dá-li se navíc ledový masiv v době tání do pohybu, bere s sebou vše, co mu stojí v cestě (na zimu je dobré sundat okapní žlaby).

Do hor tedy raději volte hladkou plechovou střechu, po níž se sníh při oblevě sveze dolů. Plech (Lindab, Prefa, Ruukki) navíc minimálně zatěžuje krov. K ochraně okapního systému se osvědčily elektrické topné kabely (např. termokabely Fénix) pod krytinou, v úžlabí, nebo přímo v okapech a svodech (jsou-li nezbytné).

Republika je podle zatížení střechy sněhem rozdělena na VIII sněhových oblastí, v nichž se projektované maximální zatížení střechy pohybuje od 70 (I. sněhová oblast) do 400 kg/m2 střechy (oblast VIII). Podle místních podmínek, tvaru a sklonu střechy ji vybavte háky, rozražeči, sněholamy apod.

Energetická (ne)závislost

Dřevo samozřejmě představuje jistotu. Samotné vytápění kusovým dřevem se ovšem hodí hlavně pro rodinné domy s výkony 5 až 15 kW (roční náklady do zhruba 25 tisíc Kč), vyšší výkon už ze dřevníku užírá přespříliš.

Diskutabilní je teplovzdušné vytápění – záleží na konstrukci krbu a rozvodů. Obecně jde o využití tepla, které vydává krb, a o jeho rozvod do dalších prostor domu. Systém lze napojit na většinu krbových kamen.

Vhodnější je tzv. samotížný systém (teplý vzduch prostě stoupá vzhůru a nevyžaduje ventilátor). Ke své činnosti nepotřebuje žádný pohon, je ale o něco pomalejší a nelze ho rozvádět do vzdálených místností. Důležitý je výkon krbové vložky, cirkulace vzduchu a prachové filtry.

Dům pod horami

1. Základy

Stavba v extrémně těžkém terénu, ve svahu nebo na pohyblivém či skalnatém podloží má svá konstrukční specifika. Počínaje odvodněním pozemku s následným zhotovením pasů a základové desky. V případě malé únosnosti základové spáry je potřeba ji rozšířit (až o 20 cm) a také prohloubit (dle potřeby až o 50 cm). Ve svahu se pasy zhotovují stupňovitě. Únosnost zeminy a také hladinu(y) podzemních vod zjistí geolog. Projektant pak navrhne vhodné řešení.

2. Vytápění

Optimální je elektrokotel v kombinaci s vytápěním dřevem. Pro představu: z 1 kg dřeva lze získat asi 4 kW výkonu (asi 5 až 6 kg dřeva/1 hod.). Důležitá je efektivní příprava teplé vody. Existuje řada variant ohřevu, např. kachlová nebo krbová kamna, případně krb se zásobníkem.

3. Zádveří

Odborně akustický a hygienický filtr domu, jinak prostor „už ne venku, ale ještě ne docela doma“. Prioritně tvoří velmi účinnou bariéru proti nepřízni počasí a úniku drahého tepla, zároveň zde odkládáte svrchní oděv a zasněženou nebo zablácenou obuv, kočárek či sáně a lyže. V mnoha rodinných domech slouží i jako sezonní šatna, botník a skladovací prostor. Platí, že vstupní dveře zádveří by se vždy měly otevírat směrem dovnitř.

4. Závětří

Prostor před hlavním vstupem do domu, chráněný shora i z několika stran před silným větrem, vánicemi a v létě i před deštěm a sálavým sluncem. Místo vhodné i k posezení. Proti námraze lze pod nášlapnou vrstvu této „kryté pavlače“ instalovat topnou rohož nebo kabel, prostor musí být osvětlen.

5. Střecha

Sníh je na jedné straně dobrý tepelný izolant, ovšem vysoká bílá duchna představuje velkou zátěž na konstrukci krovu. Pokud hmotnost sněhu přesáhne 50 kg/m2 plochy, dolů s ním. Hmotnost se samozřejmě liší podle aktuální vlhkosti sněhu (přesné hodnoty lze zjistit na www.snihnastrese.cz, sníh navíc těžkne i stářím. Jestliže objemová hmotnost čerstvého prašanu činí asi 100 kg/m3, po pár dnech může stejná vrstva vážit až dvojnásobek. Za mrazu naopak hmotnost klesá.

6. Okna a dveře

Zásada orientace oken obytných místností na osluněnou stranu a na severní fasádě ponechat oken co nejméně zde platí dvojnásob. Je třeba zohlednit, i odkud nejvíce fouká. Okna musí splňovat přísnější kritéria jak na rám, tak na zasklení. Vhodná jsou dvojitá, dřevěná špaletová okna s tzv. kladnou bilancí – tedy se schopností více energie vpustit a minimum jí nechat uniknout. Zvenčí pak instalace venkovních rolet (s možností ručního ovládání) nebo pevných okenic.

7. Soběstačnost

Stačí náhodný blesk, vichřice, rozvodněný potok nebo vánice, a než trafostanice „naskočí“… Existují však relativně jednoduché, spolehlivé a výkonné zdroje energie známé jako elektrocentrály na naftu nebo benzin. Výběr ovlivňuje značka, výkon, spotřeba a cena. Dle možností uvažujte také o vlastním zdroji vody.