(Komerční prezentace)
V encyklopediích se dočteme, že vápenec je celistvá sedimentární hornina, jež je v převážné míře složená z uhličitanu vápenatého. Ten tvoří více než 80 procent, zbylých necelých dvacet procent pak připadá na příměsi jako dolomit, siderit, křemen, jílové minerály a úlomky zkamenělin. Společně s dolomitem tvoří vápenec čtyři pětiny všech sedimentů na povrchu země. Toliko encyklopedie a teď se pojďme podívat, jak se to má se zmíněným využitím vápence ve stavebnictví.
Pravěká obydlí i svatyně
Exkurzi do využití vápence jako materiálu pro stavebnictví začneme netradičně již v době kamenné. Tehdy měla tato hornina pasivní využití. Krasové jeskyně sloužily předchůdcům moderního člověka jako obydlí, skrýše i svatyně, v nichž vykonávali své náboženské obřady. Svědectví o přítomnosti lidí v krasových oblastech najdeme ostatně i na našem území. Takovým příkladem je například Chlupáčova sluj nedaleko Koněprus nebo jeskyně Býčí skála poblíž Adamova. Pravěkým lidem pak vedle toho vápenec sloužil i jako materiál pro výrobu rozličných nástrojů od palic přes sekerky až po motyky.
Hašené vápno
Obydlování vápencových útvarů a využití vápence při výrobě nástrojů přestalo lidem brzy stačit, a tak ovládli tajemství pálení a využití vápna. Vědci odhadují, že k tomuto dnes zásadnímu objevu došlo vypálením vápencových kamenů na otevřeném ohništi a jeho následnou reakcí s deštěm, která dala vzniknout hašenému vápnu. Přidáním další vody pak vznikla jakási první primitivní malta. Nejstarší nalezené zbytky vápenné malty mají až 12 tisíc let.
Vápno najde své využití při stavbě i v současné době. „V domácích podmínkách se už sice nehasí, tak jako tomu bývalo dříve, ale i dnes vápno ve stavebnictví najdeme jako součást maltových směsí a sádry. Kromě toho je výrobci používají také do omítkových směsí a je taktéž využíváno jako nátěrový materiál,“ popisuje Martin Urbanec, technický poradce ze společnosti KM Beta, největšího českého výrobce betonové střešní krytiny, vápenopískového systému SENDWIX a pálených zdicích prvků.
Moderní zdicí prvky
Kromě toho, že je vápno součástí zdicích směsí, najdeme ho dnes též i v samotných cihlách. Vedle tradičních pálených cihel totiž v posledních letech zažívají boom též modernější stavební prvky, mezi které patří vápenopískové zdivo. „Právě díky kombinaci vápna a kvalitního křemičitého písku lze dosáhnout výborných akustických a statických vlastností při výrazně nižších tloušťkách zdí. U stometrového bytu se tak obytná plocha zvětší až o osm metrů čtverečních,“ vysvětluje Martin Urbanec.
Využití vápna v kombinaci s pískem má pak vedle větší podlahové plochy ještě další výhodu. Oproti klasickým páleným cihlám má vápenopísková cihla díky vyšší objemové hmotnosti až dvojnásobnou tepelnou akumulaci. V kombinaci s vhodně zvoleným izolantem se tak jedná o ideální materiál pro stavbu nízkoenergetických a pasivních domů.
Mramor – symbol antiky i luxusu
Při popisu toho, jak se vápenec využívá, nelze nezmínit též jeho dekorativní úlohu. Mramor – metamorfovaný a rekrystalizovaný vápenec a v širším slova smyslu též jakýkoliv leštitelný vápenec – se již od antických dob využíval jak v sochařství, tak právě i ve stavebnictví. Jako obkladový materiál si velkou oblibu získal i díky nepřebernému množství barevných variant od čistě bílé přes okrovou a červenou až po odstíny zelené, a bohatému vzorování.
Ročně se vytěží kolem šesti milionů tun
Na závěr něco statistiky. V roce 2015 se v Česku podle údajů Českého statistického úřadu vytěžilo 6 865 311 tun vápence a vápenatých kamenů určených na výrobu vápna a cementu. O rok před tím to bylo 6 771 464 tun. Pod hranicí šesti milionů tun za rok byla těžba vápence podle dostupných statistik naposledy v roce 2013 (5,9 milionu tun), naopak nejvíce se v posledních letech vytěžilo v roce 2011 (7,4 milionu tun).
