Skip to content

OBÁLKA DOMU: Stavební otvory, ztráty a úspory

Volba oken výrazně ovlivní energetiku domu i komfort bydlení, na druhé straně musí být kvalita okenních rámů i skel v harmonickém poměru s kvalitou obálky domu. Velký vliv má také vlastní způsob a kvalita provedení instalace oken.

Galerie

Předchozí část seriálu najdete zde.

Nedílnou součástí obvodového pláště domu jsou i okna, která představují vůbec nejslabší článek domovní obálky. Běžně totiž vykazují zhruba 5x horší tepelněizolační vlastnosti než obvodové zdivo. Řeč je zde hlavně o skle (zatímco konstrukční rám okna představuje asi „jen“ 25–35 % z celkové plochy okna, zbylých 70 % zabírá právě prosklení). Správný návrh izolačních skel tedy výrazně ovlivní nejen celkovou energetickou bilanci stavby (solární zisky a tepelné ztráty), ale i celkové vnitřní klima v domě.

Na tepelné ztráty má vliv také správné osazení okna do obvodového pláště, právě detail napojení okenního a dveřního rámu patří k potenciálním tepelným mostům. S moderními okny dokonalých parametrů je také nutné správně manipulovat a ovládat je. Totéž se vztahuje i na vstupní dveře a na dveře oddělující např. dům od přistavěné garáže.

Pozor na funkční spáru

Nedílnou součástí okna jsou, v závislosti na konstrukci a profilaci rámu a křídla, těsnění a tzv. funkční spára. Je to spára mezi křídlem a pevným rámem okna. Ta musí zajistit neprůvzdušnost, tepelně­izolační schopnost, vodotěsnost a zvukověizolační schopnost. Protože křídlo je zpravidla pohyblivé, dochází při každém otevření okna či dveří k přerušení těsnicí funkce. Funkční spára je z tohoto pohledu nejslabším místem celého výrobku.

Co ohlídat při výběru okenních skel

Odpovídá Ing. arch. Klára Bukolská, architektka společnosti Velux:

Ing. arch. Klára Bukolská, architektka společnosti VeluxU zasklení lze velmi dobře nastavovat různé ­parametry prostupu tepla i tepelné ztráty a správným návrhem zasklení, kombinací parametrů Uw a g, lze nejen dobře bránit přehřívání, ale zároveň eliminovat tepelné ztráty. U velkých prosklených ploch jsou i v zimě větší pasivní solární zisky než ztráty, takže je pouze nutné správně dimenzovat topnou soustavu. Jinak řečeno, pokud neorientujete velkou prosklenou plochu přímo na sever, tak určitě na účtu za topení nepoznáte, zda máte okna malá či velká. Jediným diskomfortem, který lze vnímat hlavně u dvojskel, může být radiační chlad (pocit, že z okna sálá zima), trojskla už mají „teplý“ vnitřní povrch. Problém letního přehřívání ­bezpečně vyřeší exteriérové stínění, nebo přesahy střechy.

Třetí díl seriálu najdete v této rubrice příští týden.