Předchozí část seriálu najdete zde.
Osobně bych z psychologického hlediska nepodceňoval ten zlomový moment, kdy se přestane bourat a začne se stavět. Připomínám, že je velmi vhodné, ba dokonce nutné (v některých případech i z pohledu platné legislativy) mít stavební dozor. Sami nemáte šanci všechno uhlídat a některé věci vám prostě „utečou“ jenom proto, že zrovna nejste doma a nekoukáte řemeslníkům pod ruce.
Není nic horšího než bourat něco, co není staré ani den.
My jsme měli ohromné štěstí na člověka, který vynikal řemeslnou zručností zedníka (pozor, ne každý, kdo si říká zedník, je skutečně zedník) a zároveň dokonale ovládal jednu typicky českou vlastnost – totiž umění improvizace, schopnost odborně reagovat na vzniklá překvapení. Tu potřebujete při rekonstrukci mnohem víc než při kterékoli jiné stavební akci.
Podstatný je faktor důvěry. Takový člověk vám stavbu i hlídá, a to jak materiály a vybavení, tak i ostatní řemeslníky. K nezaplacení byla i jeho schopnost rozlišovat věci důležité od těch nedůležitých, nezatěžovat „investora“ s přílišnými detaily a umět leccos rozhodnout za něj. Ku prospěchu věci.
Základy a stěny
Na základech si dejte záležet a nechte beton dostatečně tvrdnout. Občas vás překvapí rozmar počasí, ale s tím nic moc nenaděláte. Jakmile se na pevných základech začnou vrstvit „šichty“ cihel, je všechno veselejší. Když vidíte počátky nových zdí, všechno vám najednou připadá malé. Nenechte se mýlit, je to trochu optický klam. Nepouštějte z ruky projektovou dokumentaci a opakovaně zvěte projektanty. Řemeslníci na ně budou koukat nevraživě, ale toho si nevšímejte.
Střecha a pozednice
Střecha dělá dům. To je pravdivé pořekadlo. Imitace a experimenty k tradiční rekonstrukci venkovského sídla nepatří, proto jsme zvolili klasickou sedlovou konstrukci s pálenou taškou. Osadili jsme nové pozednice a do nich ukotvili armování, jež dotčené stavby navzájem provázalo.
Dodavatelská firma měla trochu problém s tím, že nic ze zachovalé stavby „nebylo rovně ani v pravém úhlu a všechno bylo tak trochu na hlavu“, ale tomuto stavu se přizpůsobili a poradili si. Důležité je nenechávat dům příliš dlouho obnažený. I když je za deště všechno přikryté, vždycky voda někam nateče.
Je dobré předem vědět, která část konstrukce krovů bude přiznána a která ne, tomu je pak třeba věnovat zvláštní péči. Doporučuji vždy „něco přiznat“ – vypadá to hezky. Rovněž je důležité si dobře rozmyslet, kde budou střešní okna. Leccos se dá dohnat, ale je to vždy práce (a peníze) navíc.
Prosklení
Na jižní stranu směrem do dvora jsme na radu projektanta zvolili dvě velká francouzská okna. Za hrubé stavby to sice vypadalo jako garáž, ale jinak to byl výborný nápad z pohledu praktického i estetického. Obecně, pokud jde o stavební otvory, čili okna a dveře, vyplatí se opět nechat si poradit, zapojit selský rozum a nevymýšlet pseudomoderní hlouposti. V jednoduchosti je krása. Jakmile usadíte okna a dveře, stane se z hrubé stavby dům.
Stavba hrou
Pokud nejste extrémně líní ani extrémně majetní, přiložte ruku k dílu. Pomocné práce nevyžadují žádnou velkou kvalifikaci. Navíc ke svému dílu získáte hlubší vztah a v neposlední řadě i něco ušetříte. Mě bavila manuální práce a taky počítání, kolik jakého materiálu budeme potřebovat. Středoškolská matematika se hodí. Musíte ovšem zapojit i selský rozum. Například když objednáváte věncovky, uvědomte si, že z každé strany věnce je jedna. Jsou lidé, kteří jsou schopni objednat jich jenom polovinu. Například já.
