Skip to content

Zdravé bydlení musí být pro stavaře prioritou

Je nesporné, že kvalita vnitřního prostředí ovlivňuje naši duševní pohodu a má velký vliv na naše celkové zdraví. V domech, bytech či kancelářích trávíme podle průzkumů až 85 % času. Inženýr Libor Hrouda považuje zdravé vnitřní prostředí za prioritu už při návrhu rodinného domu. 

Galerie

Poradna na Dumabyt.cz

Po celou svoji kariéru se zabývá zdravotními aspekty bydlení, hledá optimální materiály a vymýšlí či upravuje nejrůznější technologie tak, aby jejich souhrnné působení na člověka bylo skutečně zdravé a blahodárné. „Často ve snaze o energetické úspory bezhlavě zateplujeme a zapomínáme na zdravé vnitřní prostředí našich domovů,“ říká na úvod našeho rozhovoru.

Své dotazy pokládejte v PORADNĚ ZDE.

Základem je dobře navržená budova. Tvar střechy vychází v tomto případě z Fibonacciho křivky.

Čím bychom tedy měli začít, chceme-li zdravě bydlet?

Základem je samozřejmě dobře navržená a profesionálně postavená budova, důležitý je také výběr kvalitních materiálů a vhodného zařízení bez formaldehydu a dalších škodlivin. V místnostech bychom měli mít co nejvíce negativních kyslíkových iontů. V optimálním případě by jich ve zdravém domě mělo být stejně jako u potoka v hustém borovém lese. Kvalitu vnitřního prostředí měříme iontmetrem NT-C101A japonské výroby, který si lze objednat u Státního zdravotnického ústavu (SZÚ) nebo u nás ve firmě.

Víte, že…
Výzkumu negativních iontů se v Čechách věnoval ponejvíce Ing. Zdeněk Buřival, CSc., společně s MUDr. Pavlem Slavíkem, primářem dětské speleoterapeutické léčebny v Císařské jeskyni v Moravském krasu. Spojili je s léčbou respiračních chorob u dětí a mají prokazatelné úspěchy po celém světě. Libor Hrouda těchto poznatků využívá při projektování a stavbě aktivních domů.

Takže vy projektujete domy a následně pak tímto přístrojem měříte kvalitu vnitřního prostředí?
Přesně tak. Zpracováváme individuální stavební projekty s pomocí vlastní technologie nazvané Home3. Projektujeme samozřejmě podle přání zákazníků, ale vždy tak, aby v nich tato technologie fungovala.

Úpravy pro zvýšení počtu lehkých negativních kyslíkových iontů zahrnují

– využití přirozených fyzikálních principů vycházejících z obdobných dějů v přírodě
– úpravu proudění vzduchu v interiéru
– úpravu přirozených světelných parametrů v interiéru
– změnu hodnot elektrické permitivity prostředí
– naopak nejsou používány elektrické přístroje typu ionizátor

Ještě bychom měli objasnit, co jsou to negativní kyslíkové ionty?

V zásadě se dá říci, že ionty jsou elementární nosiče náboje. Ve vzduchu jsou jediným prostředkem vedení proudu. Podle polarity se dělí na kladné a záporné. Negativně nabitá částice je emisarem ozdravných efektů, kladná má negativní vliv na naše zdraví. Záporně nabitých shluků, iontů, by mělo být okolo nás podle zdravotních studií alespoň 800 až 1 000 v jednom kubickém centimetru vzduchu. Netřeba dodávat, že málokterá budova tato kritéria splňuje. V prostředí našich měst, ve špatně postavených budovách, špatně větraných i vytápěných, se koncentrace iontů velmi často blíží nule. Přitom zdravotní studie dokazují, že představují velmi významný prvek v působení na lidské zdraví a délku života.

Počet negativních kyslíkových iontů okolo nás

Čím více je prostředí umělé (koncepčně i materiálově), ve městech i v jednotlivých budovách, tím významněji klesá počet iontů. Příčinou je nesprávně navržené spolupůsobení elektrických a elektromagnetických vlastností jednotlivých stavebních materiálů stejně jako nevhodně navržená celková koncepce objektů a vnitřních prostor.

Pasivní dům: 0–200 iontů na cm3
Město: 0–400 iontů na cm3
Panelový byt: 200–400 iontů na cm3
Chalupa u vody: 500–1 000 iontů na cm3
Aktivní dům: 550–1 500 iontů na cm3
Les: 500–2 000 iontů na cm3
Vodopád: 3 000–5 000 iontů na cm3
Jeskyně: 10 000–30 000 iontů na cm3

Důležitý je také výběr kvalitních materiálů a vhodného zařízení bez formaldehydu a dalších škodlivin.

V nejvyšších koncentracích se vyskytují v přírodě a jejich počet přímo souvisí s tím, jak se lidé cítí. V panenské přírodě se může jejich počet pohybovat okolo 1 000 až 5 000 iontů na 1 cm3 vzduchu. Nejčastěji je lze detekovat v blízkosti proudící vody (ve výšce 20 až 30 cm nad vodní hladinou) nebo u vodopádů. Dobrých výsledků dosahují kromě aktivních domů také budovy postavené na zásadách biofilní architektury a designu, kde je do stavebních projektů přímo zapojena flóra (vertikální zahrady, biofilní města).

Odborník
Ing. Libor Hrouda, CSc.
má za sebou kromě projektování rodinných domů také stavbu jaderného reaktoru, dozor části ruzyňského letiště nebo stavbu továren. Zabývá se zdravotními aspekty bydlení. 
Kontakt: hrouda@home3.cz; www.home3.cz; www.air3.cz