Ložnice jako zdroj energie

Ložnice nemusí být rozměrově příliš velká, prostor by však měl být plnohodnotný, s běžnou podchodovou výškou minimálně 260 cm, s dostatkem denního světla a přirozeným větráním. V dispozici tuto místnost situujte do klidové části bytu, která není tolik frekventovaná. Okna by měla ideálně směřovat také do klidové části, například směrem do zahrady, pokud je to možné, a nikoli do rušné ulice. Stejně jako u řešení kuchyně, i v tomto případě je třeba dělat kompromisy. Dobře zvažte, co je vám osobně příjemné a co vám naopak velmi vadí, a dle toho se rozhodněte.

Postel, základ ložnice

Mezi základní mobiliář ložnice patří jednoznačně lůžko. Pokud jde o dvoulůžko, standardní vnitřní rozměry (rozměry matrace) jsou 180 x 200 cm. Konstrukce postele může být dřevěná (z masivu), dýhovaná, z lamina či laminátu, lakovaná, ale také čalouněná, případně kovová či ratanová atd. U tohoto typu nábytku jsou důležité detaily, jako je výška lehací plochy.

Pro pohodlné vstávání je vhodnější výška lehací plochy 40–45 cm, podobně jako je výška pohovky nebo židle. Dřívější trend velmi nízké lehací plochy (pod 30 cm) není dobrý nejen kvůli zvedání z postele.

Čím jste při spaní blíž podlaze, tím dýcháte více prachu, který se zde usazuje. Pozornost věnujte také hraně a šíři bočnice. Ta by měla být zaoblená a ergonomická, aby bylo vstávání a sezení na lůžku pohodlné.

Lůžko může být na nožičkách, na soklu nebo stát na přední a zadní části konstrukce. Pokud není pod lůžkem volný prostor, lze tuto část využít na ukládání. To je možné vyřešit pomocí výsuvů pod postelí nebo výklopným roštem. V tomto případě však matrace nedýchá a vše se v ní usazuje. Toto řešení volte jen v krajním případě.

Zaměřte se také na výběr čela, které dost často udává celkový ráz lůžka. Čelo lze namontovat přímo na stěnu a samotná postel může mít konstrukci bez čela, nebo je čelo přímo součástí lůžka. Ve většině případů má čelo pohledovou úpravu z obou stran, a tak lze postel postavit i volně do prostoru. Čelo se vyrábí ze stejných materiálů jako spodní nosná část a dost často se materiály kombinují, například konstrukce z masivního dřeva a celočalouněné čelo. Výška čela je různá od velmi vysokých (150 cm) až po nízké (80 cm), se sklonem nebo zcela rovná. V některých případech je čelo protaženo i do stran a jsou na něm zavěšeny noční stolky nebo police, popřípadě je vyrobeno na míru přes celou stěnu, u níž postel stojí.

Některé typy postelí mají nebesa, která známe z historického nábytku. Tento prvek působí vždy romantickým dojmem a během letních měsíců jej lze využít jako moskytiéru. Vyberete-li si tento typ postele, platí dvojnásob, že vynikne ve větší místnosti. Jestliže toužíte po spaní s nebesy, lze konstrukci zavěsit také ke stropu a pod ni umístit klasickou postel.

U lůžka je důležitý nejen vhodný výběr, ale i jeho umístění v prostoru. Postel by neměla stát hned pod oknem, u topení, ani zády proti dveřím do místnosti. Pokud to lze, nedávejte lůžko pod zkosené stěny, kde je malá podchodná výška. Ležící člověk se zde cítí stísněně a špatně zde cirkuluje vzduch. Dvoulůžko musí být pro obě dvě osoby stejně dostupné, aby při vstávání jeden nepřelézal druhého. To vyžaduje ze tří stran kolem lůžka dostatečně velkou komunikační zónu, širokou nejméně 60 cm.

Drobný nábytek

Vedle lůžka stojí ve většině případů z každé strany noční stolek. Lze použít dva zcela stejné typy nebo i naprosto odlišné. Vždy by však měly mít minimálně jedno pojítko, aby zapadaly do konceptu a hodily se k sobě. Běžné stolky mají jeden nebo dva výsuvy, někdy mají dvířka na panty nebo jsou jen regálová, tedy se skládají z polic bez dvířek. Výškově mohou odpovídat výšce matrace, ale není to podmínkou. Noční stolek dobře nahradí i police ukotvené do stěny nebo do prodlouženého čela postele. Je-li kolem lůžka málo místa, namontujte na zeď alespoň malou poličku, kam položíte mobilní telefon, kapesníčky a sklenici s vodou.

V ložnici najdete také různé komody a prádelníky. Většinou jde o solitérní nábytek různé výšky a šířky, kam se ukládají drobnosti, módní doplňky a spodní prádlo. I zde lze vybírat z typů přesně určených k lůžku, stejně jako zcela odlišných variant, které oživí prostor. Většina takových typů nábytku má výsuvy o různé hloubce, někdy kombinované s dvířky na panty.

Šatna

Do ložnice se obvykle umisťují šatní skříně. Pokud dispozice dovolí, zvažte, zda by se vedle ložnice vešla šatna. Tu lze v rámci větší místnosti oddělit příčkou a vstupovat do ní tedy pouze z ložnice, nebo můžete vytvořit zcela oddělený prostor, do kterého se vchází z chodby. Ať je to tak či tak, šatna by měla být dostatečně velká pro instalaci polic a šatní tyče a potřebný manipulační prostor. Police si nechte vyrobit volně stavitelné, abyste podle potřeby mohli nastavovat jejich rozteč. Oblečení se nejlépe ukládá na ramínkách na šatní tyče, které mohou být i ve dvou řadách nad sebou. Jestliže se obáváte, že na horní tyč nedosáhnete, zvolte sklopné provedení. Nezapomeňte na háčky a věšáky, které se budou hodit na různé doplňky.

Šatnu lze vybavit také výsuvy, ať již jako anglické zásuvky nebo drátěné výsuvné koše. Doplňků do šatny existuje celá řada (věšáky na kalhoty, na kravaty, na pásky, organizéry atd.), stačí si vybrat dle nabídky dodavatele nebo z katalogu výrobce těchto doplňků. Pokud je šatna tmavá, je vhodné použít vnitřní osvětlení skříní a svíticí šatní tyč. Výhodou šatny je dostatek úložného prostoru, centralizované uložení šatstva a přehlednost při oblékání.

Vestavné skříně

Pokud se šatna do bytu nevejde, je vhodné použít vestavné skříně, v ideálním případě od stěny ke stěně, od podlahy ke stropu. Je-li před skříní dostatek manipulačního prostoru, je možné opatřit skříně dveřmi na panty, což je levnější varianta. Dnes se dost často využívají posuvné dveře, které nezabírají manipulační prostor před skříní. Variant posuvných systémů je celá řada (na vložené, naložené dveře atd.). Důležité je vybrat plynulý chod, tichý dojezd a dostatečnou nosnost a zabezpečit, aby se vysoké posuvné panely neprohýbaly. To by vám měl garantovat výrobce.

Vzhled čelních ploch může být ze stejného materiálu jako ostatní zařízení, čistě bílé, aby splývalo s ostatními stěnami, nebo zcela odlišné. Materiály se mohou také kombinovat, a to nejen barevně a typově, ale také strukturou a typem povrchu, např. lesk a mat ve stejném odstínu atd. Použít lze sklo, zrcadlo i netypické varianty, jako je kovolaminát nebo čistě přírodní organoid. Řadu materiálů lze také digitálně potisknout a získat tak originální vzhled přímo na míru.

Praktické doplňky

Nemáte-li vedle ložnice šatnu, budou se hodit různé háčky, věšáky, případně i němý sluha. Jinak bude oblečení končit na křesle, na posteli nebo vedle ní. Pamatujte při zařizování na denní provoz a myslete na každý detail, který usnadní úklid. Totéž platí o zrcadle, které je při oblékání dobrým pomocníkem. To lze instalovat na dveře šatní skříně, ale není to pravidlem. Když se zrcadlo vejde, zavěste jej vedle skříně. Dobře bude vypadat v zajímavém rámu.

Ženy jistě ocení malý toaletní stolek se zásuvkami, kde by zrcadlo nemělo také chybět. K němu pak patří křesílko, vyšší taburet nebo vhodně zvolená židle.