Pro srovnání: běžné starší panelové domy, kterých jsou plná sídliště, potřebují tepla téměř dvanáctkrát více (viz tabulka). Pasivní dům v tuzemsku není zatím žádný, ale výstavba několika z nich se už rozbíhá. V Německu, Rakousku či ve Skandinávii jsou již zcela běžné. Nepoužívá se přitom žádná kosmická technologie. Hlavními prvky celého zázraku jsou šikovné dispoziční řešení s orientací domu převážně na jižní stranu, kvalitní okna s trojitým zasklením a speciálními rámy, silná vrstva izolace, do níž je celý dům „zabalen“, a konečně systém řízeného větrání se zpětným získáváním (rekuperací) tepla, jímž se dům zároveň vytápí.
Vyprojektovat takový dům dá samozřejmě hodně práce, protože potřebujete zjistit a odstranit všechny možné úniky tepla už v projektu. Velmi důležité je pečlivé provedení detailů a důkladné odstranění všech tepelných mostů. Při stavbě musíte pečlivě hlídat, aby řemeslníci stavěli skutečně správně, protože nekvalitní provedení prací může celou ideu zcela zmařit.
| Spotřeba tepla na vytápění (kWh/(m2. rok) |
| Starší panelový dům – cca 170 Běžný nový dům – cca 100 Nízkoenergetický dům – 50 – 70 Pasivní dům – do 15 |
Dům jako každý jiný
Pasivní dům vypadá na první pohled docela obyčejně – jdete-li třeba po takovém sídlišti Kronsberg nedaleko Hannoveru, které tvoří mnoho nízkoenergetických a několika pasivních domů, asi nepoznáte, které z nich dosahují pasivního standardu. Typická jsou pouze velká okna na jižní straně fasády a malá nebo žádná na severní, nicméně takto se projektují energeticky úsporné domy zcela běžně. Výstavba pasivních domů se mohla rozběhnout až v posledních letech.
Něco pro stavbaře
Důležitá je silná vrstva tepelné izolace. Ta bývá alespoň 25, ale běžně i 40 centimetrů. Hodnota tepelného odporu R bývá kolem 10 m2KW-1 (pětkrát víc, než požaduje naše norma!). Toho samozřejmě nelze dosáhnout jinak než sendvičovou konstrukcí. Domy mohou být z cihel, betonu či dřeva, ale vždy jsou obložené izolací, a to nejen na svislých stěnách, ale silně zateplena bývá také podlaha a strop. Díky tomu jsou vnitřní stěny velmi teplé. I při nižší teplotě tak máte v domě pocit dobré tepelné pohody.
Větrání na povel
Stálý přísun čerstvého vzduchu zajišťuje větrací systém, kterým se místnosti zároveň temperují na požadovanou teplotu. Aby totiž pasivní dům správně fungoval, musí být úplně vzduchotěsný (to se ověřuje zkouškami těsnosti při kolaudaci). Díky této absolutní těsnosti se však domy neobejdou bez řízeného větrání – na větrání okny se spoléhat nedá a škvíry, kvůli nimž tak „krásně luftují“ naše paneláky, zde nenajdete. Řízené větrání poskytuje vysokou kvalitu vzduchu, ale je to také největší psychologická bariéra pro rozšíření těchto domů v širším měřítku – zdaleka ne každý se dokáže smířit s tím, že bude při větrání svého domu prakticky kompletně závislý na technice.
Výměna vzduchu je zabezpečena přes vysoce účinný výměník se zpětnou výměnou (rekuperací) tepla. Čerstvý vzduch zvenku se před vstupem do domu předehřívá (nebo ochlazuje podle ročního období) v trubkách, které jsou umístěny v hloubce 1,5-2,5 metru pod zemí. Ve výměníku se od teplého vzduchu v budově ohřívá na potřebnou teplotu, a je-li to zapotřebí, přihřívá se (elektricky, pomocí tepelného čerpadla, slunečních kolektorů apod.). Větracími kanály se pak rozvádí do jednotlivých obytných místností. Vydýchaný vzduch se posléze odsává z kuchyně, koupelny a případně technické místnosti s bojlerem.
Sám sobě topidlem
Pokud se v pasivním domě bydlí, pak zde i bez topení neklesne teplota pod 15 stupňů Celsia. Dům se totiž ohřívá i vlastním teplem obyvatel (každý z nás je topidlem o výkonu kolem 100 W) a dále i různými přístroji (sporák, žárovky, pračka, počítač…). V normálním domě není tento příspěvek příliš významný, ale v dobře izolovaném pasivním domě se s ním musí počítat. Důležité je perfektní provedení detailů.
Tak například v běžném domě je velkým tepelným mostem ukotvení balkonů. Proto se to u pasivních domů řeší tím, že balkony jsou zavěšeny na samostatné konstrukci předsazené před fasádu.Díky potřebě přesné a kvalitní práce je pro pasivní domy typická vysoká prefabrikovanost – domy se často vyrábějí za dokonalého a kvalifikovaného dohledu v továrně a na místě se už pouze smontují.
Pro koho jsou pasivní domy určeny
V celé Evropě stojí v současné době asi 1500 pasivních domů a velmi rychle však přibývají. Díky nízkým provozním nákladům představují totiž pro své majitele značnou sociální jistotu do budoucna. Mnoho lidí si totiž spočítá, že je pro ně výhodnější investovat své peníze do kvalitního domu, který je v době, kdy už nebudou tak finančně zdatní (třeba v důchodu), nebude téměř nic stát, než je nechat ležet někde v bance, znehodnocované inflací. Rozdíl v pořizovací ceně není totiž nijak veliký.
Zatímco metr čtvereční obytné plochy v běžném domě přijde v Německu asi na 1800 marek, u pasivního domu počítejte s náklady asi 2000 až 2100 marek. Lze očekávat, že se stoupajícími cenami energie budou tyto domy stále žádanější. Obrovský zájem o nový typ bydlení mají země třetího světa, především Čína.
Situace u nás
U nás zatím nestojí žádný dům s tak nízkou spotřebou energie na vytápění, aby jej bylo možné označit za pasivní. Ale výstavba několika je v pokročilých fázích projektování. Na jaře by se mělo začít stavět v Dolních Chabrech, v Proseči u Skutče a pár dalších.
Výstavbu v současné době tlačí kupředu jednak Středisko pro efektivní využívání energie (SEVEn) – připravuje výstavbu několika nízkoenergetických domů a publikaci o nich, jednak občanské sdružení Liga ekologických alternativ, které ekologické (a potažmo též nízkoenergetické) domy již několik let intenzivně propaguje (v současné době připravuje CD-ROM, kde budou shrnuty dosavadní zkušenosti pro laickou veřejnost).
Dále zde začalo fungovat občanské sdružení Ekodům, jež sdružuje architekty a projektanty, kteří mají zájem o ekologické bydlení – a sem pasivní domy samozřejmě patří. Důvodem, proč je v Německu snazší situace, je větší tamní odpovědnost architekta za dílo. Architekt je odpovědný za provedení stavby v té kvalitě, jakou předepisuje projekt, a proto si tuto kvalitu po celou dobu pečlivě hlídá. U nás často architekt odevzdá projekt a dále se už nestará – a to u pasivních domů skutečně nejde. Potíž je i v tom, že u nás na rozdíl od Německa neexistuje nezávislý institut, který by ověřil, zda dům skutečně splňuje požadované parametry.
|
Co si o tom myslí – Jiří Vrbka, G SERVIS CZ
|
Jsme tak nejvýznamnějším dodavatelem projektů rodinných domů v České republice. Pasivní domy mají ale budoucnost, alespoň pro určité klienty. Postupem času budou získávat stále větší uplatnění a opodstatnění.
| Jak se nám bydlí |
Zatím jsme v něm tedy prožili první zimu a i bez topení zde teplota nikdy neklesla pod 19 stupňů. Manželka i děti si libují, že je v domě díky ventilaci stále čerstvý vzduch. V létě se ovšem dá ventilační systém vypnout a větrat otevřenými okny. Cena domu nepřevyšuje o mnoho cenu klasického bydlení, a přitom náklady na energie jsou asi desetinové,“ libuje si Heino Börger.
