|
|
Ve vyspělých státech, kde je ekologické cítění obyvatelstva na vyšší úrovni než u nás, si tuto skutečnost uvědomují a podporují využití dřeva nejen v tradičních průmyslových odvětvích, ale i např. při výstavbě rodinných domů. Uvážíme-li ekologické a ekonomické přednosti dřevostaveb, pochopíme, proč jim i uživatelé dávají přednost před jinými technologiemi.
Tradice Tradice dřevostaveb byla u nás historickým vývojem přerušena, i když snaha využívat dřevo pro stavby rodinných domů tady byla – vzpomeňme na známé „okály“. Bohužel nízká kvalita práce a některé nevhodné technologie silně poškodily u běžného spotřebitele vnímání dřevostaveb jako kvalitního způsobu výstavby. Začátkem devadesátých let 20. století situaci bohužel neprospěla ani snaha některých firem prosadit se na trhu bez znalosti problematiky oboru. Dnes jsme svědky situace, kdy na západ od našich hranic jsou dřevostavby na trhu uznávány a respektovány, zatímco u nás si své místo na slunci teprve hledají.
Je ale povzbudivé, že řada jejich výrobců u nás důsledně dbá na kvalitu práce. Mnozí vyvážejí na zahraniční trhy a vlastní certifikáty z evropských zkušeben, které kvalitu práce kontrolují a deklarují. Tito výrobci navíc již získali na zahraničním trhu velké zkušenosti, vědí, jaká kvalita je na západ od našich hranic vyžadována a totéž nabízejí i na našem trhu. Výhody a nevýhody Než se začneme dřevostavbami zabývat podrobně, popíšeme v kostce jejich klady ale i zápory. Výhody Přírodní zdravotně nezávadný materiál, pocitově teplý, regulující vlhkost Vysoký tepelný odpor. Prostor se rychle vyhřeje, povrchová teplota stěn zůstává vysoká, ale teplo se neakumuluje do stěn. Malá tloušťka obvodových stěn (při zachování požadované tepelné izolace). Je dosaženo vyšší obytné plochy při stejné zastavěné ploše jako u klasické zděné stavby. Rozdíl je zpravidla 8-10 %, tzn. že při ploše stavby 100 m2 získáme navíc malý pokoj nebo komoru. Rychlost výstavby bez vlivu na kvalitu. S rostoucí hypoteční podporou výstavby rodinných domů chce řada lidí zkrátit na minimum dobu, kdy již splácí úvěr, ale nebydlí. Detailní dílenská dokumentace stavby, podle které pak dodavatel montuje a staví. Stavebník má jistotu, že to, co je vyprojektováno, bude i postaveno a může si vždy porovnat projekt se skutečností. Nabídka s pevnou cenou. Slušná firma dnes standardně předkládá položkově zpracovanou cenovou nabídku s pevnou cenou a stavebník se tak vyhne sporným vícepracím a dodatečnému navýšení ceny. Suchý výrobní proces, kdy od dokončení základové desky se do stavby nevnáší žádná další vlhkost, mající v konečném důsledku vliv na tepelně technické parametry celé stavby. Nevýhody Většinou plynou z nedodržení nebo nerespektování specifik dřevěných konstrukcí a jejich vlastností a z přerušené tradice: Zvyklost stavět velké a masivní domy na celý život a ještě pro vnuky. Tím nemá být řečeno, že dřevostavba je dočasným provizoriem z nouze. Řada renomovaných dřevařských firem staví velké vily pro zámožnou klientelu s dlouhou životností. Ve Švédsku stojí dřevostavby 80 let i více, ale i u nás nebo na Slovensku existují dřevěnice staré i více než 100 let a ve skanzenech i několik století. Pošramocená pověst z dob minulých, kdy se obecně stavělo s velmi nízkou kvalitou, na níž jsou dřevostavby náročné. Argumentem proti je často nízká akumulace tepla do stěn a tedy nízká tepelná setrvačnost. Paradoxně tato vlastnost může způsobovat největší problémy v létě, pokud je špatně vyřešena ochrana před osluněním. Výstavba dřevostavby svépomocí, kdy stavebník nezná různé detaily, bez kterých kvalitní dřevostavba nevznikne. Nedodržením technologických požadavků může dojít i ke vzniku plísní a pronikání vlhkosti do konstrukce. Akustické problémy, jež vzniknou nedodržením normových požadavků a konstrukčních zásad.
Technologie výroby Existují různé typy konstrukcí, my se všk budeme zabývat tou nejužívanější – panelovými stavbami s dřevěným rámem. Na technologii montáže existuje jiný pohled v Severní Americe, jiný je názor evropský. Zatímco v USA a Kanadě převažuje montáž dřevostaveb z jednotlivých prvků přímo na stavbě systémem „Two By Four“, v Evropě je preferována výstavba z panelů připravených v montážním závodě, a tedy pod střechou. Americký systém vychází z dokonale zvládnuté modulace 2×4 stopy a přizpůsobení všech prvků systému této modulaci. Minimalizace počtu různých prvků potřebných k výstavbě pomáhá zefektivnit a zlevnit celou stavbu. Samotná montáž na stavbě je velmi rychlá a lze ji zvládnout s poměrně skromným technickým vybavením. Výsledná cena tedy není vysoká a kvalita velmi dobrá.
Výhodou je také možnost změny projektu i v průběhu stavby a vyprojektování v podstatě jakéhokoliv typu domu. Problémem může být kontrola kvality na stavbě a vliv povětrnostních podmínek v době stavby (toto platí obecně pro všechny druhy výstavby i pro stavbu z cihel a betonu). Tento systém lze u nás doporučit tam, kde je od dodavatele záruka udržení kvality po celou dobu výstavby a kde nejen majitel, ale i ostatní pracovníci jsou seznámeni s problematikou dřevostaveb.
Naopak Evropa jde cestou prefabrikace a přísné kontroly kvality již v průběhu výroby v montážním závodě. Kvalita začíná od dokonale vysušeného certifikovaného řeziva a lze říci, že se nezabuduje výrobek, který by neměl příslušné certifikáty a osvědčení. Stupeň prefabrikace je různý, ale zpravidla se pohybuje v poměru 70:30, resp. 80:20, tzn., že 70 % stavby je dokončeno ve výrobním závodě a 30 % na staveništi. Výhodou je rychlost stavby, kdy na zhotovenou základovou desku je řada firem schopna namontovat obvodové stěny, stropy a střešní panely s folií za jediný den. Následující dny probíhá pokládka střešní krytiny, klempířské práce a ostatní práce v interiéru. Stavebník má po odsouhlasení projektové dokumentace možnost rychle bydlet a ušetřit tak část peněz, které by musel zaplatit za nájemné v době, kdy staví a ještě nebydlí ve svém.
Výhodou je přesnost, s jakou je dřevostavba postavena a nutnost dodržení technologie výroby i montáže. Většina těchto typů výroby u nás i v zahraničí je dozorována příslušnými zkušebnami a firmy v řadě případů již mají certifikát ISO. Stavebník si tak minimalizuje možnost zvolení neodborné firmy.
Nevýhodou tohoto způsobu výstavby jsou vysoké nároky na technologické vybavení a výrobní kapacity, které ovšem stavebníka zajímají jen do té míry, nakolik se promítají do ceny celé stavby.
Požadavky V současné době jsou na dřevostavby kladeny velké nároky z hlediska uživatelů, ale i státních předpisů. Požadavky na úspory tepla i energií vůbec a na co nejlepší protihlukové a protipožární vlastnosti jsou stále vyšší.
Tepelný odpor Vzhledem k tomu, že obvodové stěny dřevostaveb jsou tvořeny převážně dřevěným rámem s vloženou minerální izolací a opláštěny deskami zajišťujícími stabilitu rámu, je tepelný odpor těchto stěn značně vyšší i při menší tloušťce stěny oproti stavbám zděným. Nevýhodou je nízká tepelná akumulace konstrukcí. Ta se však eliminuje při použití pružných topných systémů s nepřerušovaným vytápěním. V letošním roce vstupují v Německu v platnost nové, přísnější předpisy požadující vyšší hodnoty tepelných odporů konstrukcí, než jak tomu bylo dříve. Není tedy divu, že po nízkoenergetických domech se začínají v SRN stavět tzv. pasivní domy, tedy domy bez topných a klimatizačních systémů, kde součinitel prostupu tepla k je menší než 0,15 W/m2K. Domy jsou vytápěny pouze „pasivně“ sluneční energií nebo tepelným čerpadlem.
Akustické parametry Také německá norma zabývající se akustikou patří k nejpřísnějším v Evropě (přesunutí). Co se týká těchto parametrů, není jistě bez zajímavosti, že akustické vlastnosti dřevostaveb jsou výrazně lepší – právě díky sendvičové konstrukci v těchto stěnách a stropech – než akustické parametry masivních staveb z cihel a betonu. Jediný akustický parametr je u dřevostaveb horší než u masivních staveb, a tím je kročejová neprůzvučnost stropů. Je to dáno tím, že hluk kroků je nejvíce redukován právě hmotou stropu a stropní systémy v dřevostavbách jsou relativně lehké. Tento nedostatek se ale snadno odstraní přitížením stropní konstrukce vhodnou hmotou nebo podlahovým systémem (např. FERMACELL). Akustické parametry takto upravených stropů pak splňují i požadavky na mezibytové stropy, kde normový požadavek na snížení hluku kroků je nejvyšší. Pro dosažení hodnot požadovaných normou dnes existuje řada řešení a záleží jen na výrobci, pro které se rozhodne.
Požární bezpečnost Požární bezpečnost v dřevostavbách se prokazuje zkouškou požární odolnosti konstrukce podle příslušné normy nebo posouzením, které provede oprávněná osoba na základě zkoušek obdobných konstrukcí. V dřevostavbách, resp. v rodinných domcích, tento faktor nepůsobí problémy, protože je vyžadována většinou požární odolnost 30 minut. Dosažení vyšší požární odolnosti je možné i při respektování ekonomického hlediska stavby. S novými deskovými materiály a s novými montážními systémy se podařilo tyto problémy uspokojivě vyřešit. Na dřevostavby jsou kladeny z hlediska požární odolnosti velmi vysoké nároky (vypustit). Dřevo je sice hořlavý materiál, ale při požáru se chová lépe než ocel. Dřevěný nosník odhoříváním ztrácí svoji pevnost, resp. únosnost postupně. Naproti tomu ocelová konstrukce se vzrůstající teplotou ztrácí svoji pevnost velmi rychle a během několika minut dojde k jejímu zhroucení.
Závěr Dřevostavby jsou plnohodnotným stavebním systémem naší doby a navíc v největší míře splňují požadavky na zdravé a ekologické bydlení. Vzhledem ke stále dotovaným cenám energií není jejich ekonomická výhodnost zřejmá na první pohled. V zemích Evropské unie jsou tyto stavby ekonomicky zcela srovnatelné s ostatními stavebními systémy a navíc poskytují svým obyvatelům příjemné přírodní a ekologické životní prostředí.
Jak roste strom? S pomocí sluneční energie, kysličníku uhličitého obsaženého ve vzduchu, vody a živin z půdy tvoří svoji strukturu dřevní hmoty. Zároveň stromy odnímají z atmosféry obrovské množství plynu způsobujícího skleníkový efekt (CO2) a vážou jej ve formě uhlíku v biomase se současným uvolňováním kyslíku zpět do atmosféry. Touto kouzelnou rovnicí života je fotosyntéza: 6 CO2 + 12 H2O 6 C6H12O6 + 6 H2O + 6 O2
text: Tomáš Holenda foto: archiv |
Budeme-li dřevo charakterizovat jako přírodní surovinu, dostane tyto přívlastky: obnovitelná, plně recyklo-vatelná a při rozumném hospodaření v podstatě nevyčerpatelná. Hospodaříme-li se dřevem tak, aby roční přírůstky dřevní hmoty byly vyšší, než kolik vytěžíme, získáváme tak díky slunci a procesu fotosyntézy nevyčerpatelnou zásobu kvalitního stavebního materiálu. Záleží pak už jen na nás, abychom se dřevem správně hospodařili a využívali jeho dobrých vlastností.
