|
|
Čísla o výrobě je však nutné brát s rezervou. Každý druh tašky má jinou velikost, a proto se liší i spotřeba na plošný metr. Například na jeden metr čtvereční je třeba u pálených tašek – kromě bobrovek – o čtyři a půl kusu více než u betonových. Proto ačkoli hmotnost jedné betonové tašky je vyšší, po přepočtení na metry se u obou krytin téměř vyrovná. Právě betonová taška s šedesáti procenty vévodí žebříčku prodejnosti. Následuje pálená krytiny s 24 %, vláknocementová taška (10 %), šindele (2 %) a ostatní krytina (4 %).
Prejzy Kdo by neznal pověstné prejzové střechy pražské Malé Strany a dalších historických center českých měst, dokonce i větších vesnic. Původně se prejzy kladly tak, že se podmazávaly hlínou, kterou později vystřídala malta. Majitelé historických domů s touto střešní krytinou dobře vědí, že tento postup musí při opravách na přání památkářů striktně dodržovat i dnes. A to pod pohrůžkou závratných pokut. Navíc tu svoji negativní úlohu sehrává i veliká členitost takových střech. Rekonstrukce nebo opravy jsou potom velmi pracné, ale také drahé. Současný trh však nabízí jednu možnou náhradu – vlnovku Antico, která vás v základním provedení přijde zhruba na 450 korun za metr čtvereční. Na střeše vypadá podobně jako prejzy, klade se na sucho a má mnohem lepší vlastnosti než původní krytina.
Taška pálená nebo betonová Podíváte-li se na výrobu pálených tašek, zjistíte, že používaný materiál se za tisíciletí nezměnil. Pokrokem procházely pouze výrobní metody. Ale i ty mají své jisté – například platí zásada, že při sušení musí vlhkost materiálu klesnout pod dvě procenta. Betonová taška je sice o několik tisíc let mladší, ale své postavení na trhu si stále upevňuje. Právě pálené a betonové tašky nabízí dnešní trh v mnoha variantách i barevných provedeních. Výrobci pálené krytiny sice mají k dispozici stejný surovinový základ, přesto každá cihelna vyrábí svůj tvar tašky. Mezi významné výrobce pálené krytiny u nás patří Tondach ČR, který vlastní například cihelny v Hranicích, Šlapanicích nebo Jirčanech. Dále jsou to České cihelny Josef Meindl ze Stodu a Keramost. Na českém trhu se objevila také řada zahraničních výrobců jako třeba firmy Rupp Keramik, Creaton nebo Trost Ziegel. Do historie betonových tašek se u nás zapsaly zejména tři firmy Bramac, Besk z Praskačky a hodonínská firma KM Beta. Dalšími výrobci jsou například Kontakt Moravia nebo KB Blok.
Barva ovlivňuje cenu Červená – mnozí o jiné barvě střechy ani neuvažují. A jiní ji zase zvolí proto, že jde o barvu základní a tedy nejlevnější. Pálená střešní taška se však již delší dobu vyrábí v několika odstínech. Tomuto trendu se také snaží přizpůsobit i výrobci betonových tašek. Uměle se pokoušejí přiblížit své výrobky k barevnosti pálené krytiny.
Klasická, tedy památkově červená pálená taška, která nijak nenaruší ráz okolí, stojí přibližně 400 Kč za metr čtvereční. Betonová taška ve stejném provedení je zhruba o polovinu levnější. Barevné módní výkřiky, kdy se rozhodnete pro modrou nebo zelenou střechu, však mohou přijít i na 1 200 korun za metr čtvereční. Nápady bohatých zákazníků ale dosahují ještě větších rozměrů – sem tam můžete objevit i střechy šachovnicové, výjimkou nejsou ani s reklamními či firemními nápisy.
Bobrovka Střechy klasických venkovských chalup, ale i bývalých měšťanských domů, stodol, sýpek, dokonce i většiny kostelů pokrývá klasická pálená taška zvaná bobrovka. Na starších stavbách lze vypozorovat dvojí způsob kladení. To nejznámější – šupinovité – pozná snad každý. Druhou a možná lepší variantou je způsob na kříž. Při něm sice potřebujete až 40 tašek na metr čtvereční, ale získáte jistotu, že taková střecha přežije poryvy větru, dešťové přívaly a odolá i sněhovým závějím.
Břidlice Zejména na severu Čech i Moravy starousedlíci nedají dopustit na střechu ze štípané břidlice, na kterou se v průběhu času postupně pozapomnělo. Ale i ta pomalu zažívá své znovuzrození. Například v Jizerských horách se objevují na klasických roubených chaloupkách. Stavitelé o této střeše tvrdí, že vydrží celé věky, a to zejména v drsných klimatických podmínkách. Klasická šedočerná krytina si tak s černými lepenkovými střechami nezadá. Břidlice se stala i vhodným materiálem na ochranu dřevěných štítů, které jsou v zimě vystaveny poryvům sněhu a větru.
Cena břidlice je sice o něco vyšší než u klasických tašek, ale necelých 600 korun za metr čtvereční není zase až tak moc v porovnání s nabízenými vlastnostmi. Kladení zůstává celá století stejné, jen podle některých odborníků se vyplatí vyměnit železné hřebíky za měděné.
Lehké krytiny Lehké krytiny, mezi než patří například modernější obdoba eternitu – Betternit od firmy Cembrit, se doporučují zejména do horských oblastí. Tady je nutné počítat s tím, že střecha bude každou zimu namáhána nejenom silným větrem, ale také velkou a těžkou vrstvou sněhu. Díky lehké střeše se sníží zatížení celé konstrukce. Pro svoji nízkou váhu se v těchto případech osvědčil eternit. Na některých roubených chalupách naleznete i několik desítek vrstev tohoto lehkého krycího a izolačního materiálu. Jeho modernější nástupce přijde zhruba na 250 Kč za metr čtvereční. Dostanete ho i v mnoha barevných odstínech.
Moderní krytiny Stále větší oblibu si získávají lehké ocelové střešní krytiny, mezi něž patří například Lindab, Ranilla nebo Onduline. Jde o lehké latě, jimž se říká voznice. Každá z nich má vlastní odvodňovací žlábek. Váží jen 5 kg/m2 a cena začíná na 300 korunách. Kromě těchto materiálů však najdete ve stavebninách ještě desky z PVC a polykarbonátu nebo bitumenovláknité desky. Navíc se na trhu pokoušejí udržet i střechy plechové, ze syntetických pryskyřic nebo došků. Někdo jim dává přednost, jiní však tvrdí, že klasika se nahradí jen stěží.
Trocha „střešní“ historie Své primitivní chýše si člověk nejprve zastřešoval vydělanými kůžemi ulovených zvířat. Poté se mu na několik tisíc let zalíbil nový stavební materiál – dřevo. To vydrželo na střechách nejen jako šindel, ale hlavně v podobě trámů a krovů dodnes. Břidlice se také dlouhou dobu zdála být nepřekonatelnou a typicky tmavá krytina se stále používá. Střechy jsou však nejdéle spojovány s pálenými taškami. Ty první začali vyrábět v Řecku asi 500 let před Kristem. Svůj boom však zaznamenaly v Číně, kde se za dynastie Tang vyráběly oblé glazované tašky. Na našem území jste si mohli střechu z pálené krytiny postavit v prvním století našeho letopočtu, kdy římské legie budovaly své pevnosti na dnešní jižní Moravě.
Další pokrok zaznamenaly střechy v devatenáctém století – v roce 1840 byla vyrobena první betonová taška.
text: Vratislav Horák foto: ISIFA, archiv firem Erlus, RuppKeramik, Lindab, Bramac zdroj: Můj dům 3/2003 |
Podle některých průzkumů se u nás vloni prodalo více než deset milionů metrů čtverečních střešní krytiny. Jde o úctyhodné číslo, zvlášť když v posledních třech let dochází k mírnému poklesu.
