Apanáž pro Karla Černocha

Přestože je Karel Černoch známý zpěvák a muzikant, milovník umění a dobrého jídla, v otázce zařizování a tedy i investování peněz reagoval mnohem opatrněji, než by člověk od pověstného bohéma očekával.

„Pokud bych vůbec uvažoval o bydlení v rodinném domě, rozhodně bych netoužil ho sám stavět. Zasadil jsem strom a zplodil syna, myslím, že to stačí. Jsem totiž městský kluk a nerad bych se vzdával atmosféry Malé Strany. Ale na letní byt bych mohl jezdit třeba na Floridu nebo do Thajska.“

„No vidíte, přece něco.“

„Takové přání vyplývá z mé dávné touhy bydlet tak, abych mohl každý den ráno vstát, skočit do vody a zaplavat si – a to je tady v centru Prahy přece jen dost složité. Navíc bazén představuje kromě radosti strašně moc starostí…“ – „Předpokládejme, že péči o čistou vodu za vás bude obstarávat majordom.“ – „To bych musel mít jinou apanáž.“

„Já vám ji pro tento okamžik poskytnu.“

„Tak dobře. Tak to bych si představoval dvoupodlažní byt v centru, bazén 6 x 3 m na čtyři tempa, protiproud a vířivá koupel v základní výbavě. – Když ono je to u nás zatím všechno ještě složité. Mám kamaráda pilota, který žije v Londýně a ten měl jeden čas doma nádherné velké akvárium s mořskou vodou, kde plavali malí žraloci. Ptal jsem se ho, jestli se o to sám stará, a on mě ujistil, že samozřejmě ne. Jednou za týden přijede odborník, vyčistí akvárium, nakrmí ryby a v přepočtu na české peníze to vyjde na 300 Kč týdně. Nejde totiž o služby nadstandardní, ale samozřejmé. S takovým servisem si ovšem majitel své akvárium opravdu může užít.“

„Dobře, uznávám, že služby v našich krajích ještě nedovolují milovníkům žraloků těšit se z nich doma v obýváku. Ale jinak se už při zařizování příliš omezovat nemusíme.“ – „Máte pravdu, jako mladí jsme hledali informace o bydlení, kde to šlo, já jsem si dokonce pět let předplácel Schöner Wohnen. Jako mladý kluk jsem dělal rekvizitáře u filmu na Barrandově a hrozně moc jsem se naučil od filmových architektů, kteří dokázali z holé místnosti zařídit útulný pokoj a ještě v daném stylu.

Výtvarnice Ester Krumbachová například při natáčení filmu Romance pro křídlovku trvala i na tom, že kniha, která leží na stole, musí být originální herbář z roku 1917, protože přesně vystihuje dobu a každé maličkosti si diváci všimnou. Tehdy jsem se učil i takové ty základní zásady, jako že skříně nemají být u okna, protože ubírají světlo a podobně. Rád jsem také jezdíval za kamarádem výtvarníkem Alfredem Landgráfem, svérázným krkonošským chlapíkem, který mě učil, jak si mám všímat věcí kolem sebe, že příroda mi sama ukazuje, co k sobě jde a co neladí, jak z motivu na motýlích křídlech můžete sladit celý byt… A vnitřně mě vždycky hrozně lákalo sklo. Pak jsem potkal Bořka Šípka a objevil svět skla. Jezdím se často dívat do sklárny Ajeto, kde můžu být přímo u vzniku.

Možná že vím, odkud Bořkovi přilétají nápady, které jsou nevyčerpatelné. Uznávám jeho styl bydlení, naprosto odlišný od klasického měšťanského. Má spoustu výhod, dovoluje spojovat nespojitelné, ukrývá určitou asijskou zvláštnost a tajuplnost – takový je Šípek.

Za ta léta, co se s ním znám, si umím představit, že bych měl od něho vybavený celý byt. Na prvním místě by však byla kuchyň. Ta by měla být podle Bořka dominantní, je to vlastně alchymistická laboratoř, kde musí být všechno po ruce, dřez s velkou sprchou na nádobí a hlavně – žádná prkýnka, ale opravdový, pořádný řeznický špalek. Od pracovní plochy by byl průhled do velkého obýváku, kde se všechno odehrává a člověk tak může vařit a být přitom v centru dění.“

„Jaká by byla koupelna?“

„Kdybych měl bazén, jehož součástí je samozřejmě sprchový kout, nemusel bych koupelnu vůbec mít. Vana mi doslova vadí, nerad si do ní sedám, mám z ní klaustrofobii. Leda snad taková, kam se vejdou čtyři lidi najednou. Anebo…“

„Anebo?“

„Víte, já jsem kutil a moc bych chtěl vlastní dílnu. Taky pracovna by měla být větší, minimálně čtyřicet metrů čtverečních, protože potřebujeme počítače, přehrávače, záznamová zařízení, mixpulty, a já jsem ještě blázen do focení. Doma o mně říkají, že jsem hromádkář, ale v těch hromadách se vždycky všechno najde!“

„Takže z toho vyplývá, že místa by mělo být opravdu hodně.“

„No. Mně by se líbila nějaká rozbitá stará továrna, kterou by si mohl člověk udělat, jak by chtěl. Viděl jsem takovou upravenou ,fabriku‘ jednoho fotografa z Monaka – jezdí tam na koloběžce, má obrovský prostor, kde nepořádek není vůbec vidět, a jednou za týden nastoupí člověk s úklidovou mašinou, celý prostor projede a je to.“

Kontakty:

ARZENAL, Valentinská 11/56, Praha 1,

tel.: 02/24 81 40 99;

BAUMATIC, Malá Skála 211,

tel.: 0428/33 21 11;

CASA ITALIANA, Vězeňská 4, Praha 1,

tel.: 02/24 81 90 11;

FANTAZIE, tř. Karla IV. č. 222, Hradec Králové,

tel.: 049/61 85 27;

GARDENLINE, Rašínovo nábř. 34, Praha 2,

tel.: 02/24 91 61 98;

IDEAL STANDARD, Zemská 623, Teplice,