Skip to content

Jak si zařídí byt žena a jak muž?

Nový koncept společnosti INDECO CZ, jednoho z největších výrobců vestavěných skříní ukazuje rozdílné úhly pohledu ženy a muže na interiér. Proti sobě stojí ženský a mužský prvek!

  

PETRA VRANOVÁ

Budoucí architektka Petra Vranová dokončuje Fakultu architektury ČVUT pod vedením prof. ing. arch. Jana Bočana. Působila již v atelierech AA Héta, len+K architektonický atelier a nyní navrhuje pro ateliér AVRA.

ROMAN VRTIŠKA

Roman Vrtiška sice teprve letos diplomoval na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze v ateliéru Design výrobků III, ale za sebou má již spolupráci s renomovaným designérským studiem Olgoj Chorchoj, kde pracoval na projektech pro značky Pilsner Urquell a Vitra. Výčet jeho samostané práce se pojí se značkami jako jsou Diesel, Egoé, Inno, Kenvelo, mmcité, Moravské sklárny Květná, Teroforma aj. 

Vzhledem k tomu, že se vestavěná skříň skládá z rámu a posuvných dveří, neomezovalo vás zadání vytvořit kolekci pro společnost Indeco?

Petra Vranová: Snažila jsem se vymyslet něco nového. Předvést netradiční kombinace a provedení, aby se zákazníci Indeca mohli třeba inspirovat. Nemám vůbec nic proti jednoduchým řešením skříní, pokud si však zákazník vybírá neutrální kombinace jen proto, že se třeba trochu bojí, chtěla jsem svými návrhy rozehrát jeho fantazii, aby si řekl: Hmmm, co dát do předsíně místo té bílé se zrcadlem třeba dřevo s limetkou?
Návrh jídelny od Petry Vranové    

Co se týče vnitřků, jsem zastáncem poliček, šuplíků, výsuvných polic… prostě věcí, kam se dají uložit jak svetry, tak třeba složené kalhoty. Nevýhodou různých „specializovaných“ držáků podle mě je, že zabírají moc místa a nemůžete je využít na nic jiného.

Myslíte si, že z vašich návrhů bude patrný ženský prvek?

To musí posoudit jiní. Já doufám, že ano. V každém případě se jedná o dva rozdílné koncepty s jednoznačně odlišnými prvky a to byl, myslím, cíl tohoto konceptu.

Jak vás omezovala nebo neomezovala skříň, kterou jste navrhoval pro firmu Indeco?

Roman Vrtiška: Od začátku byl projekt laděný tak, aby byl interiér spíše podpůrný doplněk skříně. Skříň měla být dominantou celého prostoru a interiér pouze dotvářel iluzi reálna. Rozhodl jsem se nijak nezasahovat do výplní skříní, které jsou tvořeny materiály jako například dřevo nebo sklo, ale pracoval jsem s plochou nebo strukturou. Ve svých návrzích jsem se snažil poukázat na opomíjený faktor barvy v interiéru a znovuoživit jeho fenomén. Skříně jsou pojaté jako „monolitické“ bloky pevně definující a dotvářející finální podobu místnosti. Vybral jsem výrazné barvy, aby lidé viděli, že se jich nemusí bát.
Největší sortiment výrobců skříní u nás spočívá v neutrálních a nevýrazných barvách. My jsme chtěli ukázat potenciál firmy Indeco a to, jak daleko je možné s barvou výplně zajít. Chtěli jsme se odlišit od standardu.

Také jste měli odhalit mužský a ženský prvek v designu…

Mužský a ženský prvek byl určen jako koncepce. Nyní už je na lidech, aby si udělali představu, zda to v reálu funguje. Osobně se domnívám, že velmi charakteristický je převážně osobní rukopis každého z nás. Ten vypovídá o autorovi mnohem více.
    Pracovna podle návrhu Romana Vrtišky