Ještě předtím, než vůbec vznikla svíčka, svítili lidé loučí napuštěnou tukem nebo smolou. Po nich převzaly žezlo olejové lampy, což byly nejčastěji hliněné nádoby ukrývající olej a knot. Jejich tvar se měnil od kulovitého k hruškovitému a funkčnost se také zdokonalila. V době císařského Říma se používaly kandelábry, jejichž ramena nesla větší počet olejových lamp, a tím toto nevšední svítidlo poskytovalo mnohem více světla.
Éra klasických svícnů přišla až s pokrokem ve zpracování kovů. Zpočátku byly používány kovy neušlechtilé, časem však byly svícny vyráběny pro tehdejší vyšší vrstvy i z drahých materiálů, případně jimi byly zdobeny. V pozdní renesanci převládla symetrie a oblíbená busta dívky. V baroku se výrobci přikláněli k nespoutané zdobnosti tvarů a bohatých vzorů. Tehdy se velkému zájmu těšil porcelán a především cín. Z ukázek dobové cínařské tvorby se svícnů bohužel zachovalo jen málo. Cín byl totiž ideální materiál pro válečné účely a možnost opětovně ho použít byla lákavá. Baroko bohužel mnoho svícnů obětovalo zbrojařství!
Znovu objevené Všechno už tu bylo, říkávali naši prarodiče, a svým způsobem měli pravdu. Ačkoliv fantazie návrhářů bývá bezbřehá, cokoliv načrtnou, připadá nám většinou povědomé. Ověřila si to například postmoderna druhé poloviny dvacátého století, když namíchala koktejl osvědčených dekorativních prvků podle nové receptury, a nijak se za to nestyděla.
Dokonce už devatenácté století bylo lehce opojeno orientálními vzory, avšak nadále se tvarosloví zmítalo v jakémsi bludném kruhu. Až konec dvacátého století a počátek nového tisíciletí znovu vnesly s napětím očekávaný řád. Dnes jsou oblíbeny geometrické tvary, jednoduché linie, barevnost téměř vymizela a jen tu a tam se objeví pestrý tón. Všeobecně vládnou přírodní odstíny nebo jednobarevné provedení svícnů. Svůj prim vedle kovu převzala především keramika a sklo.
A přece vydržely K čemu proboha svícny v době elektřiny? Jenomže záře svíček se dnes už nepoužívá jen ke svému prvotnímu účelu, tedy k svícení, ale zejména k navození příjemné a intimní atmosféry. To, že je doposud nepřekonaná, dokládají i slova Romana Rieryho, španělského výrobce designového osvětlení, který se Modernímu bytu v jednom z rozhovorů přiznal: „Stejně je pro mě ze všech světel nejkrásnější mihotavý plamen svíčky.“
Svíčka jako jednotka I ve vědě našla svíčka uplatnění. Označovala kdysi fyzikální jednotku svítivosti, která později byla nahrazena kandelou.
Kontakty: BLOMUS, Masarykovo nám. 397, Hradec Králové, tel.: 495 510 598, fax: 495 510 599; Rámová 3, Praha 1, tel.: 222 313 15, fax: 222 313 155; IKEA, Shopping Park Praha, Skandinávská 1, Praha 5, tel.: 251 610 110; Shopping Park Brno, Skandinávská 4, Dolní Heršpice, Brno, tel.: 543 539 111; KERAMO PENTA, Pražská 614, Kostelec nad Černými lesy, tel./fax: 321 697 128; Kmochova 10, Praha 5, tel.: 257 310 498; M. G. DISTRIBUZIONE, Štěpánská 4, Praha 2, tel.: 224 941 431, tel./fax: 224 941 532; POTTEN & PANNEN, Horáčkova 5, Praha 4, tel.: 261 227 373; Václavské nám. 57, Praha 1, tel.: 224 214 936, fax: 224 216 794; Vodičkova 2, Praha 1, tel.: 224 912 173; obchodní centrum Nový Smíchov, Plzeňská 8, Praha 5, tel.: 257 324 413; SPARKYS DáRKY, metropole Zličín, Řevnická ul., Praha 5;
text: Bea Fleissigová a Lenka Haklová foto: RVV studio a archiv |
Světlo svátečního večera
Než byla vynalezena elektřina, představovaly svíčky oblíbený zdroj osvětlení, a to nejen o Vánocích. A protože nosit svíčku v holé ruce by bylo nepohodlné, vznikl svícen. Také on byl součástí interiéru. Jeho tvar, barva i použité materiály pochopitelně podléhaly tehdejším módním trendům, byť nebyly tak pomíjivé.