|
|
To všechno jsou už jen vzpomínky. Nad stolem dávno svítí elektrická lampa, pivo se chladí v lednici, a ne v potoce jako dřív, a z půdy se stal útulný pokojík. Tak běžely roky… a ty se ve zdejších drsných klimatických podmínkách dovedou na stavení důkladně podepsat. Ve chvíli, kdy jsme zjistili, že už déle nemůžeme odkládat opravu kůlny, vyvstal před námi závažný problém, jehož řešení rozdělilo naše do té doby svorné rodinné řady na dva téměř nesmiřitelné tábory.
Spor
Měl podobu otázky — opravit jen kůlnu a sociální zařízení ponechat v původním stavu (rozuměj — dál používat suchý záchod, který se musel pravidelně jednou za rok vybírat, a dál se mýt za kamny v koutku), nebo to vzít z gruntu a vybudovat záchod a koupelnu? Ale jak dostat do chalupy vodu, když slibovaný vodovod je patrně ještě otázkou daleké budoucnosti? Nakonec obě strany trochu ustoupily a tak v létě roku 2000 dostala chalupu zbrusu novou kůlnu a — chemický záchod. S jistými obavami jsme čekali na zimu. Ta ve zdejších horách bývá opravdu krutá. Záchod však fungoval i v těch největších mrazech.
Ale nepředbíhejme. Nejprve jsme museli najít někoho, kdo by naše plány zrealizoval. Vlastními silami bychom to rozhodně nezvládli. Měli jsme štěstí, vlastně my ne, ale chalupa, protože ti, kteří se do toho pustili, nejenže umějí snad všechna řemesla, která jsou při rekonstrukci potřebná, ale navíc mají cit pro stavbu, materiál, dovedou poradit, zařídit všechno potřebné…
A pak samozřejmě stačilo už málo. Jen takové docela tiché šeptnutí — A co takhle koupelna? Byli jsme rozhodnuti. Co s místností, která kdysi dávno svému původnímu majiteli sloužila jako chlívek pro kozu a prase a nám po úpravách jako spíž a skladiště? Je dostatečně prostorná, má krásný klenutý strop… Místo pro koupelnu bylo nalezeno. Protože se už pomalu blížila zima, stačili se jen do místnosti zavést trubky pro odpad, ty se táhly kůlnou, a usadit umyvadlo. Nevadilo nám to. Když jsme dokázali žít tak dlouho bez koupelny, jednu zimu to ještě vydržíme. Hlavně že máme fortelně opravenou kůlnu.
Jarní proměny
Po zkušenosti z loňského roku, kdy jsme s pracemi začali až koncem června, jsme se do toho pustili hned po Velikonocích. Místnost bylo třeba stěnou předělit na dvě části — v první mělo být technické zázemí (bojler a čerpadlo) v druhé sprchový kout a umyvadlo. Odjela jsem z chalupy v okamžiku, kdy byly stěny oklepané, v nich vysekané otvory pro trubky a elektřinu, dělicí přepážka nahrubo vyzděná, v kůlně složené krabice s obkládačkami. Cestou domů jsem si říkala, že sice mám bohatou fantazii, ale jestli tohle bude jednou koupelna, to nevím.
A byla!
Když jsem začátkem června přijela, čekal už na mě nedočkavě manžel. Odvedl mě na práh bývalého chlívku, poručil mi zavřít oči, otevřel dveře dokořán, rozsvítil a řekl: „Už!“ Koupelna byla hotová. V přední místnosti tiše bručelo čerpadlo, bojler na mě mrkal jasným okem, na stěně se leskly dlaždičky zvýrazněné listelou, podlahu pokrývaly matné dlaždice. Zrcadlo bylo zapuštěné v dřevěném rámu, klenutý strop v koupelně obložený dřevěnými lištami napuštěnými speciálním lakem proti vlhkosti…
Hned ten den jsme odnesli stařičké umyvadlo na půdu, z kamen odstavili hrnec, v němž jsme vždycky hřáli vodu na mytí. Právo prvního osprchování bylo uděleno mně. Roztočila jsem kohoutek a s úlevou jsem si
řekla: Zaplaťpánbů že pověstné zlaté české ruce opravdu ještě existují!
Zdroj: Můj dům 3/01
Kontakty:
ETA, Poličská 444, Hlinsko v Čechách, tel.: 0454/62 25 20;
FRANTIŠEK PAZDERNÍK,
rekonstrukce – zednictví,
Orlické Záhoří 18,
tel.: 0605 77 36 86;
CHLUMČANSKÉ KERAMICKÉ ZÁVODY, Chlumčany, tel.: 019/781 11 11, 019/797 36 17;
IKEA, Shopping Park Praha, Skandinávská 1, Praha 5,
tel.: 02/51 61 01 10;
RAKO, a. s. Šamotka 246, Rakovník, tel.. 0313/53 77 46
|
