 |
Syrový kamenný obklad tu šplhá od podlahy až na odsavač a stěnu zdobí freska. Na člověka, který se zde činí s přípravou jídla, shlíží nevyzpytatelným pohledem muž známý svým smyslem pro recesi. Ředitel Národní galerie profesor Milan Knížák je tu zachycen s výrazem připomínajícím zvláštní vzezření Mony Lisy, o němž také není jisté, co vlastně vyjadřuje.
|
|
Zajímavě vytvořený podkrovní ateliér je šitý na míru studentskému způsobu života. Hlavní roli v něm má samozřejmě počítač a velký pracovní stůl. „Ložnice“, v níž se pochopitelně nikdy nestele, je ukryta očím návštěvníků v dalším podkrovním patře, do něhož se stoupá po žebříku. Nevelká kuchyňská linka obsahuje vše, co muž v kuchyni potřebuje – kromě nezbytné lednice a plotýnek na vaření jsou to hrnky na kávu, sklenky na víno, několik talířů, pár příborů, pánev a hrnec na ohřívání párků. Veledůležitým přístrojem je zato kvalitní espresso, protože silná káva studentům často nahrazuje chléb vezdejší. Schránka na pravý chléb je pak pouhou dekorací.
Profesor Knížák má nepochybně pro studentské manýry velké pochopení, takže jeho pohled bude nejspíš úsměvný. Anebo je v něm přece jen trocha ironie? Kdo ví…
|
 |
  |
|
