Každá zahrada má svůj příběh. Tento začal už v roce 1908, kdy ředitel obchodní společnosti Unie koupil výrazně svažitý, jižně orientovaný pozemek s cílem postavit tu rodinné venkovské sídlo. Ke spolupráci při tvorbě zahrady přizval Aloise Kulišana, který v roce 1936 zpracoval podrobný plán, podle nějž byla zahrada zrealizována.
Krása zašlých časů
O přibližně sto let později se do zpustlé a rozpadající se vily se zanedbanou zahradou zamiloval při svých procházkách současný majitel a po několika letech ji koupil. Pozemek i dům byly v zuboženém stavu a náletové dřeviny zcela pohltily původní výsadby. Dochovalo se jen několik vzrostlých stromů – dvě borovice černé v centrální části pozemku, sloupovitý dub, douglaska a ořešák. Z keřů zbyla jen torza obvodových výsadeb z šeříků a kalin a vzrostlých jalovců v jižní části zahrady.
Na jaře byly patrné odolné tulipány a modřence, které dávaly tušit bývalou krásu zahrady. Bujná náletová vegetace absorbovala i původní zídky a cesty, které se nacházely v místech přesně odpovídajících dochovanému plánu. Spolu se zahradou zpustla samozřejmě i původně honosná vila.
„Ke zpracování projektu jsme byli přizváni v roce 2007. Majitel tento pozemek zakoupil z čisté lásky, nikoli k řešení akutní potřeby bydlení, a proto probíhaly stavební práce, které předcházely obnově zahrady, velice pomalu,“ vzpomíná autorka projektu, Barbora Eismanová ze společnosti Zahradní architektura Martinov.
Plány původní zahrady nalezl investor se stavebním architektem v archivu, kde se snažili získat informace k plánované rekonstrukci domu. „Majitelé si přáli, aby zahrada působila přírodně, a chtěli zachovat maximum původních dřevin a rostlin,“ říká zahradní architektka. „Respektování původní sofistikované koncepce se s ohledem na svažité terénní podmínky jevilo jako nejlepší řešení.“
Úpravy a zpevnění svahu
Rekonstrukce zahrady začala vyklučením náletových dřevin a renovací kamenných opěrných zídek, které tvoří kostru svažité zahrady. Kromě obnovy stávajících zdí bylo nutné postavit také novou zeď v centrální části zahrady, díky níž je možné napojit obytný prostor v prvním patře domu na venkovní plochu. Majitelé tak mohou z obývacího pokoje vstoupit na dřevěnou terasu a rovinatý trávník. Sem byl nově začleněn i mělký obdélníkový bazén s širokým přepadem vody po kamenné stěně, který doplňuje posezení, vytváří chladivou atmosféru a plní majitelům sen o pohledu na vodní hladinu.
K výrazným terénním úpravám a složitým přesunům materiálu byl použit tzv. kráčející bagr, což byla jediná technika schopná svah nejen překonat, ale i upravit. Odstranil pařezy, vymodeloval terén a přesunul těžké kameny. Svah byl následně stabilizován původními suchými zídkami i novými kamennými a gabionovými zdmi a posléze také kořeny rostlin vysázených do stabilizačních kokosových rohoží.
Během rekonstrukce zahrady bohužel dožily některé z mála zachovaných kosterních dřevin a musely být odstraněny. Vývrat borovice způsobil, že zmizel žádoucí stín nad stálezelenými keři a ztráta douglasky způsobila otevření průhledu k sousedům…
Původní a nové výsadby
Z bývalé kompozice se kromě suchých zídek a několika vzrostlých dřevin zachovalo i větší množství odolných skalniček v severní části zahrady, kde se původně nacházelo alpinum. Tato plocha zůstala podle původních plánů nejzachovalejší. Prázdná místa byla osázena nově, avšak v původním duchu – přírodní zahrada s převahou suchomilných trvalek.
„Investor si přál vytvořit alpskou kvetoucí louku plnou včel a motýlů, která bude stále krásná. Veškeré nové výsadby jsme proto přizpůsobovali přáním a vizím majitelů a složitým terénním a klimatickým podmínkám,“ popisuje architektka s tím, že dochovaný plán zahrady sice znázorňoval kompoziční uspořádání, neobsahoval ovšem specifikaci rostlin.
Vysazovány byly okrasné listnáče i jehličnany, ovocné stromy, pestrá škála keřů, odolné trvalky a traviny. „Vybrané druhy rostlin jsou maximálně přizpůsobeny podmínkám v jižně orientovaném výsušném svahu,“ objasňuje architektka. V jižní části zahrady je nad vysokou kamennou zdí založena dokonce vinice symbolizující historii pražských jižních svahů využívaných k pěstování révy vinné.
Obnova zahrady trvala osm let. Reálně však započala až v roce 2011 a probíhala po částech, aby nekolidovala s rekonstrukcí domu a opěrných zdí. Výsadby byly dokončeny na podzim roku 2015, nicméně zahrada je živý organismus a stále se v ní něco mění.
Nově vzniklé rovinaté partie s trávníkem kontrastují s okolní vegetací a pamatováno bylo i na trampolínu a houpačky pro děti. V části zahrady, kde rostou rododendrony, azalky a hortenzie, je použita kapková závlaha a pod závlahou jsou i trávníky. Údržbu zahrady provádí společnost, která zahradu projektovala, v sezoně i po čtrnácti dnech. Náročnost péče je podle architektky dána velkou a složitě členěnou plochou.
Nepřehlédnutelné detaily
Nemalou zásluhu na obnově zahrady má i zahradník, který řídil realizaci v terénu. „Ten se s krásným prostorem tak sžil, že sám od sebe a mimo plán vytvořil v zahradě několik laviček z původních kamenných stupňů a několik dalších drobných, ale nevšedních detailů, které vdechly zahradě okamžitý život,“ uzavírá vyprávění zahradní architektka.
Slovo architektky |
|
S majiteli byla podle jejích slov navíc nadstandardně dobrá spolupráce. „Jedná se o osvícené investory, kteří krásně zrekonstruovali nejen zahradu, ale i původní vilu s veškerými detaily a novodobými technologiemi, které jsou ukryté v původní kráse, a nepůsobí proto okázale. První místo v soutěži je tak odměnou všem, kteří se na složitém díle podíleli.“ |
„Nejtěžší bylo dlouhé časové rozvržení rekonstrukce v závislosti na stavebních úpravách domu, dále problematický terén a nutnost pracovat bez pomoci techniky – většinu materiálu museli zahradníci donést vlastními silami,“ říká Barbora Eismanová. „Z výsledku dlouholeté práce máme ale radost. Těší nás vzhled a užitnost zahrady, kterou majitelé rádi a hojně užívají a jsou schopni radovat se z každé rozkvetlé rostliny, motýlů, čmeláků, vůní a naopak truchlit pro rostlinu, které se nedaří.“Autorka zahrady: Ing. Barbora Eismanová Nosková, kontakt: Zahrarch.cz
Více o soutěži na webu Svazu zakládání a údržby zeleně.
