Rozkvetlé rodové sídlo

Stálezeleným rododendronům se v klimatických podmínkách Jizerských hor velmi dobře daří. Kyselá půdní reakce a poměrně vysoká vzdušná vlhkost jsou základními stanovištními nároky tohoto nádherného druhu. Navíc majitelé pozemku jsou oba profesionální zahradníci…

Ukázková sbírková zahrada

Malebná vesnička Albrechtice poblíž známého historického skvostu zámku Sychrov je usazena poměrně vysoko v horách, a proto je velmi důležitý výběr vhodných druhů a kultivarů z hlediska jejich mrazuvzdornosti. Majitelé usedlosti vysazovali pouze takové rostliny, keře a stromy, kterým tento režim vyhovuje.

Postupem času se ovšem názory na zahradu změnily a objevily se i trvalky a poněkud náročnější dřeviny. Majitelé založili sbírkovou zahradu, kde prezentují svůj zájem o jehličiny, stálezelené dřeviny a především o již zmíněný rod Rhododendron.

Výběr byl zúžen na odolné kultivary průhonického šlechtění, které ve své druhové skladbě poskytují širokou barevnou paletu. V zahradě jsou také zastoupeny odrůdy ze skupiny Rhododendron yakushimanum vyšlechtěné z mateční rostliny původem z Japonska a rostoucí v horských oblastech, které jsou dokonale mrazuvzdorné. Tuto vlastnost dědí i noví kříženci.

Další výhodou je jejich kompaktní růst (výška až 150 cm) a vcelku pravidelné květenství. „Tyto podstatné podmínky úspěšného pěstování bylo nutné předem zvážit. Před zahájením všech výsadeb jsme ovšem museli rozhodnout také o nové kompozici zahrady,“ podotýká zahradní architekt Drahoslav Šonský.

Dokonalá renovace rodového sídla

Bohatá historie zemědělské usedlosti zavazuje, a tak bylo nutné uvažovat o zachování původního rázu domu a zahrady. Vznik usedlosti spadá podle vyprávění současných majitelů až do roku 1600, kdy byla majetkem rodu Kyjů z Kyjova, později pak Albrechta z Valdštejna a nakonec známého šlechtického rodu Lamotů.

„Původně to byl prostorný letní zámek, časem z něho vznikla zemědělská usedlost. Ze stavebních zbytků byla poté vystavěna okolní vesnice. Zemědělská usedlost patřila dále významné rodině Brožů a později nám, rodině Šonských,“ vzpomíná architekt.

Rozloha zahrady se dnes ustálila na cca 3 400 m2 a ze zanedbaného ovocného sadu a louky se stala krásná sbírková zahrada. Obnova nebyla jednoduchá. V 50. letech byl pozemek zkonfiskován a přidělen do správy JZD. V roce 1970 navrácen rodině Šonských (Klára a Drahoslav) v naprosto dezolátním stravu. Dům byl vykradený, ztratil se historický selský nábytek i cenné kříže od řezbáře Buška.

Objekt byl postupně s největší péčí restaurován, zejména renesanční a gotické klenby, a současně s tím byla obnovována i zahrada.

Nová zahrada s historickým kouzlem 

Snahou restituentů bylo přiblížit se co nejvíce původní architektuře a volně navázat na okolní překrásnou přírodu Jizerských hor. Museli však pokácet původní vzrostlé stromy, které nešlo zachránit. Na jejich místo nastoupily nové kosterní dřeviny a zahrada byla založena ve volné přírodně krajinářské kompozici.

Na dům je přímo napojena kamennou terasou, která slouží majitelům i zájemcům o sbírkovou zahradu. S ohledem na větší plošnou rozlohu ji lze rozdělit do několika částí, které se vzájemně propojují. Najdeme tady království rododendronů; půvabné vřesoviště; pestrobarevnou část s hortenziemi, území světlomilných trvalek a další neméně zajímavé prostory.

Výsadba se prováděla ve skupinách s cílem rychlého zapojení keřů a pokryvných rostlin. Výsledkem je minimální údržba porostů a jednodušší boj s plevelem. V podrostech se rozšířily efemérní rostliny, cibuloviny a některé zplaňující trvalky (dymnivka žlutá, kapradiny). Podrostové patro tvoří většinou odolné kapradiny, vřesy, vřesovce a okrasné trávy.

„S výsadbou rododendronů bylo ovšem nutné počkat až poté, kdy stromové výsadby poskytovaly vhodné světelné podmínky. Stanovištní podmínky jako půdní reakce a vzdušná vlhkost byly více než uspokojivé, důležitý byl ovšem výběr vhodných druhů a kultivarů z hlediska jejich mrazuvzdornosti,“ dodává Drahoslav Šonský, když nám představuje zdařilý výsledek.

Sbírková zahrada se postupně rozšiřuje a nejkrásnější je podle majitelů na začátku června. Nicméně ani v průběhu roku nepostrádá na zajímavosti, a to včetně zahradních detailů, které ji přibližují místní pojizerské architektuře.