|
Protože je dům postavený v moderním stylu, můžeme na této zahradě použít jak geometrický, tak přírodně krajinářský tvar výsadby. Vzhledem k okolním lesům a loukám bych osobně dala přednost přírodně krajinářské variantě, ale vše je na volbě majitele.
PŘÁNÍ MAJITELŮ• užívat si terasu, umístěnou buď z jihozápadu, nebo z jihovýchodu Geometrický návrh zahrady předpokládá po obvodě pozemku výsadbu s keři a stromy, přičemž se střídají jehličnaté s listnatými. Jsou zde vytvořeny dvě stavby, tou první je terasa, která se nachází u jihovýchodní části domu a je propojená s přístupovou cestou do domu i do ulice. U jihovýchodního rohu terasy by měl být vysazen vzdušný listnatý strom, jako například javor dlanitolistý (Acer palmatum). |
| V rohu, kde terasa směrem k severu končí, jsou navrženy bambusy a traviny, hezky by tu vypadal třeba dochan psárkovitý (Pennisetum alopecuroides) aj. Pro dětské hry s houpačkou a pískovištěm bych volila místo v blízkosti terasy, kam lze pohodlně dohlédnout z obývacího pokoje. |
|
Pergolu se zahradním krbem jsem umístila do východní části zahrady. Je zde dobrý přístup od domu z obývacího pokoje a také tu bude i pozdě večer sluníčko. Kouř z grilování nepůjde tolik do domu. Pergolu lemuje z jihu skupina jehličnanů, které by mohly být v této kombinaci: cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana), cypřišek nutkajský (Chamaecyparis nootkatensis) a cypřišovec Leylandův (x Cupressocyparis leylandii). Ze západní strany pro vyvážení bude vysazen listnatý strom. Velmi příjemný kontrast s jehličnany by vytvořila bříza bělokorá (Betula pendula). Stejně tak vjezd a vstup do domu u plotu před komunikací budou zdobit dva dominantní stromy. U západní části vjezdu doporučuji borovici černou (Pinus nigra), u východní by mohl být překrásný lyrovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera). Před ním by se vyjímal javor japonský žlutolistý (Acer japonicum ´Aureum´) a javor dlanitolistý střihanolistý (Acer palmatum ´Dissectum´). Jako zbylé listnaté stromy, které se nacházejí po obvodu pozemku, by bylo dobré vysadit ovocné dřeviny. Jsou také velmi pěkné a nabízejí v různém ročním období odlišné ovoce. Ostatní jehličnany bych volila ve skupinách, například borovici kleč (Pinus mugo) nebo smrk ztepilý (Picea abies ´Virgata´). Držela bych se stylu dřevin, které zapadnou do okolí. Z jehličnatých keřů bych doporučovala jako podsadbu jalovec vodorovný Wiltonův (Juniperus horizontalis ´Wiltonii´), chvojník dvouklasý (Ephedra distachya) aj. Z listnatých keřů stálezelených bych vybrala pěnišníky (Rhododendrony), střemchu vavřínovou (Prunus laurocerasus) nebo zimolez lesklý (Lonicera pileata). Listnaté keře opadavé jsou také velmi důležitou součástí zahrady, proměňují ji během roku. Může to být zlatice (Forsythia), vajgélie květnatá (Weigela florida), mochna křovitá (Potentilla fruticosa) či třeba oblíbená azalka (Rhododendron). Z trvalek krásně vyniknou například levandule úzkolistá (Lavandula angustifolia), rozchodník (Sedum) či astry (Aster). Velmi efektní jsou také cibuloviny. Některé z nich mohou být vysazeny v trávě, jako například sněženky, bledule nebo narcisy. Návrh přírodně krajinářský, tvořený z křivek, předpokládá také dvě stavby – terasa je umístěna na stejném místě jako v předchozím návrhu, pergola se nachází v severozápadním rohu pozemku. Rovněž je orámována stromy, a to z jihu listnatým stromem a z východu jehličnanem. Volila bych stejné dřeviny jako u předešlého návrhu, jen jsou umístěny v zahradě na trochu jiném místě. |
|
  |
A jedna rada na závěr – kromě toho, že má být zahrada funkční, měla by být proměnlivá během celého roku, aby se nestala fádní. Vyhněte se ale přílišné křiklavosti, aby nevyvolávala místo libých vjemů pocity agrese a podrážděnosti. Zahrada musí uklidňovat, ne rozčilovat. Stane se tak místem, kde lze posedět, příjemně relaxovat, nebo se bavit s přáteli a hrát si s dětmi. |
ZAHRADNÍ ARCHITEKTKA
MARTINA TÝROVÁ, DIS. |
 |
