 |
Slečna Monika se narodila i vyrůstala v Praze, ale po nějaké době vyměnila hektické město za klidnější bydlení v přírodě za Prahou. Zpět do hlavního města ji však povolaly pracovní povinnosti. Stál před ní nelehký úkol. Najít byt v takové lokalitě, odkud to nebude mít daleko do zaměstnání a kde zároveň bude plno zeleně, kam bude chodit s pejskem na procházky. |
|
Po krátké době se jí podařilo najít ideální byt v novostavbě s terasou a malou předzahrádkou. Do zařizování bytu se pustila s chutí, přičemž uplatnila svůj zájem o současný trend a design. Mírně nespokojená byla s koupelnou. Ta však byla hotová a nebylo v ní možné provést větší úpravy. Naštěstí v ostatních místnostech bytu mohla majitelka své nápady a představy plně realizovat. Byt je malý, proto vybrala do celého prostoru dřevěné podlahy ve stejném světlém odstínu. Celková plocha tak nenásilně propojuje všechny místnosti. Kuchyň je podle majitelky bytu základ, proto při zařizování začala právě tady. Původně plánovala kuchyň ve vysokém lesku, ale protože je součástí obývací části, zvolila ořechové dřevo. Obývací část s kuchyní tak fungují jako celek. S úložnými prostory v kuchyni si majitelka poradila velice nápaditě. Na místě původní niky nechala vyrobit vestavné skříně na míru, do kterých se pohodlně vešla lednice, pečicí i mikrovlnná trouba, spíž a úložné prostory na nádobí a kuchyňské náčiní. Od kuchyně se odvíjelo vše ostatní. Nejvíc přemýšlela o nosném sloupu. Když ho uviděla poprvé, netušila, co si s ním počne. Ale protože byt neměl jinou „vadu“, rozhodla se pro jeho využití. To, že je obývací část spojena s kuchyňským koutem, přivedlo majitelku na nápad prostor opticky oddělit. Výsledný efekt je opravdu zajímavý, sloup nijak neruší a naopak si většina návštěv myslí, že ho majitelka nechala v bytě udělat záměrně, což ji nesmírně těší. |
|
   |
Katalog
|
|
Má ráda kombinaci moderního nábytku čistého designu a koloniálního stylu. Oba tyto směry se při zařizování bytu snažila skloubit, což se jí povedlo. Velmi ráda čte, proto musela vyřešit problém kam s tolika knihami. Měla pocit, že obyčejné police prostor zbytečně roztříští, proto se rozhodla pro knihovnu v koloniálním stylu. Sedací nábytek volila především s ohledem na pohodlí, které si ráda po příchodu ze zaměstnání dopřeje. Zajímavý kontrast s ostatním zařízením bytu vytváří červená rozkládací sedací souprava, na které se pohodlně vyspí případná návštěva. Ratanová svítidla pocházející z Indonésie poskytují tlumené světlo a tím navozují příjemnou atmosféru. Římské rolety na oknech zajišťují soukromí a zároveň do bytu propouštějí dostatek světla. Jejich nespornou výhodou je snadná údržba, libuje si majitelka bytu. K bytu patří i malá komora, která sice není reprezentativní částí bytu, ale zato je velice důležitá. Je v ní vše, co Monika nechce, aby bylo na očích. O bytě říká, že sice není velký, ale pro ni a jejího pejska je naprosto dostačující. A oba jsou v něm moc spokojení. |
 |
   |
