|
|
Majitel koupil byt v okamžiku, kdy byl čerstvě dokončenou novostavbou. Chyběly jen podlahy a obkládačky v koupelně. „Hned za vstupními dveřmi čekaly tmavé úzké chodbičky. Do kuchyně se procházelo tři metry dlouhou nudlí kolem záchodu,“ porovnává ing. Bohuslav Zmeškal původní půdorys bytu se současným stavem.
Jednotný design Na místě tmavého zádveří dnes stojí vstupní hala, ze které se vchází přímo do všech místností dvoupokojového bytu. Jedinou výjimkou je kuchyň, do které se nyní vstupuje přes obývací pokoj. Hala je dostatečně prosvětlena díky dveřím, proskleným mléčným connexem. Jen do obývacího pokoje, tedy místa, které je připraveno snášet omezenou intimitu, je sklo ve dveřích čiré. Na první pohled je patrná hlavní přednost tohoto elegantního bytu. Tou je jeho tvrdošíjně jednotný design. Důslednost v téhle věci se vyplatila. Nejen kvůli neokázalé eleganci, ale také znovu potvrdila fakt, že jednotný styl byt opticky zvětšuje. Jeho osnovou je všudypřítomná kombinace ořechového dřeva, pískovaného skla a hliníku nad plovoucí podlahou z běleného javoru. Celý interiér je navíc originál – všechny zařizovací předměty jsou až na pár výjimek vyráběny podle Zmeškalových návrhů na zakázku firmou Trim.
Do detailu Už vstupní hala se drží rozdaných not. Nově vybudovaná zalomená příčka z ytongu rozdělila prostor vestavěné šatní skříně rovným dílem mezi halu a ložnici. Nechybí tu ani nezbytný botník, zrcadlo s poličkou a nenásilně umístěné sezení, které může sloužit třeba k pohodlnému přezutí. Obývacímu pokoji dominuje sedačka potažená šedým textilem a oživená polštářky z téže látky v pastelových barvách. Kdo by proti ní hledal notoricky obvyklou nábytkovou stěnu se záplavou dvířek a zásuvek, hledal by marně. Proti pohovce totiž stojí na hliníkových nožkách jednoduchá deska s televizorem, hi-fi soupravou a reproduktory.
„Vyznávám minimalismus,“ komentuje designér lakonicky její strohý tvar. Deska z ořechového dřeva ovšem není zdaleka tak jednoduchá, jak se na první pohled může zdát. Vevnitř je totiž dutá a dutina vynalézavě skrývá veškeré dráty a kabely, které elektroniku propojují.
„Tyto věci musí být promyšlené předem a do posledního detailu, aby se pak nějaký zapomenutý drát nekroutil v koutě místnosti. Je to na přípravu náročné, ale vyplatí se to,“ říká Zmeškal. Stejně strohé jsou i police nad elektronikou. I ty jsou duté – se zabudovanými zářivkami krytými z obou stran mléčným sklem. Pochopitelně beze stopy po kroutícím se drátu. Přívod je skryt ve zdi. Vedle polic zdobí zeď skříň na CD s malým příručním barem, sestavená z šesti čtvercových skříněk. Čtyři z nich jsou prosklené s podsvětlením, dvě mají dřevěná dvířka. Milým a praktickým vylepšením posezení je malý stolek ve tvaru písmene U, který může podle potřeby putovat tam, kde ho zrovna povalující se majitel bytu potřebuje. Samozřejmostí je ovšem i klasický nízký konferenční stolek. Dalším dominantním předmětem společného prostoru obývacího pokoje a kuchyně je jídelní stůl z masivu dřeva a broušené nerezové oceli. V jeho skleněné desce je vybroušen motiv tří čtverců, tedy tvaru, který je přítomný v celé řadě dalších citací interiéru. Punc originality nesou i židle – jejich komponenty byly přivezeny z Itálie, ale svou definitivní podobu našly v dílnách Trimu.
Kuchyň Na klíč vyrobená kuchyňská linka zaujme důmyslnou potravinovou skříní. Když majitel otevře její dveře, jediným pohybem vysune díky kvalitnímu pojezdu všechny její poličky do prostoru. Potraviny jsou proto lehce přístupné a odpadá šátrání po zapomenutých sáčcích někde v hloubi hlubokých polic. Kuchyňská linka obsahuje vše potřebné vybavení – od myčky, přes mikrovlnnou troubu až po elektrickou troubu s varnou deskou. Dominuje jí výkonný odsavač par, jehož odtah je vyvedený nejkratší cestou do komína. „Výkon odsavače je v případech, kdy je obývací pokoj propojen s kuchyní, velmi důležitý. Musí pachy z kuchyně odvést dřív, než proniknou do dalších částí bytu,“ zdůrazňuje Zmeškal. Na kuchyňskou linku navazuje skříň, nahrazující příborník. Pokračuje i za rohem další skříní s policí. „Nemám rád, když do prostoru trčí holý roh zdi. Skříňky ho tady eliminují,“ říká autor. Ostatně podobný trik použil i při návrhu úložné skříně v hale, která obaluje roh podobným způsobem. Její specialitou je prostorná nika, do níž lze pohodlně třeba při příchodu z práce uložit aktovku nebo notebook.
Tam, kde se dává dobrou noc Ložnice se nesnaží skrývat, kdo je zde pánem. Dominuje jí široká manželská postel s efektně zešikmeným čelem, ozvláštňujícím její strohý tvar. Jednoduchá konstrukce je vylepšená o zásuvky, které v případě potřeby vytvoří noční stolek. „Úložné prostory u postelí zpravidla nedělám. Správná postel musí být na nožkách, aby mohla provětrávat. Peřiny se jednoduše zastelou na posteli,“ říká Bohuslav Zmeškal. Ložnici doplňuje vestavěná skříň a komoda se zásuvkami a nikou. Její deska je ze skla, které má odlehčit interiéru od dřevěné přesilovky.
text: Josef Havel foto: Dušan Tománek |
Co je za dveřmi?
Nestane se často, aby se majitel bytu pustil do jeho rekonstrukce ještě dřív, než je byt vůbec dostavěn. Právě před takový úkol se dostal zlínský projektant a designér Bohuslav Zmeškal. Příznivou okolností byl fakt, že od majitele bytu dostal pro své dílo úplně volnou ruku. Na druhou stranu se musel vyrovnat se skutečností, že s případnými změnami v dispozici bytu v jednom ze zlínských moderních činžáků se kvůli nosné konstrukci příliš čarovat nedá.
